4 VSPH 2049/2015-A-15
KSCB 27 INS 11857/2015 4 VSPH 2049/2015-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Stanislava anonymizovano , anonymizovano , IČO: 43863752, bytem Větrná 1480/74, České Budějovice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 27 INS 11857/2015-A-5 ze dne 16. června 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 27 INS

11857/2015-A-5 ze dne 16. června 2015, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Ve výroku označeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl insolvenční návrh, jímž se Stanislav Matějka (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že mu byl dne 6.5.2015 (A-1) doručen insolvenční návrh dlužníka. Odkázal na § 104 a § 103 insolvenčního zákona (dále též IZ) a citoval § 128 odst. 2 IZ. Vyšel ze zjištění, že dlužník k insolvenčnímu návrhu nedoložil žádné insolvenčním zákonem požadované přílohy, a proto ho usnesením ze dne 13.5.2015 (A-4) vyzval k jejich doplnění ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení s poučením o odmítnutí insolvenčního návrhu v případě jeho nedoplnění. Dlužník však ve stanovené lhůtě insolvenční návrh nedoplnil, proto soud postupoval podle § 128 odst. 2 IZ a jeho insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal (A-6, A-7, A-9, A-10), neboť s ním nesouhlasil. Sdělil, že insolvenční návrh podal z důvodu, že exekutorský úřad Olomouc soudního exekutora Mgr. Svatopluka Šůstka jednak nereagoval v zákonem stanovené lhůtě na podání návrhu na zastavení exekučního řízení ze dne 30.4.2015 a jednak vydal usnesení o odročení dražby až dne 7.5.2015; dlužník namítal, že toto usnesení bylo podepsáno v 22.03 hod. v den nařízení dražby, na úřední desce Magistrátu města České Budějovice vyvěšeno dne 11.5.2015 a na úřední desce exekutorského úřadu dne 13.5.2015, aniž by mu bylo k datu 26.6.2015 doručeno. Namítal, že mu nebyla doručena dražební vyhláška, která byla anonymně uveřejněna na elektronické úřední desce. Poukazoval na to, že úřední hodiny Krajského soudu v Českých Budějovicích -insolvenční podatelny jsou odlišné od podatelny pro ostatní korespondenci, a proto nelze podat insolvenční návrh např. v 8 hod. ráno, je-li dražební jednání nařízeno na 10 hod., čímž ze strany soudu dochází k diskriminačnímu jednání. Měl za to, že návrh na zahájení insolvenčního řízení je zbytečně nutné podat v dostatečném časovém předstihu, což je problematické, pokud se občan zdržuje jinde, než je jeho trvalý pobyt, čehož je si exekutorský úřad dobře vědom a svou záměrnou nečinností nutí povinné k podání insolvenčního návrhu, kteří jsou tak legálně vydíráni za dohledu soudní instance . Přiložil písemnosti exekutorského úřadu soudního exekutora Mgr. Svatopluka Šůstka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách je mnohost věřitelů dlužníka. V případě úpadku ve formě insolvence (jak plyne z kumulativních podmínek stanovených v § 3 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) musí jít o víceré (alespoň 2) věřitele s pohledávkami již splatnými, a to nejméně po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, s tím, že tyto závazky dlužník není schopen plnit (platební neschopnost).

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh (tvrzení o existenci jeho splatné pohledávky za dlužníkem), není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Odvolací soud ze spisu ověřil, že dlužník podal dne 6.5.2015 (A-1) insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V jeho kolonce č. 7 vyznačil, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém hrozícím úpadku, neboť má více jak dva peněžité závazky vůči věřitelům, kteří uplatňují své nároky v exekučním řízení. Vylíčil, že svým oprávněným závazkům chtěl dostát, ale bezohledné a šikanózní jednání některých věřitelů ohrožuje jeho majetek, rodinu a částečně mu znemožňuje nalezení plnohodnotného pracovního uplatnění, a proto se rozhodl pro podání insolvenčního návrhu. V jeho kolonce č. 15 identifikoval majetek, který není předmětem zajišťovacích práv a v kolonce č. 16 majetek, který je předmětem zajišťovacích práv. V kolonce č. 17 označil zajištěný nevykonatelný závazek, v kolonce č. 18 zajištěné nevykonatelné závazky a v kolonce č. 19 zajištěné vykonatelné závazky včetně uvedení příslušných spisových značek exekucí. K insolvenčnímu návrhu připojil pouze výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob (A-2).

Usnesením ze dne 13.5.2015 (A-4) soud prvního stupně vyzval dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu podle § 104 odst. 1 IZ o seznam majetku, závazků, zaměstnanců a o listiny dokládající jeho úpadek nebo hrozící úpadek, a k uvedení všech osob, ke kterým má vyživovací povinnost a k předložení listin dokládající jeho příjmy za poslední 3 roky, to vše ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Dlužníkovi bylo toto usnesení řádně doručeno na adresu uvedenou v jeho insolvenčním návrhu vhozením do domovní schránky dne 15.5.2015 (viz vedlejší dokument k A-4), avšak dlužník na výzvu nereagoval. Soudu prvního stupně proto dne 16.6.2015 nezbylo, než vydat napadené usnesení, kterým insolvenční návrh dlužníka odmítl postupem podle § 128 odst. 2 IZ. V rámci odvolání proti napadenému usnesení dlužník doplnil pouze písemnosti týkající se exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. Svatoplukem Šůstkem, nikoliv posuzovaného insolvenčního řízení.

Dlužník tedy ani na výzvu soudu prvního stupně nesplnil povinnosti stanovené v § 104 odst. 1 IZ týkající se náležitostí povinných příloh jeho insolvenčního návrhu, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Postupu soudu prvního stupně, jenž za této situace odmítl insolvenční návrh dlužníka podle § 128 odst. 2 IZ, proto nelze vytknout žádné pochybení. Tvrzení obsažená v odvolání dlužníka nejsou pro rozhodnutí o důvodnosti odmítnutí jím podaného insolvenčního návrhu relevantní; dlužníkem podaný insolvenční návrh má vést k řešení jeho úpadku, nikoli pouze ke zmaření nařízené exekuce vedené proti dlužníku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužníka na to, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby podal nový, řádný insolvenční návrh opatřený všemi zákonem předepsanými náležitostmi včetně potřebných příloh.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. listopadu 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková