4 VSPH 2038/2015-B-110
MSPH 89 INS 20570/2012 4 VSPH 2038/2015-B-110

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka MUDr. Romana anonymizovano , anonymizovano , IČO 61378194, bytem U Uranie 1362/12, 170 00 Praha 7, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 20570/2012-B-97 ze dne 1. října 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 20570/2012- B-97 ze dne 1. října 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zamítl návrh dlužníka MUDr. Romana anonymizovano (dále jen dlužník) na určení neúčinnosti doručení dokladu: konečná zpráva insolvenčního správce ze dne 13.5.2015.

V odůvodnění usnesení mimo jiné uvedl, že dlužník podal dne 29.9.2015 (B-95) dle § 174a) zák. č. 6/2002 Sb. návrh na určení lhůty k rozhodnutí soudu o podaném návrhu ze dne 29.6.2015 (B-82), jímž se domáhal určení neúčinnosti dokladu v insolvenčním řízení , opraveného dne 27.7.2015 (B-88) návrhem na určení neúčinnosti doručení dokladu . Tímto návrhem se domáhal rozhodnutí o neúčinnosti doručení konečné zprávy insolvenčního správce ze dne 13.5.2015 dlužníku a spočívající v uvědomění dlužníka o konečné zprávě jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Návrh odůvodnil tím, že mu byl insolvenčním správcem zadržen osobní počítač, neměl přístup na internet, ani do datové schránky, proto se mohl seznámit se zveřejněným dokumentem v insolvenčním rejstříku až při pravidelné prohlídce spisu dne 18.6.2015.

Soud I. stupně v odůvodnění usnesení mimo jiné uvedl, že konečná zpráva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 20.5.2015 (B-80), zároveň byla dlužníku doručena zvlášť do jeho datové schránky a byla tím dána dlužníku a věřitelům na vědomí v souladu s § 304 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Protože marně uplynula lhůta deseti dnů, aniž by se do ní dlužník přihlásil, považuje se zpráva za doručenou fikcí dle § 17 odst. 4 zákona 300/2008 Sb. dne 30.5.2015. Soud dále uvedl, že je dlužník podnikající osobou, která má zřízenu datovou schránku a soud je povinen doručovat dokumenty dlužníku do této datové schránky a není vyloučeno náhradní doručení. Uvedl dále, že podle § 50 d) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) soud na návrh účastníka rozhodne, že je doručení neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit, návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit a musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat údaj o dni, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána, když omluvitelným důvodem nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že se v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby na adrese pro doručování nikdo nezdržuje. Soud posoudil námitku dlužníka, že mu byl insolvenčním správcem odebrán osobní počítač a dlužník neměl přístup na internet, uvedl, že možnost přístupu k datové schránce není vázána na jeden konkrétní prostředek výpočetní techniky, dlužník má možnost přihlásit se do své datové schránky z jakéhokoli místa s přístupem k internetu, má možnost nahlédnout do insolvenčního rejstříku, kde byla písemnost řádně zveřejněna a možnost přístupu k elektronickým rejstříkům umožňuje například Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál (Czech Point) dostupný na všech úřadech jednotlivých městských částí, veřejné knihovny, internetové kavárny a podobně. Dospěl proto k závěru, že dlužník nebyl omezen v přístupu k písemnostem doručeným do jeho datové schránky a písemnosti, které byly dlužníkovi doručeny fikcí do jeho datové schránky, považoval za doručené zvlášť dle § 75 IZ se všemi důsledky z toho plynoucími. Uzavřel, že soud dlužníka řádně uvědomil o konečné zprávě a o možnosti podat proti konečné zprávě námitky. Žádost dlužníka o určení neúčinnosti doručení shledal nedůvodnou a z tohoto důvodu ji zamítl.

Dlužník ve včas podaném odvolání navrhoval napadené usnesení změnit a rozhodnout, že je doručení konečné zprávy dlužníku neúčinné. Zopakoval, že mu byl insolvenčním správcem zabaven osobní počítač, jenž byl jeho jediným komunikačním prostředkem a umožňoval mu přístup k internetu a o této situaci opakovaně soud uvědomil. Uvedl dále, že je poštovní schránka v místě jeho bydliště násilně otvírána třetími osobami a nelze ji používat. Trval na tom, že datum nahlížení do spisu dne 18.6.2015 je shodné s datem doručení konečné zprávy a ke zdržení v doručení nedošlo jeho zaviněním.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 304 IZ insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené (odst. 1). O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření (odst. 2). K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání zveřejní insolvenční soud vyhláškou; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům a státnímu zastupitelství, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru (odst. 3). Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí (odst. 4). Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání (odst. 5). Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno (odst. 6).

Podle § 71 IZ soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení (odst. 1). Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění (odst. 2). Povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně, je splněna zveřejněním příslušné písemnosti v insolvenčním rejstříku; při zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku platí odstavec 2 obdobně (odst. 3).

Podle § 74 IZ zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti (odst. 1). Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen (odst. 2).

Podle § 75 IZ o zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis16), se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán (odst. 2). Vedle doručení vyhláškou mohou být v určitých případech zvlášť doručeny i písemnosti, o kterých tak stanoví předseda senátu. Tento postup insolvenčního soudu však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízení (odst. 3).

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 20.5.2015 (B-79) byli věřitelé a dlužník uvědoměni o konečné zprávě, jež byla zveřejněna spolu s vyúčtováním odměny a výdajů insolvenčního správce v insolvenčním rejstříku téhož dne (B-80), a byli poučeni o možnosti podat proti konečné zprávě a vyúčtování námitky do 15 dnů ode dne jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dnem 20.5.2015 tak byla konečná zpráva včetně vyúčtování řádně doručena též dlužníkovi ve smyslu § 74 odst. 1 IZ. Ačkoliv se usnesení (B-79) a konečná zpráva (B-80) nedoručují zvlášť (§ 75 IZ) účastníkům řízení, ani dlužníku, dal insolvenční soud pokyn k jejich doručení-nadstandardně postupem dle § 75 odst. 3 IZ-zvlášť dlužníku, jemuž bylo nadto doručeno (podruhé) ještě fikcí dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. do jeho datové schránky dne 30.5.2015, aniž by mu však od tohoto dalšího způsobu doručení začala běžela (jiná) lhůta pro podání námitek ve smyslu § 74 odst. 2 IZ. Dne 29.6.2015 (B-82) podal dlužník k insolvenčnímu soudu návrh na určení neúčinnosti dokladu v insolvenčním řízení ze dne 28.6.2015, návrh opravil dne 27.7.2015 (B-88) a domáhal se rozhodnutí o neúčinnosti doručení konečné zprávy insolvenčního správce ze dne 13.5.2015 dlužníku, návrh ze dne 28.6.2015 (B-82) spojil s námitkami proti konečné zprávě ze dne 28.6.2015 (B-83).

Skutečnost, že dlužník neměl k dispozici svůj osobní počítač, neznamená, jak správně rozvedl soud I. stupně v napadeném usnesení a v odůvodnění usnesení č.j. 1 VSPH 1435/5015 ze dne 3.8.2015 dovodil Vrchní soud v Praze (ve věci odvolání dlužníka proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 16.7. 2015 (B-81), že by se dlužník nemohl s konečnou zprávou seznámit prostřednictvím jiného dálkového přístupu k insolvenčnímu rejstříku nebo prostřednictvím listinného spisu přímo u soudu I. stupně a netřeba k tomu dále nic dodat.

Jak bylo uvedeno výše, podle § 304 odst. 2 IZ o konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou (§ 71 IZ), avšak nedoručuje ji zvlášť (§ 75 IZ). Z toho plyne, že vyrozuměl-li insolvenční soud účastníky řízení (včetně dlužníka) o konečné zprávě a vyúčtování dne 20.5.2015 (B-79) a zároveň zprávu a vyúčtování zveřejnil (B-80), došlo k jejich doručení okamžikem zveřejnění (§ 71 odst. 2 IZ), avšak doručoval-li je soud nadto zároveň dlužníku zvlášť do jeho datové schránky, neměl takový soudem I. stupně zvolený zvláštní způsob doručení žádných hmotněprávních nebo procesněprávních účinků, neboť nešlo o zákonem stanovený zvláštní způsob doručení písemnosti (srov. § 74 odst. 2 IZ). Proto ani doručení fikcí dle § 17 odst. 4 zákona 300/2008 Sb. do datové schránky dlužníka dne 30.5.2015 nemohlo pro dlužníka vyvolat žádných negativních účinků, jimž by bylo lze důvodně čelit návrhem podle § 50d o.s.ř.

Podle § 50d o.s.ř. na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána (odst.1). Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje (odst.2). Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti (odst. 3).

S ohledem na speciální úpravu doručování písemností v insolvenčním řízení (§ 71 a násl. IZ) lze dovodit, že návrh na určení neúčinnosti doručení podle § 50d o.s.ř. lze má své místo především u doručování písemností při zvláštním způsobu jejich doručení (§ 75 IZ), a nikoliv jejich doručování vyhláškou (§ 71 IZ). Pokud dlužník brojil proti doručení písemnosti, jež mu již byla dříve řádně doručena vyhláškou (§ 304 odst. 2 IZ), do své datové schránky, kam mu byla posléze zaslána-bez jakýchkoliv dalších účinků (jak vyloženo shora)-toliko pro informaci, nebylo lze jeho návrhu na určení neúčinnosti tohoto doručení vyhovět. Soud I. stupně proto nepochybil, když takový bezdůvodný návrh dlužníka zamítl.

K odvolací argumentaci odvolací soud připomíná, že se dlužník měl možnost seznámit s konečnou zprávou a vyúčtováním v insolvenčním rejstříku již dne 20.5.2015, v návrhu ze dne 28.6.2015 (B-82) neuvedl přitom dlužník žádný omluvitelný důvod, pro který by se nemohl s konečnou zprávou seznámit, a proto ani z tohoto důvodu by nebylo možno shledat jeho zmeškání lhůty k podání námitek jako omluvitelné a důvodné, a to i přes to, že k podanému návrhu připojil námitky proti konečné zprávě (B-83).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 22. prosince 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková