4 VSPH 1961/2017-B-106e. i-MSPH 88 INS 32138/2012 4 VSPH 1961 /2017-B-106

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Alexandry ]iříčkové a soudců ]UDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Bechyňská 639, Praha 9 Letňany, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 32138/2012-13-98 ze dne 20. září 2017 takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPI I 88 INS 32138/2012-3-98 ze dne 20. září 2017 se vbodě I. výroku potvrzuje; odvolání proti bodům II., III. výroku se odmítá.

Odůvo dněni:

1. Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce ]UDr. Josef Cupka (dále jen správce) vydal ze zpeněžení nemovitostí dlužníka Jana anonymizovano (dále jen dlužník) zapsaných u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště ]ablonec nad Nisou, na LV 368 pro k.ú. Tanvald stavby Tanvald č.e. 62 a pozemků parc.č. st. 231 a parc.č. 1570/ 2 (dále jen nemovitosti), zajištěným věřitelům výtěžek v celkové výši 1 395 236,62 Kč, a aby tak jejich zjištěné pohledávky uspokojil ve výši 100 %, a to: věřiteli č. 1 KSNIX Praha s.r.o. (dee CLASS FOOD spol. s r.o.) výtěžek ve výši 323 738 Kč, věřiteli č. 4 Mgr. David Koncz výtěžek ve výši 7 865 Kč, věřiteli č. 11 Ing. Pavel Vondrák výtěžek ve výši 252 908,30 Kč, věřiteli č. 19 Raiffeisenbank, a.s. výtěžek ve výši 45 612,32 Kč, věřiteli č. 21 Hlavní město Praha výtěžek ve výši 500 Kč, věřiteli č. 26 Česká pojišťovna, a. s. výtěžek ve výši 2 238,50 Kč, věřiteli č. 32 Renreal s.r.o. (dále jen Renreal s.r.o.) výtěžek ve výši 762 374,50 Kč (bod I. výroku), povolil správci vyplacení zálohy na odměnu z výtěžku zpeněžení nemovitostí v k.ú. Tanvald ve výši 128 029,45 Kč vč. DPH (bod II. výroku) a uložil mu povinnost vydat výtěžek zpeněžení zajištěným věřitelům v určené lhůtě a další povinnosti s tím spojené (bod Ill. výroku).

2. V odůvodnění usnesení soud I. stupně zrekapituloval předchozí podání správce k soudu s návrhy na vyslovení souhlasu s vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěným věřitelům a s tím související vydaná rozhodnutí, odkázal zároveň na obsah usnesení odvolacího soudu ze dne 4. 8. 2016 (5 80) o včasnosti námitek dlužníka podaných proti návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení a na usnesení ze dne 20. 7. 2017 (13-91), jímž odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně ze dne 8. 9. 2016 (B 84) o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení, pokud soud I. stupně rozhodl o námitkách dlužníka bez jednání, a poznamenal, že vyhrazení projednání otázky nákladů až do předrozvrhové fáze, tj. usnesení o konečné zprávě, není v rozporu s insolvenčním zákonem. Soud I. stupně konstatoval, že námitky dlužníka proti návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení byly projednány na jednání konaném dne 20. 9. 2017 a odkazuje na Š 298 insolvenčního zákona (dále jen IZ), shrnul, že při přezkumném jednání byly zjištěny pohledávky věřitelů uvedených v bodu I. výroku, že pohledávku ve výši 7 865 Kč věřitele č. 27 JUDr. Ivety Glogrové zahrnul správce do seznamu zajištěných věřitelů nesprávně, protože se tato jeho pohledávka

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

_ LTLu-l-L-l-Ti...-FU Jnd 1M UHL- fur hu...

4 VSPl I 1961/2017 s ohledem\ na její popření a nepodání incidenční žaloby pokládá za nezajištěnou. Uvedl, že usnesením) ze dne 26. 2. 2016 (PG 3) rozhodl o vstupu věřitele č. 32 Renreal, s.r.o. na místo původního věřitele č. 6 ACEMA Credit Czech, a.s., že nemovitosti byly správcem zpeněženy za 1 780 000 Kč, náklady spojené se zpeněženírn nemovitostí činily 150 040 Kč a náklady spojené s udržováním a správou nemovitostí činily 7 200 Kč, odměna správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěné věřitele činí celkem 128 029,45 Kč vč. DPH (90 000 Kč + 4 % z částky přesahující 1000 000 Kč + 21 % DPI l, tj. 90 000 Kč + 15 809,46 Kč + 22 219,99 Kč). K námitkám dlužníka ohledně pohledávek věřitele Renreal, s.r.o. vyslovil, že byly zjištěny, nebot? nebyly popřeny správcem ani věřiteli, a že popěrný úkon dlužníka nemá vliv na jejich zjištění. K námitce týkající se výše nákladů vynaložených na zpeněžení nemovitostí soud I. stupně uzavřel, že tuto otázku je možné projednat až v předrozvrhové fázi vzhledem k tomu, že pohledávky zajištěných věřitelů je možné v daném pHpadě uspokojit v plné výši. O záloze na odměnu správce rozhodl soud I. stupně v souladu s $ 38 odst. 4 IZ a o povinnostech uvedených v bodu Ill. výroku rozhodl podle $ 11 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal (8-99, 13-101) a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, aby si vyžádal audiozáznam zjednání a aby konkurs zrušil a správce vyměnil z důvodu jeho špatně péče o svěřený majetek. Uvedl, že pohledávky č. 1, 2 a 5 věřitele Renreal, s.r.o. považoval za zjištěné v rozporu se zákonem a za neoprávněné, pohledávku č. 1 proto, že se původní dluh 450 000 Kč po dvou letech řádného splácení zvýšil na 477 115 Kč a po dalších dvou letech řádného splácení bylo z jistiny uhrazeno pouze 10 918 Kč, pohledávky č. 2 a 5 proto, že smluvní pokuty ve výši 156 150 Kč vznikly po podání insolvenčního návrhu a že sankční úrok ve výši 110 491,27 Kč za 62 dnů prodlení vznikl na základě ujednání smlouvy odporující dobrým mravům. Uvedl, že byly pohledávky přihlášeny jako zajištěné, že pohledávky věřitele Renreal, s.r.o. popíral již před prohlášením konkursu na jeho majetek, že měla být insolvenčním soudem zjištěna neplatnost ujednání o smluvní pokutě, že své připomínky zaslal i správci, jenž na ně nereagoval a ani nevyzvedl přeplatek na dani za rok 2015, nevymáhal neproplacenou dovolenou od dlužníkova dřívějšího zaměsmavatele, takže dlužníkovi vznikla škoda ve výši 45 000 Kč, a že správce hradí jeho dcerám opožděné výživné. Z uvedených důvodů trval na tom, že do doby úplného přezkoumání pohledávky Renreal, s.r.o. nebude možné přerozdělovat výtěžek zpeněžení nemovitostí, protože hrozí poškození majetkových práv dlužníka i ostatních věřitelů.

Odvolací soud podle Š 212 a Š 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené'usneseníi řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z insolvenčního spisu odvolací soud ověřil, že soud I. stupně dne 19. 11. 2015 (IB 68) uvědomil věřitele vyhláškou o návrhu správce ze dne 13. 11. 2015 (8 69), jímž požádal soud o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěným věřitelům a poskytl jim poučením, že proti návrhu správce lze podat námitky do 7 dnů ode dne jeho zveřejnění. Dne 26. 11. 2015 (8-70) podal dlužník námitky k poštovní přepravě včas, jež soud I. stupně projednal na jednání konaném dne 20. 9. 2017 (13 97), neshledal je důvodnými a napadeným usnesením ze dne 20. 9. 2017 (Bu 98) vyhověl návrhu správce.

Odvolací soud primárně posoudil dlužníkovu argumentaci, že pohledávky věřitele č. 32 Renreal, s.r.o. měly být popřeny správcem či soudem při přezkumném jednání, že byly zjištěny v rozporu

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Voj ta.

10.

4 verit monzun se zákonem, měly být znovu přezkoumány a do jejich přezkoumání by neměl být rozdělován výtěžek zpeněžení zajištěným věřitelům, a důvodnou ji neshledal.

Podle Š 298 IZ ve znění účinném do 30.11.2017 zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněženírn podle odstavce 4, nestanoví li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek naříď insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady ive větším rozsahu (odst. 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle Š 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odst. 5). Pro zpeněžení podle (5293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle 5230 odst. 3 (odst. 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Podle 8 192 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem (odst. 3).

Při rozhodování o žádosti správce o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení vychází soud bez dalšího z výsledků přezkumného jednání, tedy z toho, zda (do jaké výše a v jakém pořadí) byly v insolvenčním řízení pohledávky s právem na uspokojení z předmětu zajištění zjištěny. Revidovat výsledky přezkunmého jednání ohledně zjištění a zajištění pohledávky při rozhodování o vydání výtěžku zpeněžení nepřísluší tedy soudu (srov. k tomu např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. MSPH 60 INS 860/2009, 2 VSPH 233/2015 ze dne 2. 3. 2015, sp. zn. MSPH 99 INS 8008/2009, 1 VSPH 313/2012 ze dne 28. 3. 2012).

V posuzovaném případě při přezkumném jednání konaném dne 10. 6. 2013 (8-11) dlužník popřel zajištěné pohledávky věřitele č. 32 Renreal, s.r.o. zcela co do pravosti a výše, správcem ani jiným věřitelem popřeny nebyly. Usnesením ze dne 13. 6. 2013 (8-14), jež bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 26. 9. 2013 (8-29) a nabylo právní moci dne 16. 10. 2013, nebylo schváleno oddlužení dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Podle 5 192 odst. 3 IZ prohlášením konkursu na majetek dlužníka nemá pro účely insolvenčního řízení dlužníkovo popření pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení vliv na jejich zjištění. Odvolací soud doplňuje, že na závěr o zjištění zajištěné pohledávky věřitele č. 32 Renreal, s.r.o. by nemělo vliv ani dlužníkovo popření v poměrech schváleného oddlužení dlužníka (Š 410 odst. 2; aktuálně

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

11.

...-:.unnn uit |-au..-. 111 1 __-.qu -1_f.-..

4 VSPI l 1961/2017 odst. 5 IZ). Je tedy zcela bez významu, zda je dlužníkův úpadek řešen konkursem či oddlužením, nebot na rozhodnutí o vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům nemá dlužníkovo popření zjištěné zajištěné pohledávky některého z věřitelů žádný vliv. Jelikož při rozhodování soudu I. stupně nebyly dány žádné důvody pro pochybnosti o existenci zjištěné pohledávky zajištěného věřitele Renreal, s.r.o., jiné důvody, pro které by nemělo být návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům vyhověno, dlužník neuvedl a nebyly zjištěny, je odvolací soud toho názoru, že soud I. stupně rozhodl o návrhu správce správně, a že i věřitel Renreal, s.r.o. má ve smyslu 5 298 IZ nárok na poměrně uspokojení z výtěžku předmětu zajištění. Dlužníkem namítaná nedostatečná protokolace jednání o jeho námitkách proti vydání výtěžku zpeněžení je v tomto směru bezvýznamná, nehledě na to, že srovnáním písemného protokolu se zvukovým záznamem nelze neshledat žádné skutečnosti, které by měly vliv na rozhodnutí o podaném odvolání dlužníka. Pokud jde o ostatní odvolací argumentaci týkající se údajně špatné péče správce o svěřený majetek a výše zjištěných pohledávek zajištěných věřitelů nebo krinky správce za to, že nevyzvedl přeplatek na dani za rok 2015, že nevymáhal neproplacenou dovolenou od dlužníkova dřívějšího zaměstnavatele nebo že hradí jeho dcerám opožděné výživné, nelze jimi důvodně zpochybnit věcnou správnost napadeného usnesení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora proto postupoval odvolací soud podle Š 219 o.s.ř. a usnesení v bodě I. výroku jako věcně správné potvrdil. Pokud jde o body II., III. výroku usnesení, jde o rozhodnutí přijatá při výkonu dohlédací činnosti insolvenčního soudu (S 11 IZ), proti nimž není odvolání přípustné ($ 91 IZ); proto odvolací soud postupoval podle Š 218 písm. c) o.s.ř. a odvolání dlužníka oMtl.

Poučení:

Proti potvrzující části tohoto rozhodnutí je dovoEní přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí kNejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje kzávěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (Š 237, $ 239 a S 240 odst. 1 o.s.ř.) ; proti části rozhodnutí o oMtnuti odvolání není dovolání pHpustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ($ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (5 74 odst. 2 IZ).

Praha 3. ledna 2018

JUDr. Alexandra ]iříčková v. r. předsedkyně senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje Petrpíi.