4 VSPH 1980/2016-A-20
MSPH 96 INS 5905/2016 4 VSPH 1980/2016-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Náměstí 166, 470 02 Kravaře, fakticky bytem Vysočanská 563/59, 190 00 Praha 9, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2016, čj. MSPH 96 INS 5905/2016-A-13,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2016, č.j. MSPH 96 INS 5905/2016-A-13, se m ě n í tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníku neukládá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze uložil navrhovateli Davidu anonymizovano (dále jen dlužník), aby do 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužník podáním ze dne 11.3.2016 domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Citoval § 108, § 395 odst. 1 písm. b) a § 396 insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil účel zálohy a vyšel ze zjištění, že celková výše závazků dlužníka činí cca 1.714.382,32 Kč, hodnota jeho majetku je nulová a jeho aktuální měsíční příjem činí 18.968,-Kč. Uzavřel, že dlužník přes výzvu soudu nedoložil dostatečný příjem postižitelný splátkami pro oddlužení a nesplňuje tak předpoklady pro jeho povolení, přičemž pro případ prohlášení konkursu na jeho majetek je třeba uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení pro hrazení hotových výdajů insolvenčního správce souvisejících s jeho činností a jeho odměny (jež by činila nejméně 45.000,-Kč).

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uváděl, že se mu v době doručení výzvy soudu nepodařilo zajistit další příjem, což se však změnilo, jelikož dne 25.9.2016 uzavřel smlouvu o daru se svou manželkou Barborou anonymizovano , jež se zavázala darovat mu po dobu oddlužení částku 2.000,-Kč měsíčně, s níž by při povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře činilo plnění nezajištěných pohledávek cca 31 %. Jeho návrhu na povolení oddlužení tak lze vyhovět, pročež není nutné požadovat uhrazení zálohy na náklady insolvenčního řízení v požadované výši, kterou ani není schopen uhradit. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 108 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odst. 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odst. 3).

Podle § 136 odst. 4 věty druhé IZ uloží insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Podle § 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odst. 2).

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Pro rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu je tedy podstatné, jaký způsob řešení úpadku lze očekávat. Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud nezjistil skutečnosti svědčící o tom, že by byl návrhem na povolení oddlužení sledován nepoctivý záměr, ani lehkomyslný či nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností. Zároveň ověřil, že zákonný předpoklad minimálního 30 % rozsahu uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nelze dosáhnout v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty podle § 398 odst. 2 IZ, neboť dlužník nevlastní žádný majetek (srov. seznam majetku, A-3). Jinak je tomu však v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře, jelikož v průběhu odvolacího řízení dlužník doložil navýšení svých příjmů o příjem z darovací smlouvy ze dne 25.9.2016 (A-14), na níž byly podpisy stran úředně ověřeny, jíž se mu jeho manželka Barbora anonymizovano zavázala poskytovat po dobu účinků schváleného oddlužení peněžní dar ve výši 2.000,-Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že dlužník má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 18.968,-Kč čistého, z něhož lze pro účely oddlužení srážet částku 8.154,-Kč, a další příjem ve výši 2.000,-Kč z darovací smlouvy, měl by být dlužník schopen platit ze svých příjmů měsíční splátku ve výši 10.154,-Kč. Za 5 let by tak ze svých příjmů při této měsíční splátce uhradil celkem částku 609.240,-Kč, z níž by po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce v předpokládané výši 65.340,-Kč včetně DPH náleželo na úhradu pohledávek nezajištěných věřitelů celkem 543.900,-Kč, čímž by došlo k uspokojení nezajištěných závazků dlužníka dosahujících celkové výše 1.714.382,32 Kč (srov. seznam závazků, A-3) v rozsahu 31,73 %.

V průběhu odvolacího řízení tedy dlužník doložil, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, nebude nižší než 30 % jejich pohledávek (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ), a proto lze důvodně předpokládat, že by dlužník byl schopen dostát podmínkám oddlužení v případě jeho provedení plněním splátkového kalendáře. Za této situace však nejsou splněny předpoklady k uložení povinnosti k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení podle § 108 odst. 1 poslední věty IZ, neboť soud I. stupně může o insolvenčním návrhu dlužníka rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil ve výroku uvedeným způsobem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 9. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková