4 VSPH 1968/2015-B-22
KSCB 28 INS 27318/2013 4 VSPH 1968/2015-B-22

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Lukáše Obecovského, nar. 14.2.1982, IČO: 74472666, bytem Radvanov 45, 391 43 Mladá Vožice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. září 2015, č.j. KSCB 28 INS 27318/2013-B-17,

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 15.9.2015, č.j. KSCB 28 INS 27318/2013-B-17, Krajský soud v Českých Budějovicích schválil oddlužení dlužníka Lukáše Obecovského (dále jen dlužník) zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku); označil nemovitý majetek náležející do majetkové podstaty (bod II. výroku); uvedl, že insolvenčním správcem dlužníka je IKT INSOLVENCE v.o.s. (dále jen správce; bod III. výroku) a správci uložil podávat zprávy o stavu insolvenčního řízení (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 12.2.2014 (A-14) zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením, přičemž usnesení ze dne 29.5.2014 (B-5), kterým schválil oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty, bylo k odvolání dlužníka zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2015, č.j. KSCB 28 INS 27318/2013, 3 VSPH 1310/2014-B-11, a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Popsal průběh přezkumu pohledávek a uvedl, že pohledávky byly zjištěny v celkové výši 724.531,81 Kč, z toho nezajištěné ve výši 144.031,65 Kč a zajištěné ve výši 580.500,16 Kč, celková hodnota dlužníkova majetku činí podle znaleckého posudku částku 950.000,-Kč, průměrný čistý měsíční příjem dlužníka činí cca 14.000,-Kč, dlužník je rozvedený a má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, přičemž na jedno z nich platí výživné dle rozhodnutí soudu ve výši 800,-Kč měsíčně. Z toho uzavřel, že v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty budou pohledávky všech přihlášených věřitelů zcela uspokojeny a při plnění splátkového kalendáře by zjištěné pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny v rozsahu cca 97,7 %. O schválení způsobu oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty rozhodl soud podle § 402 odst. 5 IZ 3 VSPH 1310/2014 s ohledem na stanovisko zajištěného věřitele hodlajícího přistoupit ke zpeněžení zajištěného majetku, hodnotu nemovitostí a očekávanou míru uspokojení nezajištěných věřitelů.

Proti tomuto usnesení se dlužník odvolal podáním ze dne 1.10.2015 označeným jako dovolání, které soud podle obsahu posoudil jako odvolání proti soudem schválenému způsobu oddlužení, v němž zejména uplatňoval své námitky proti pohledávce věřitelky č. 2 a popisoval průběh uzavření smlouvy a svou komunikaci s jejím právním zástupcem. Tvrdil, že pohledávku věřitelky je schopen uhradit v insolvenčním řízení v měsíčních splátkách nebo ji hradit vedle splátkového kalendáře tak, aby ji uspokojil nejméně z 90 %.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je dlužník osobou oprávněnou podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 406 odst. 4 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Koncepce oddlužení je vybudována na tom, že podáním návrhu na povolení oddlužení dává dlužník najevo, že souhlasí s oddlužením jedním ze dvou zákonem stanovených způsobů, o čemž rozhodují nezajištění věřitelé (§ 402 odst. 3 IZ) a nepřijmou-li rozhodnutí, pak insolvenční soud (§ 402 odst. 5 a § 406 odst. 1 IZ; jak tomu bylo také v projednávaném případě). Jak vyplývá z výše citovaného § 406 odst. 4 IZ, skutečnost, že dlužník upřednostňuje oddlužení plněním splátkového kalendáře před oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, které zvolili věřitelé (respektive insolvenční soud), nezakládá jeho právo podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013 a ze dne 30. 1. 2014, sen. zn. 29 NSCR 91/2013). Insolvenční zákon tak nedává dlužníku možnost odvolání proti rozhodnutí, kterým soud schválil způsob jeho oddlužení (v daném případě zpeněžením majetkové podstaty), kromě případů, kdy dlužník nesouhlasí s tím, že soud nevyhověl jeho návrhu na stanovení jiné výše měsíčních splátek nebo pokud by odvolání napadalo takovou nesprávnost usnesení o schválení oddlužení vymezující jeho konkrétní obsah, kterou lze reparovat jedině odvoláním osoby, jejíž subjektivní právo bylo předmětnou nesprávností dotčeno, nikoli opravným usnesením dle § 164 o.s.ř., neboť by nešlo o odstranění zjevné písařské nebo početní chyby, k níž došlo při písemném vyhotovení rozhodnutí, ale šlo by o nepřípustnou změnu samotného obsahu vydaného rozhodnutí, jímž se rozhoduje o právech a povinnostech účastníků (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2015, č.j. KSCB 28 INS 27318/2013, 3 VSPH 1310/2014-B-11, vydané v této insolvenční věci). Ani o jeden z těchto případů se však v projednávané věci zjevně nejedná. 3 VSPH 1310/2014

Odvolací soud proto odvolání dlužníka shledal nepřípustným dle § 406 odst. 4 IZ, neboť bylo podáno osobou, která k němu není oprávněna, a proto je podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.).

V Praze dne 26. listopadu 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková