4 VSPH 2021/2016-B-306
MSPH 78 INS 5200/2009 4 VSPH 2021/2016-B-306

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka MILNEA, státní podnik v likvidaci, sídlem Praha 6-Řepy, Třanovského 622/11, IČO 00016187, o odvolání věřitele č. 2 FOCUS-METAL, s.r.o., IČO 62303414, sídlem Valašské Meziříčí, Jiráskova 399/11, a č. 4 FOKR Czech, s.r.o., IČO 25873580, sídlem Valašské Meziříčí, Havlíčkova 234/1, oba zast. Mgr. René Gemmelem, advokátem, sídlem Karviná- Fryštát, K. Sliwky 126/18, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2016, č.j. MSPH 78 INS 5200/2009-B-299

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2016, č.j. MSPH 78 INS 5200/2009-B-299, s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze nevyhověl žádosti přihlášených věřitelů č. 2 FOCUS-METAL, s.r.o. a č. 4 FOKR Czech, s.r.o. (dále jen odvolatelé) na přiznání osvobození od soudních poplatků.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se odvolatelé podáním ze dne 20.5.2016 (B-292), domáhali osvobození od placení soudních poplatků za jimi podané odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy a že odvolatelům zaslal dne 15.6.2016 k vyplnění prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků (dále jen prohlášení) s přípisem, aby je ve lhůtě 10 dnů zaslali vyplněné zpět. Lhůta pro zaslání prohlášení byla na žádost odvolatelů prodloužena do 31.7.2016, avšak odvolatelé v prodloužené lhůtě nezaslali soudu prohlášení ani jiné dokumenty. Protože odvolatelé nedoložili vyplněné prohlášení o svých majetkových poměrech, v němž by uvedli závažné důvody pro osvobození od soudního poplatku, postupoval soud I. stupně podle § 138 odst. 1 o.s.ř. a jejich žádosti nevyhověl.

Proti tomuto usnesení se odvolatelé včas odvolali (B-300, B-302) a požadovali, aby je odvolací soud změnil tak, že jim přizná právo na osvobození od soudních poplatků. Soudu I. stupně vytýkali chybné vyhodnocení jejich majetkové situace, neboť podmínky pro osvobození splňují a doloží je daňovými přiznáními v odvolacím řízení. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, v souladu § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., dospěl k závěru, že odvolání odvolatelů nejsou důvodná.

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z této úpravy plyne, že při rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků přihlíží soud k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit navrhovateli přístup k soudu a s ním spjatou ochranu jeho právům i v podmínkách jeho tíživé materiální a sociální situace. K tomu, aby bylo možno přistoupit k úplnému osvobození účastníka od poplatkové povinnosti, musí být zcela osvědčeno, že pro celkové poměry účastníka skutečně není možno ani zčásti trvat na jeho poplatkové povinnosti.

Současně však platí, že účastník je povinen prokázat soudu věrohodným způsobem své poměry, které jsou pro posouzení předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků rozhodné, a to vyplněním příslušného formuláře prohlášení o jeho majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech a doložením tvrzených skutečností listinnými důkazy (viz upozornění v závěru formuláře prohlášení). Pokud by prohlášení v určené lhůtě soudu nepředložil či je vyplnil neúplně nebo by bylo zřejmé, že předložené prohlášení (konfrontováno s dalšími zjištěními soudu) zjevně neposkytuje věrný obraz skutečné situace žadatele, je namístě závěr o neosvědčení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků dle § 138 o.s.ř.

Jinými slovy, při zkoumání předpokladů pro osvobození od soudních poplatků tíží navrhujícího účastníka břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Chce-li být účastník se svou žádostí o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svou nepříznivou majetkovou situaci znemožňující mu soudní poplatek uhradit, ale musí také svá tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti prokazující jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.

V situaci, kdy odvolatelé přes výzvu soudu I. stupně (B-294) nevyplnili řádně prohlášení a nepředložili žádné listiny dokládající jejich majetkové poměry tak, aby mohl soud kvalifikovaně posoudit, zda splňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, není možno posoudit důsledky, které pro jejich poměry má požadavek na zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,-Kč (B-291) za jejich odvolání (B-287, B-290) proti usnesení o schválení konečné zprávy (B-286). Soud I. stupně proto nepochybil, když napadeným usnesením bezdůvodné žádosti odvolatelů ze dne 20.5.2016 (B-292) nevyhověl. Tento stav zůstal nezměněn i za odvolacího řízení, když odvolatelé ani v odvolání neuvedli ničeho o svých majetkových poměrech a když stále nepředložili prohlášení ani svá daňová přiznání, jak avizovali.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání odvolatelů je nedůvodné. Proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 31. října 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková