4 VSPH 2038/2016-B-40
KSCB 44 INS 20012/2014 4 VSPH 2038/2016-B-40

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Malonty 5, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. srpna 2016, č.j. KSCB 44 INS 20012/2014-B-25,

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19.8.2016, č.j. KSCB 44 INS 20012/2014-B-25, vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (dále jen správkyně) vydala zajištěnému věřiteli VITACREDIT, s.r.o. (dále jen zajištěný věřitel) výtěžek zpeněžení majetku dlužnice Heleny anonymizovano (dále jen dlužnice), a to bytové jednotky č. 5/5 v budově Malonty č.p. 5-byt. dům na pozemku parc. st. 170-zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech domu a pozemku ve výši 6450/81097, vše na LV č. 190 (byt) a LV č. 90 (byt. dům) pro k.ú. a obec Malonty (dále jen nemovitost), ve výši 64.500,-Kč (bod I. výroku). Zároveň vyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu správkyně z výtěžku zpeněžení ve výši 7.024,05 Kč včetně DPH (bod II. výroku) a uložil správkyni povinnosti spojené s vydáním výtěžku zpeněžení (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 27.7.2016 požádala správkyně o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitosti dlužnice, jež zajišťovala zjištěnou pohledávku zajištěného věřitele ve výši 64.500,-Kč jako prvního v pořadí. Citoval § 305 odst. 1, § 167 odst. 1 a 3, § 298 odst. 1 až 4 a § 38 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Vyšel ze zjištění, že výtěžek zpeněžení nemovitosti činil 350.000,-Kč, náklady spojené se zpeněžením činily celkem 17.500,-Kč, náklady spojené se správou správkyně účtovala ve výši 13.953,-Kč a její odměna činí celkem 7.024,05 Kč včetně DPH, tj. 9 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli. Konstatoval, že zajištěný věřitel bude uspokojen ve 100 % výši jeho zjištěné pohledávky a že zbývající část výtěžku bude v souladu s rozhodnutím o způsobu oddlužení použita k uspokojení nezajištěných věřitelů.

Jen proti bodům I. a II. výroku tohoto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podala dlužnice odvolání (B-28). Argumentovala zejména tím, že teprve isir.justi ce.cz z napadeného usnesení se dozvěděla, za jakou cenu byla zpeněžena její nemovitost, přičemž dosaženou cenu považovala za velmi nízkou. Popisovala, že dne 18.6.2014 uzavřela zástavní smlouvu se zajištěným věřitelem a dne 24.7.2014 od něj obdržela přípis nazvaný Oznámení o zesplatnění závazku a uložení smluvních pokut. Doplnila, že zajištěný věřitel přistoupil na splátkový kalendář celého dluhu po měsíčních splátkách ve výši 3.000,-Kč, o čemž jí v listopadu 2014 zaslal ujednání s tím, že pokud bude splácet řádně a včas, nebude dán důvod ke zpeněžení nemovitosti. Namítala, že o tom informovala správkyni, ale bylo jí řečeno, že splátky nemá platit, nemovitost se prodá a uhradí se tak celý dluh. V tom smyslu bylo vydáno rozhodnutí soudu I. stupně a její odvolání proti němu bylo zamítnuto. Vyjádřila názor, že insolvenční řízení jí mělo pomoci k uhrazení veškerých pohledávek, aniž by ztratila možnost bydlení ve svém bytě, avšak opak je pravdou. Namítala, že se nikdo nezabýval tím, jaké podmínky nastavil zajištěný věřitel ve smlouvě zástavní, rozhodčí a úvěrové, důsledkem čehož je prodej nemovitosti za velmi nízkou cenu, která nepokryje pohledávky všech věřitelů, přičemž zajištěný věřitel obdrží téměř dvojnásobek toho, co jí dne 20.6.2014 vyplatil.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je dlužnice oprávněna podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dne 27.7.2016 (B-23) předložila správkyně návrh na vydání výtěžku zpeněžení nemovitosti, a že dne 28.7.2016 soud I. stupně zveřejnil v insolvenčním rejstříku tento návrh s řádným poučením, že proti němu lze podat námitky ve lhůtě 7 dnů ode dne zveřejnění (B-24). Žádný z věřitelů ani dlužnice takové námitky nepodali. Napadeným usnesením soud I. stupně zcela vyhověl návrhu správkyně na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli.

Podle § 201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce, vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Ze shora citovaných ustanovení je zřejmé, že legitimaci k podání odvolání proti usnesení, jímž soud I. stupně vyslovil souhlas s návrhem správkyně na vydání výtěžku zpeněžení, mají z účastníků insolvenčního řízení (podle § 14 odst. 1 IZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužnice a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužnici), jen ti z nich, kteří proti návrhu správkyně včas brojili svými námitkami. Opačný výklad, dle něhož by měla legitimaci k odvolání i dlužnice, jež by proti návrhu správkyně nepodala žádné námitky, by byl dle názoru odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). Ostatně stejná konstrukce se pravidelně prosazuje též při projednání a schvalování konečné zprávy (§ 304 IZ), neboť legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy mají jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno, přičemž v posuzované věci není žádný důvod se od ní odchylovat ani v případě usnesení, jímž soud I. stupně vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli.

Jinak řečeno, odvolání proti rozhodnutí, jímž soud I. stupně vyslovil souhlas s návrhem správkyně na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužnice, jejichž námitkám nebylo vyhověno. Nicméně věřitelé ani dlužnice námitky proti návrhu správkyně v zákonem stanovené lhůtě nepodali.

Protože odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není oprávněna, odvolací soud postupem podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolání dlužnice odmítl, aniž by se jím věcně zabýval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

V Praze dne 29. listopadu 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková