4 VSPH 1982/2015-P6-10
KSPH 60 INS 7251/2015 4 VSPH 1982/2015-P6-10

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužnice Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , IČO: 03635503, sídlem Sportovní 2/3, 735 35 Horní Suchá, adr. pro doručování 281 63 Krymlov 77, o odvolání věřitelky č. 6 Lenky anonymizovano , nar. 16.2.1972, bytem Starodvorská 287/5, 735 35 Horní Suchá, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 7251/2015-P6-2 ze dne 17. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 60 INS 7251/2015-P6-2 ze dne 17. srpna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl přihlášku pohledávky P6 věřitelky č. 6 Lenky anonymizovano (dále jen věřitelka) a konstatoval, že se k přihlášce nepřihlíží (bod I. výroku) a že právní mocí rozhodnutí účast této věřitelky v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 1.6.2015 přihlásila věřitelka do insolvenčního řízení dlužnice Kateřiny anonymizovano (dále jen dlužnice) pohledávky P6 v celkové výši 161.215 Kč a jako důvod vzniku pohledávek uvedla závazek z titulu ústních smluv o půjčce v letech 2011-2014 . Insolvenční správkyně JUDr. Ing. Lucie Kovářová (dále jen správkyně) pro vady a neúplnost podanou přihlášku nemohla přezkoumat, proto výzvou ze dne 16.6.2015 vyzvala věřitelku k doplnění přihlášky ve lhůtě 15 od doručení výzvy, jež byla věřitelce doručena dne 18.6.2015 a zároveň byla ve výzvě mimo jiné poučena o tom, že doplnění přihlášky je třeba adresovat soudu. Do lhůty určené správkyní nezaslala věřitelka soudu doplnění přihlášky, správkyně proto dne 13.7.2015 soudu navrhla odmítnutí přihlášky, přiložila k návrhu kopii podání věřitelky, které dle svého obsahu představuje doplnění přihlášky, avšak neobsahuje údaje o tom, komu je určeno a jaké věci se týká. Soud I. stupně se ztotožnil s názorem správkyně, že bylo zapotřebí podanou přihlášku z důvodu nedostatečného vylíčení skutkových okolností doplnit a přihláška P6 obsahovala vady, které brání jejímu řádnému přezkoumání. Dále se zabýval tím, zda byla přihláška řádně doplněna ve lhůtě určené správkyní v podané výzvě k odstranění vad podané přihlášky, již shledal za řádnou a obsahující poučení o způsobu opravy a o následcích nesplnění výzvy. Uvedl, že byť není v insolvenčním zákonu (dále jen IZ) výslovně stanoveno, komu je třeba adresovat opravu či doplnění přihlášky, je toho názoru, že je třeba opravu či doplnění přihlášky adresovat soudu tak, aby vyvolala zamýšlené účinky. Pokud podání doplnění přihlášky zaslala věřitelka správkyni a nikoliv soudu, nemůže vyvolat zamýšlené účinky doplnění přihlášky, nehledě na to, že podání doplnění přihlášky nebylo řádné z důvodu neuvedení místa a času uzavření ústní smlouvy o půjčce, a proto stále panuje obava ohledně nezaměnitelnosti nároku věřitelky. Proto podle § 185 IZ soud I. stupně přihlášku pohledávky P6 odmítl s tím, že po právní moci tohoto usnesení účast věřitelky v insolvenční řízení končí.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se věřitelka včas odvolala a žádala o vrácení částek poskytnutých dceři , jež v podaném odvolání specifikovala a dokládala tak, jak je omylem doložila dne 29.6.2015 správkyni.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (§ 136 odst. 2 písm. d/ IZ).

Podle § 174 IZ přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci (odst. 1). Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odst. 2). Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo (odst. 3). Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (odst. 4).

Přihlášku pohledávky lze podle § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb., jednací řád pro insolvenční řízení).

Požadavek peněžitého vyčíslení výše nepeněžité pohledávky, pohledávky neurčité výše a pohledávky v cizí měně upravuje § 175 IZ.

Podle § 177 IZ je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (§ 174 IZ); jde o tentýž požadavek, který občanský soudní řád klade na žalobu v ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. v podobě vylíčení rozhodujících skutečností . K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (§ 177 IZ).

Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že jsou v ní uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na jejichž základě pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek, jednak posoudit její pravost. Požadavek, aby věřitel v přihlášce pohledávky uvedl (vedle výše) i důvod jejího vzniku, směřuje ke splnění jeho povinnosti tvrzení, a může být řádně naplněn jen uvedením skutečností, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě svůj nárok přihlašuje. Jestliže věřitel při vylíčení rozhodných skutečností výslovně odkazuje na připojenou listinu, musí z ní skutkový základ přihlašované pohledávky nepochybně a dostatečně vyplývat. Věřitel ohledně důvodu vzniku přihlášené pohledávky může odkázat na připojené listiny a jiné přílohy, jež musí při absenci jiných údajů v přihlášce obsahovat taková skutková tvrzení, jež ji dostatečně individualizují, aby mohla být odlišena od pohledávek jiných.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 1.6.2015 podala věřitelka přihlášku na předepsaném formuláři, kterou do insolvenčního řízení dlužnice přihlásila nezajištěnou, nevykonatelnou a splatnou pohledávku P6 ke dni 1.2.2015 v celkové výši 161.215 Kč a co do důvodu vzniku pohledávky uvedla závazek z titulu ústních smluv o půjčce v letech 2011-2014 , jenž byl dne 1.12.2014 uznán.

Jelikož věřitelka svá tvrzení o poskytnutí finančních prostředků dlužnici v podané přihlášce uvedla jen zcela neurčitě a dostatečným způsobem nevylíčila a nedoložila jednotlivě poskytnutí finančních prostředků uvedením konkrétní doby a výše půjčených částek (a tím by došlo k uzavření jednotlivých smluv o půjčce), postupovala správkyně správně, pokud ji vyzvala k doplnění přihlášky ve lhůtě 15 od doručení výzvy ze dne 16.6.2015, jež byla věřitelce doručena dne 18.6.2015. Odvolací soud posoudil, že byla věřitelka řádně správkyní poučena, jak má přihlášku doplnit a komu má její doplnění adresovat a byla poučena i o následcích nesplnění výzvy. Protože věřitelka v určené lhůtě doplnění přihlášky insolvenčnímu soudu nedoručila a doručila jen neadresné a neúplné podání správkyni, je správný závěr soudu I. stupně, že takové podání nevyvolalo žádné účinky, nedošlo jím k odstranění vad podané přihlášky v určené lhůtě a nezbylo nežli podle § 185 IZ přihlášku pohledávky P6 odmítnout s tím, že po právní moci usnesení účast věřitelky v insolvenční řízení končí. Nepochybné je, že podávají-li věřitelé podle § 173 odst. 1 IZ u insolvenčního soudu přihlášky pohledávek, musí podávat u insolvenčního soudu i jejich doplnění a veškerá podání směřující k odstranění případných vad přihlášek. Doručení takových podání k rukám insolvenčního správce nelze považovat za řádné doručení insolvenčnímu soudu.

Na základě uvedených zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud napadené usnesení věcně správným. Proto je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 8. ledna 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková