4 VSPH 2036/2016-A-28
KSCB 44 INS 8749/2016 4 VSPH 2036/2016-A-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice Ivany anonymizovano , anonymizovano , IČO 70662304, bytem Dobrovského 580/19, 397 01 Písek, zastoupené Mgr. Jiřím Šolcem, advokátem, sídlem Prokopova 339, 397 01 Písek, zahájené na návrh navrhovatele Komerční banka, a.s., IČO 45317054, sídlem Na Příkopě 33 čp. 969, Praha 1, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. července 2016, č.j. KSCB 44 INS 8749/2016-A-9,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. července 2016, č.j. KSCB 44 INS 8749/2016-A-9, se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích zjistil úpadek dlužnice Ivany anonymizovano (dále jen dlužnice; bod I. výroku), prohlásil na majetek dlužnice konkurs (bod II. výroku), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Josefa Cupku (dále jen správce; bod III. výroku) a stanovil, že účinky usnesení nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku). V navazujících výrocích vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (bod V. výroku), a dále je vyzval, aby správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách (bod VI. výroku). V usnesení stanovil termín přezkumného jednání a svolal schůzi věřitelů na den 31.10.2016 a předvolal k nim dlužnici a správce (body VII., VIII. a X. výroku), vyzval věřitele, aby pro případ, že na první schůzi věřitelů nebude zvolen věřitelský orgán a soud bude jmenovat prozatímní věřitelský výbor či zástupce věřitelů, sdělili, že nesouhlasí s případným jmenováním za člena prozatímního věřitelského výboru či zástupce věřitelů (bod IX. výroku), správci uložil předložit zpracovaný seznam přihlášených pohledávek, zprávu o své činnosti a hospodářské situaci dlužnice a nejméně jednou za 3 měsíce předkládat soudu a věřitelskému orgánu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (body XI. a XIII výroku), stanovil, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (bod XII. výroku), dlužnici uložil, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sestavila a odevzdala správci seznamy svého majetku isir.justi ce.cz a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (bod XIV. výroku) a navrhovateli uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč (bod XV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se navrhovatel domáhal zjištění úpadku dlužnice s tvrzením, že spolu dne 14.7.2008 uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru reg. č. 0270008240936, na jejímž základě byl dlužnici poskytnut úvěr v celkové výši 750.000,-Kč s úrokem 6,84 % p.a., jenž se dlužnice zavázala splatit nejpozději do 25.7.2020 v pravidelných anuitních měsíčních splátkách zahrnujících jak splátku jistiny, tak splátku úroků ve výši 7.650,-Kč. V důsledku prodlení se splácením úvěru došlo dopisem ze dne 7.7.2011 k zesplatnění v souladu s čl. XI. odst. 2 písm. f) úvěrových podmínek (jež byly nedílnou součástí smlouvy). Dlužnice svůj závazek uznala, dohodla se na způsobu úhrady dluhu ve splátkách, avšak závazek nebyl řádně splněn a došlo tak k zesplatnění celého zbytku pohledávky, jež ke dni 13.4.2016 činila 1.001.543,93 Kč, z toho jistina 597.736,28 Kč, úroky 202.021,98 Kč, úroky z prodlení 188.305,67 Kč a poplatky 13.480,-Kč.

Za další věřitele dlužníka navrhovatel označil Finanční úřad pro Jihočeský kraj s pohledávkou ve výši 569.908,-Kč s příslušenstvím zajištěnou zástavním právem na základě rozhodnutí správce daně ze dne 19.8.2011 a společnost E.ON a.s. s pohledávkou ve výši 34.480,-Kč po splatnosti přinejmenším od 31.5.2012, jelikož na základě exekučního příkazu z toho dne bylo pro ni zřízeno exekutorské zástavní právo.

Přes výzvu soudu usnesením ze dne 19.4.2016 (A-4), aby se k podanému návrhu vyjádřila, předložila seznamy majetku a závazků a připojila další požadované doklady, jež bylo dlužnici doručeno dne 2.5.2016, se dlužnice nevyjádřila k podanému návrhu a nepředložila požadované doklady. O návrhu tak soud rozhodl bez jednání podle § 133 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ), neboť návrhu, jemuž nikdo neodporoval, plně vyhověl.

Soud dospěl k závěru, že insolvenční návrh věřitele obsahuje náležitosti podle § 103 IZ. Uvedl, že splatnou pohledávku vůči dlužnici navrhovatel doložil smlouvou ze dne 14.7.2008, reg. č. 0270008240936, zástavní smlouvou reg. č. 10000166549, interními účetními doklady prokazujícími čerpání úvěru, výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 7.7.2011 (kterou dlužnice převzala 25.7.2011), uznáním závazku a dohodou o způsobu jeho splácení mezi věřitelem a dlužnicí, podepsanou dne 28.11.2012, kterou se dlužnice spolu s Alešem Zemanem zavázala společně a nerozdílně uhradit pohledávky z uvedené úvěrové smlouvy s tím, že měsíčně budou poskytovány částky 7.000,-Kč. Mnohost věřitelů dlužnice měl za osvědčenou výpisem z katastru nemovitostí vedeným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, pro obec a katastrální území Albrechtice nad Vltavou, LV č. 826, z něhož zjistil, že nemovitosti dlužnice (podíl 1/2) jsou zatíženy na základě příkazu Exekutorského úřadu Domažlice ze dne 31.5.2012 č.j. 165 EX 05571/2011-008 zástavním právem exekutorským ke dni 31.5.2012 pro pohledávku ve výši 34.480,-Kč a na základě rozhodnutí správce daně zástavním právem pro věřitele Finanční úřad pro Jihočeský kraj pro pohledávku 569.908,-Kč.

Uzavřel, že dlužnice má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna hradit, přičemž podle § 3 odst. 2 písm. b) IZ je zřejmé, že závazky vůči věřitelům uvedeným v insolvenčním návrhu, neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, pročež měl za osvědčený její úpadek ve smyslu § 3 odst. 1 IZ. Zjistil proto úpadek dlužnice a současně rozhodl o způsobu jeho řešení konkursem, neboť dlužnici marně uplynula lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení, přestože byla o této možnosti řádně poučena v usnesení ze dne 19.4.2016 (A-4).

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, a to proti bodu I. jeho výroku o zjištění úpadku, se dlužnice včas odvolala (A-11) a požadovala, aby je odvolací soud změnil a insolvenční návrh zamítl. Předně uvedla, že ničeho nenamítá proti skutečnosti, že navrhující věřitel má vůči ní splatnou pohledávku. Potvrdila též existenci svého závazku vůči věřiteli Finančnímu úřadu Písek ve výši 569.908,-Kč, namítala však, že tato pohledávka není splatná, resp. že není v prodlení s její úhradou. Tvrdila, že splatnost jejích závazků byla odložena rozhodnutími správce daně, Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, ze dne 6.5.2015, č.j. 1244613/15/2208-50521-304735 a č.j. 1241432/15/2208-50521-304735, o posečkání úhrady daně z přidané hodnoty a daně z příjmu fyzických osob a jejich rozložení na splátky, které řádně plní.

K navrhovatelem tvrzenému závazku ve výši 34.480,-Kč (odůvodněnému skutečností, že je na LV č. 826 pro obec a k.ú Albrechtice nad Vltavou zapsáno exekutorské zástavní právo pro tuto pohledávku třetí osoby) uváděla, že výpis z listu vlastnictví nemůže prokazovat (ani osvědčovat) existenci jejího závazku vůči třetí osobě a navrhovatel tuto pohledávku nijak nedoložil a neosvědčil. Tvrdila, že částku 34.480,-Kč nedluží, neboť ji uhradila dne 7.8.2012 a dále podle pokynů exekutora uhradila 5.000,-Kč dne 12.9.2012 a 5.000,-Kč dne 23.10.2012. Rovněž v případě tvrzení navrhovatele o splatné a vykonatelné pohledávce vůči dlužnici s odkazem na exekuci vedenou soudní exekutorkou Mgr. Lucií Valentovou, Exekutorský úřad Brno-město, sp. zn. 169 Ex 3120/2015, namítala, že pohledávka nebyla nijak specifikována. Uváděla, že tvrzení navrhovatele ohledně vedení exekuce nelze bez dalšího považovat za osvědčení pohledávky (a tedy mnohosti věřitelů), neboť zápis na listu vlastnictví v katastru nemovitostí pohledávku neosvědčuje. Tvrdila, že se nadto nejednalo o pohledávku vůči ní, ale o pohledávku vůči jejímu manželovi, která je zcela vyrovnána.

Namítala, že navrhovatel nedoložil žádný důkaz o tom, že by měla další věřitele po splatnosti, nebyla tak splněna podmínka mnohosti věřitelů, a tedy nedoložil její úpadek a platební neschopnost, pročež se tím měl zabývat soud, a pokud tak neučinil, nebylo možno její úpadek osvědčit, ale bylo na místě zamítnutí návrhu. Uváděla, že navrhovatel se měl pohledávky vůči ní domáhat soudní cestou a výkonem rozhodnutí a nikoli insolvenčním návrhem, který nemůže nahradit nalézací řízení. Namítala, že soud I. stupně pochybil, pokud ve věci nenařídil jednání, neboť podklady, které navrhovatel předložil, nemohly vést k závěru o jejím úpadku. Uváděla, že bez konkrétních tvrzení k pohledávkám je pouhý odkaz na listiny neprůkazný a nedostačující. Tvrdila, že plní své povinnosti spojené s podnikáním a není v prodlení ve vztahu k dodavatelům, ani v dlouhodobé platební neschopnosti.

Navrhovatel ve vyjádření k odvolání požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil, jelikož úpadek dlužnice byl osvědčen a vyplývá rovněž z přihlášených pohledávek.

Vrchní soud v Praze v odvoláním dotčeném bodě I. výroku přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř., doplnil dokazování podle § 213 o.s.ř. rozhodnutími Finančního úřadu pro Jihočeský kraj o posečkání úhrady daně ze dne 6.5.2015, č.j. 1241432/15/2208-50521-304735 a č.j. 1244613/15/2208-50521-304735 s přílohami (splátkovými kalendáři), oznámením o zadání příkazu k úhradě ze dne 7.8.2012, oznámeními o zadání domácí platby s daty splatnosti 12.9.2012 a 23.10.2012, soupisem majetkové podstaty a zprávou správce o jeho dosavadní činnosti a o hospodářské situaci dlužnice (B-1), protokolem o přezkumném jednání a upraveným seznamem přihlášených pohledávek (B-4) a přihláškami pohledávek P1 až P7 s přílohami a po tomto doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku, přičemž při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, platí, že dlužník je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, nepodaří-li se mu to vyvrátit.

Podle § 141 odst. 1 a 2 IZ se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu I. stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

Jak vyplývá z napadeného usnesení, úpadek dlužnice měl soud I. stupně za osvědčený z důvodu platební neschopnosti (na základě zjištění existence splatných pohledávek navrhovatele a věřitele Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, jež dlužnice není schopna splatit), přičemž tento stav zůstal nezměněn i za odvolacího řízení.

Odvolací soud má úpadek dlužnice projevující se její platební neschopností za osvědčený z existence splatných pohledávek navrhovatele a dalších věřitelů, které dlužnice neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, jak vyplývají z výsledků přezkumného jednání konaného dne 31.10.2016 (B-4), při němž byly zjištěny všechny přihlášené pohledávky P1 až P7.

K obraně dlužnice proti závěru soudu I. stupně o splatných pohledávkách věřitele Finančního úřadu pro Jihočeský kraj (o odložení splatnosti závazků vůči tomuto věřiteli jeho rozhodnutími o posečkání úhrady daně ze dne 6.5.2015, č.j. 1241432/15/2208-50521-304735 a č.j. 1244613/15/2208-50521-304735) odvolací soud předně uvádí, že dlužnice k odvolání přiložila neúplné rozhodnutí č.j. 1244613/15/2208-50521-304735, a to jen jeho str. 1, 24 a 25 a přílohu (splátkový kalendář). Z této jeho předložené části však nelze zjistit, kterých pohledávek věřitele z titulu daně z přidané hodnoty se týkalo (zejm. zda se týkalo všech pohledávek na úhradu daně z přidané hodnoty přihlášených věřitelem do insolvenčního řízení dlužnice, či jen některých z nich). Zároveň dlužnice ani v odvolacím řízení nepředložila žádný doklad prokazující její tvrzení, že řádně hradí věřitelem stanovené splátkové kalendáře (termín prvních splátek byl stanoven na 1.6.2015 a ke dni jednání odvolacího soudu mělo být z každého splátkového kalendáře uhrazeno 19 splátek po 1.000,-Kč a 4.000,-Kč). Odvolací soud k tomu podotýká, že v předložených splátkových kalendářích jsou ručně dopsána tři data, a to datum 7.9.2015 u splátek splatných 31.8.2015, datum 7.10.2015 u splátek splatných 30.9.2015 a datum 4.11.2015 u splátek splatných 2.11.2015, která však nasvědčují tomu, že splátkové kalendáře nebyly dlužnicí hrazeny řádně a včas. Nadto se předložená rozhodnutí o posečkání úhrady daně se splátkovými kalendáři týkají toliko příslušenství daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání (penále z dodatečně vyměřené daně nebo ztráty a úroku z prodlení úhrady daně) a daně z přidané hodnoty. Věřitel Finanční úřad pro Jihočeský kraj však přihláškou P3 uplatnil také pohledávku z titulu daně silniční ve výši 2.700,-Kč splatné dne 31.1.2014 a úroky z prodlení na dani silniční ve výši 398,-Kč se splatností 31.1.2014 a ve výši 443,-Kč se splatností 30.11.2015 (na základě výkazu nedoplatků č.j. 1839745/16/2208-00540-302633), které dlužnice nijak nevyvracela. Dlužnice ani netvrdila (ani nedoložila) odložení splatnosti zjištěných pohledávek z titulu daně silniční. Přinejmenším v rozsahu daně silniční je tak dlužnice vůči věřiteli Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj nepochybně v prodlení již po dobu delší jednoho roku.

Jako obranu proti závazku vůči E.ON Energie, a.s. dlužnice k odvolání předložila doklady o třech platbách ve dnech 7.8.2012, 12.9.2012 a 23.10.2012, jimiž však nebyla osvědčena úplná úhrada zjištěné pohledávky P7 tohoto věřitele ve výši jistiny 356,-Kč s úroky z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 34.480,-Kč od 19.3.2009 do 27.12.2012 a z částky 356,-Kč od 28.12.2012 do 29.7.2016, náklady soudního řízení ve výši 17.904,-Kč a náklady exekuce ve výši 8.622,-Kč, doložené platebním rozkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13.4.2011, č.j. 25 C 103/2011-9, který nabyl právní moci dne 2.6.2011, a příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 30.8.2012, č.j. 165 EX 05571/11-010, jež je splatná již od 19.3.2009. Dlužnicí předložené listiny toliko dokládají skutečnost, že v roce 2012 došlo k částečné úhradě pohledávky (což též vyplývá z přihlášky pohledávky) a dále úhradu nákladů exekuce soudnímu exekutorovi podle uvedeného příkazu k úhradě nákladů exekuce.

Dlužnice zároveň ani neuplatnila žádné námitky proti zjištěné pohledávce č. 1 přihlášky pohledávky P5 věřitelky Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ve výši 56.494,-Kč (jistina 15.385,-Kč a penále z dlužného pojistného ve výši 41.109,-Kč) splatné ode dne 12.12.2013, kterou věřitelka doložila výkazem nedoplatků VN2009 KZ/082309 ze dne 9.12.2013 vykonatelným dne 12.12.2013 a vyčíslením dluhu ze dne 3.8.2016.

Ohledně majetkových poměrů dlužnice pak správce zjistil, že dlužnice vlastní toliko movité věci osobní potřeby, jejichž hodnota je zanedbatelná, a nemovitý majetek v k.ú. Albrechtice nad Vltavou, jenž však tvoří předmět zajištění pohledávek č. P1 a P3.

Z uvedeného plyne, že dlužnice měla ke dni vydání napadeného rozhodnutí po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti vyjma nesporné pohledávky navrhovatele též výše uvedené závazky vůči věřitelům Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a E.ON Energie, a.s. Dlužnice zároveň nesplnila usnesením insolvenčního soudu (A-4) uloženou povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, ani povinnost sestavit seznamy majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů, jež jí byla uložena v bodě XIV. výroku napadeného usnesení. Je tedy dána domněnka platební neschopnosti dlužnice podle § 3 odst. 2 písm. b), písm. d) IZ, kterou dlužnice v odvolacím řízení nevyvrátila.

Protože úpadek dlužnice ve formě insolvence (platební neschopnosti) byl nepochybně osvědčen, zatímco žádná překážka bránící vydání rozhodnutí o úpadku zjištěna nebyla, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně v napadeném bodě I. výroku o zjištění úpadku dlužnice jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 5. prosince 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková