4 VSPH 2023/2016-A-13
KSUL 71 INS 13502/2016 4 VSPH 2023/2016-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenčním řízení dlužníka Alexandra anonymizovano , anonymizovano , bytem Trmice, Koštov 68, IČO 74440802 zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. září 2016, č.j. KSUL 71 INS 13502/2016-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. září 2016, č.j. KSUL 71 INS 13502/2016-A-8, se m ě n í tak, že se dlužníku ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem uložil dlužníku Alexandru Slepčíkovi (dále jen dlužník), aby do 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč.

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 6.6.2016 doručen insolvenční návrh dlužníka spolu s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a vyšel ze zjištění, že dlužník má závazky ve výši 806.999 Kč, že nemá žádný majetek vyšší hodnoty ani finanční prostředky a že by dlužník za stávající situace nemohl uspokojit v rámci oddlužení pohledávky věřitelů v minimální výši 30 %, přičemž část jeho závazků vznikla v souvislosti s podnikáním. Uzavřel, že v současné době tak není zřejmé, zda budou věřitelé dlužníka souhlasit s jeho oddlužením, zda bude dlužník schopen navýšit svůj příjem, nebo zda bude jeho úpadek řešen konkursem, kdy je nutné zajistit prostředky na odměnu a hotové výdaje správce. Protože navrhovaná výše zálohy 5.000 Kč dlužníkem je nedostatečná, uložil soud dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že dlužníku stanoví zálohu na náklady insolvenčního řízení v částce do 10.000 Kč. isir.justi ce.cz Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000 Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost hradit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, jenž je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a poskytnout záruku úhrady jeho odměny a hotových výdajů pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník návrhem ze dne 3.6.2016 domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z návrhu (A-1) a jeho příloh (A-2) se podává, že dlužník má podle svého tvrzení nejméně 22 závazků ve výši 774.681 Kč, že více než polovina závazků je již vymáhána v exekučním řízení a že část závazků tvoří závazky z jeho podnikání. Dlužník je osobou výdělečně činnou v oblasti kadeřnických služeb a nemá žádnou vyživovací povinnost. Tvrzený příjem ve výši 16.000 Kč měsíčně dlužník dokládal toliko daňovým přiznáním k dani z příjmu fyzických osob za poslední tři roky, přičemž z přílohy č. 1 daňového přiznání za poslední období (rok 2015) vyplývá, že zisk dlužníka činil 32.238 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že příjem dlužníka prozatím neumožní za 5 let oddlužení plněním splátkového kalendáře nashromáždit takovou částku, jež by postačovala na minimální (30 %) úhradu pohledávek nezajištěných věřitelů, jakož i nákladů insolvenčního řízení včetně nároků insolvenčního správce.

Ze shora uvedených majetkových zjištění-aniž by odvolací soud jakkoliv předjímal způsob řešení úpadku dlužníka-je zřejmé, že úpadek dlužníka lze řešit, buď konkursem, resp. nepatrným konkursem, eventuálně též oddlužením, jež nemusí být ještě zcela vyloučeno, navýší-li dlužník dodatečně své příjmy. V konkursu představují náklady insolvenčního řízení mimo jiné i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která v případě jejího určení dle § 1 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška)-nejméně částky 45.000 Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle § 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45.000 Kč, přičemž je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45.000 Kč bez připočtení event. DPH) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména se soupisem majetkové podstaty, s přešetřením majetkových poměrů dlužníka (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd. S ohledem na absenci dostatečného majetku dlužníka nelze mít za dostatečně odůvodněný předpoklad, že jeho zpeněžením mohou být získány finanční prostředky postačující k úplné úhradě nákladů insolvenčního řízení.

Soud I. stupně proto postupoval správně, když dlužníku povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uložil, nicméně s ohledem na okolnosti věci se odvolacímu soudu nejeví nezbytným požadovat po něm zaplacení zálohy ve výši 20.000 Kč, a k zajištění úhrady prvotních nebo budoucích nákladů insolvenčního řízení (předpokládaného nepatrného konkursu nebo i oddlužení, jež ještě nemusí být zcela vyloučeno, navýší-li dlužník své příjmy tak, aby splnil kvantitativní podmínku 30 % míry uspokojení nezajištěných závazků) považuje za postačující požadovat po dlužníku složení zálohy jen ve výši 15.000 Kč. Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak uvedeno výše.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř.).

V Praze dne 22. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková