4 VSPH 1965/2015-A-11
KSCB 41 INS 23042/2015 4 VSPH 1965/2015-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka LADAB, s.r.o., IČO: 28117824, sídlem ve Včelné, Jiráskova 413, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 41 INS 23042/2015-A-6 ze dne 23. září 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 41 INS 23042/2015-A-6 ze dne 23. září 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích uložil dlužníkovi LADAB, s.r.o. (dále též dlužník), aby do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení uhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že mu byl dne 14.9.2015 doručen insolvenční návrh dlužníka SULTÁN-s.r.o. (správně mělo být LADAB, s.r.o.), jenž se insolvenčním návrhem domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek. Rozvedl, že dlužník je předlužen, neboť má 6 věřitelů a závazky v celkové výši 1.168.882,-Kč, a že jeho jediným majetkem jsou pohledávky v celkové výši 671.972,-Kč, z toho nedobytné ve výši 365.930,-Kč a dobytné nebo postupně splácené ve zbylé výši. Citoval § 108 odst. 1 a odst. 2 větu první insolvenčního zákona (dále jen IZ) s tím, že mezi náklady insolvenčního řízení náleží mj. vždy i odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, přičemž v případě konkursu činí jeho odměna podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) minimálně 45.000,-Kč. Vysvětloval, že složená záloha umožní insolvenčnímu správci výkon jeho funkce bezprostředně poté, co do ní bude ustanoven, neboť mu budou vznikat náklady spojené s jeho činností, které by při absenci finančních prostředků a zpeněžitelného majetku nebylo z čeho hradit. Vyšel ze zjištění, že v současné fázi nelze odhadnout, zda se podaří některou z pohledávek dlužníka vymoci či dojde-li k jejich dobrovolnému uhrazení, a proto rozhodl o stanovení povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v maximální výši. Upozornil, že dlužník byl jako podnikatel podle § 98 IZ povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivost měl dozvědět o svém úpadku.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal dlužník včasné odvolání (A-7) a navrhoval, aby je odvolací soud zrušil. Argumentoval, že nemá k dispozici takové finanční prostředky, aby mohl zálohu řádně uhradit.

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž podle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 3 IZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 IZ povinen v insolvenčním návrhu uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam závazků s uvedením svých věřitelů. Seznamy musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Seznam závazků dlužníka přitom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 104 odst. 4 IZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu ČR uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu podle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2). K postupu soudu podle § 128 odst. 2 IZ se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí pod č.j. KSUL 77 INS 6209/2011, 29 NSČR 45/2011-A-20 z 21.12.2012, v němž formuloval závěr, že není-li insolvenční návrh projednatelný, je namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1 IZ a nikoli zkoumání a odstraňování vad příloh podle § 128 odst. 2 IZ.

Jinými slovy podkladem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi podle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami, jimiž jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka podle § 104 IZ zejména seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků, seznam jeho závazků s uvedením jeho věřitelů a seznam jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že se insolvenčním návrhem ze dne 8.9.2015, doručeným insolvenčnímu soudu dne 14.9.2015, domáhal dlužník rozhodnutí o jeho úpadku a prohlášení konkursu. Dlužník vyjma tvrzení, že má mnoho nevyplacených pohledávek, čímž se dostal do finančních problémů a nesplácel závazky, v insolvenčním návrhu nevylíčil všechny rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek, zejména v jaké formě úpadku (platební neschopnost nebo předlužení) se nachází a z jakých konkrétních důvodů. Dlužník nesplnil ani všechny povinnosti stanovené § 104 IZ, protože ke svému insolvenčnímu návrhu nepřipojil řádné seznamy svého majetku a svých zaměstnanců. Připojil prohlášení (A-2/1), že nemá žádné zaměstnance (bez doložky o jeho správnosti a úplnosti podle § 104 odst. 4 IZ), a dále seznam majetku (A-2/2) s tím, že žádný nevlastní (bez doložky o jeho správnosti a úplnosti podle § 104 odst. 4 IZ), ačkoliv vlastní pohledávky, které označil v insolvenčním návrhu, v podání ze dne 23.9.2015 (A-5) i v přiloženém seznamu pohledávek (A-2/9). Dlužník připojil pouze řádný seznam svých závazků (A-2/23) a listiny dokládající jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 104 odst. 1 písm. d/ IZ).

Za této situace bylo povinností soudu prvního stupně vyzvat dlužníka podle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh doplnil o jeho obligatorní náležitosti, tj. zejména o řádný seznam majetku a zaměstnanců, poskytl mu poučení, jak má doplnění provést a o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě insolvenční návrh řádně doplněn. Avšak soud prvního stupně usnesením ze dne 16.9.2015 (A-4) vyzval dlužníka pouze k doplnění skutečností, na kterých se zakládají jeho pohledávky včetně vyjádření k jejich dobytnosti.

Je tedy zřejmé, že v řízení dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo po dlužníku zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť jeho insolvenční návrh pro popsaný nedostatek, k jehož odstranění zatím dlužník nebyl soudem veden, není způsobilý projednání.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 30. listopadu 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková