4 VSPH 1953/2016-A-319
KSPH 36 INS 28162/2012 4 VSPH 1953/2016-A-319

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužnice Ing. Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem Jinočany, Komenského 236, zastoupené JUDr. Ing. Františkem Fílou, Ph.D., advokátem, sídlem Praha 5, K Radotínu 15, zahájené na návrh a) Creatis, a.s., IČO 00553166, sídlem Praha 1, Jánský vršek 311/6, zastoupeného JUDr. Petrem Břízou, LL.M., Ph.D., advokátem, sídlem Praha 1, Jánský vršek 311/6, b) Architektonický atelier Beta sp. v likvidaci, IČO 00548324, sídlem Praha 5, Seydlerova 2152/1 a c) Alia Trade, s.r.o., IČO 25661191, sídlem Praha 1, Jánský vršek 311/6, zastoupeného JUDr Petrem Břízou, LL.M., Ph.D., advokátem, sídlem Praha 1, Jánský vršek 311/6, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze, č.j. KSPH 36 INS 28162/2012-A-304 ze dne 15. září 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze, č.j. KSPH 36 INS 28162/2012-A-304 ze dne 15. září 2016, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze shora označeným usnesením zamítl návrh dlužnice Ing. Věry anonymizovano (dále jen dlužnice) na nařízení předběžného opatření, jímž by zakázal společnosti Alia Trade, s.r.o. (dále jen věřitel) uplatnit v rámci tohoto insolvenčního řízení právo na oddělené uspokojení ze zástavních práv váznoucích na nemovitostech (ve výroku blíže specifikovaných) ve vlastnictví dlužnice a Ing. Jiřího Hnidáka (dále jen manžel), které získala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11.5.2011, a to do doby pravomocného rozhodnutí o podané žalobě na určení promlčení zástavních práv, která je vedena pod sp. zn. 66 ICM 872/2016-C-5.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že podáním doručeným soudu dne 12.11.2012 podal navrhující věřitel Creatis, a.s. návrh na zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužnice, a že dne 9.9.2016 podala dlužnice návrh na vydání shora uvedeného předběžného opatření, ke kterému připojila oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19.5.2011, učiněné mezi věřitelem a společností Creatis, a.s. Citoval ustanovení § 7, § 82 odst. 1 a § 5 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a ustanovení § 102, § 76 odst. 1 písm. d) a § 76 odst. 2 o.s.ř a dospěl k závěru, že v daném případě není třeba prozatímní úpravy poměrů účastníků a také zde není obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a proto návrh dlužnice na nařízení předběžného opatření zamítl. isir.justi ce.cz Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala (A-306) a požadovala, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Nesouhlasila se závěrem soudu, který dle jeho názoru nesprávně zjistil skutkový stav, neboť je patrné, že se její věřitel domáhá týchž pohledávek uplatněných přihláškou rovněž v jiném řízení.

Následným podáním ze dne 18.10.2016 (A-313, A-316) vznesla dlužnice námitku nesprávného obsazení soudu, neboť měla za to, že insolvenční návrh společnosti Creatis, a.s. ze dne 12.11.2012 byl přidělen do soudního oddělení 36 INS v rozporu s § 42 odst. 2 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, když měl být přidělen do soudního oddělení 38 INS. Poukazovala přitom na skutečnost, že dne 25.3.2010 byl u Krajského soudu v Praze podán věřitelem insolvenční návrh ve věci jejího manžela (sp. zn. KSPH 38 INS 1163/2010), a že dne 27.7.2010 byl podán společností Creatis, a.s. u téhož soudu insolvenční návrh v její věci (sp. zn. KSPH 36 INS 8444/2010), který však nebyl přidělen do soudního oddělení projednávajícího řízení ve věci sp. zn. KSPH 38 INS 1163/2010, s čímž nesouhlasila. Rozvedla, že pokud je v rozvrhu práce Krajského soudu v Praze platného od 1.7.2010 uvedeno, že do stejného senátu se dle rozvrhu práce zapisovaly jen insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení , pak lze dospět k závěru, že Krajský soud v Praze považoval manžele, vůči kterým byly podány návrhy na oddlužení, za dlužníky, kteří tvoří koncern, zatímco manžele, vůči kterým byly podány insolvenční návrhy bez návrhu na povolení oddlužení, nepovažoval za dlužníky tvořící koncern, a proto se domnívá, že rozvrh práce Krajského soudu v Praze platný od 1.7.2010 byl sestaven v rozporu se zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dále doplnila, že řízení v její věci sp. zn. KSPH 36 INS 8444/2010 bylo usnesením Vrchního soudu v Praze, č.j. 1 VSPH 895/2012-A-94 ze dne 22.8.2012 zastaveno a uvedla, že podáním ze dne 18.12.2012 byl společností Creatis a.s. podán opětovně návrh na zahájení insolvenčního řízení v její věci (KSPH 36 INS 22825/2012), který byl rovněž nesprávně projednáván v senátě 36 INS, přestože měl být projednáván v soudním oddělení 38 INS. Řízení sp. zn. KSPH 36 INS 22825/2012 bylo usnesením ze dne 20.9.2012 také zastaveno. Dalším insolvenčním návrhem společnosti Creatis, a.s. ze dne 12.11.2012 bylo zahájeno současné insolvenční řízení v její věci, které bylo znovu přiděleno soudnímu oddělení 36 INS a domnívá se proto, že došlo k nesprávnému obsazení soudu, když tento insolvenční návrh měl být přidělen do soudního oddělení 38 INS, nikoliv do soudního oddělení 36 INS.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

K námitkám dlužnice o nesprávném obsazení soudu.

Podle § 41 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích se rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení řídí rozvrhem práce (odst. 1); rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu (odst. 2); vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy (odst. 3). Podle § 42odst. 2 zákona o soudech a soudcích se věci rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Způsob rozdělení věcí musí být současně stanoven tak, aby byla zajištěna specializace soudců podle zvláštních právních předpisů, aby věci, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné a aby v den, kdy věc soudu došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží; je-li v rámci jednotlivých úseků určeno rozvrhem práce více soudních oddělení, rozdělují se mezi ně věci ve stanovených poměrech vždy postupně. Způsob rozdělení insolvenčních věcí musí být dále stanoven tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern, projednávalo stejné soudní oddělení.

Z monitoringu insolvenčního rejstříku dostupného na webových stránkách justice.cz odvolací soud zjistil následující:

-Insolvenčním návrhem věřitele ze dne 9.2.2010 došlo k zahájení insolvenčního řízení vedeného ve věci manžela dlužnice pod sp. zn. KSPH 38 INS 1163/2010. Tento návrh byl usnesením Krajského soudu v Praze, č.j. KSPH 38 INS 1163/2010-A-30 ze dne 23.8.2010 zamítnut; -insolvenčním návrhem společnosti Creatis, a.s., ze dne 27.7.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení vedené ve věci dlužnice pod sp. zn. KSPH 36 INS 8444/2010 a usnesením Vrchního soudu v Praze, č.j. 1 VSPH 895/2012-A-94 ze dne 22.8.2012 došlo k zastavení tohoto řízení; -insolvenčním návrhem společnosti Creatis, a.s. ze dne 18.9.2012 došlo k zahájení insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužnice pod sp. zn. KSPH 36 INS 22825/2012, které bylo rovněž usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 22825/2012-A-9 ze dne 21.9.2012 zastaveno; -insolvenčním návrhem společnosti Creatis, a.s. ze dne 12.11.2012 došlo k zahájení tohoto insolvenčního řízení ve věci dlužnice (sp. zn. KSPH 36 INS 28162/2012).

Odvolací soud se zabýval námitkami dlužnice o nesprávném obsazení soudu v řízení zahájeném dne 27.10.2010 a z rozvrhu práce Krajského soudu v Praze platného od 1.7.2010 ověřil, že je-li podáno několik samostatných návrhů věřitelů na zahájení insolvenčního řízení proti témuž dlužníkovi, přidělí se návrhy podané později k vyřízení soudci, který vyřizuje návrh předchozí. Obdobně se postupuje v případě, že je podán další návrh proti dlužníkovi, vůči němuž bylo předchozí řízení zastaveno nebo kde byl návrh odmítnut. Insolvenční návrh vůči dlužníku, který tvoří koncern s dlužníkem, vůči němuž již bylo insolvenční řízení zahájeno bude projednáván v oddělení, ve kterém insolvenční řízení na majetek dlužníka tvořícího koncern již probíhá. Obdobně se postupuje u insolvenčních návrhů spojených s návrhem na oddlužení, které byly podány vůči manželům. Odvolací soud zjistil, že vzhledem k tomu, že insolvenční návrh společnosti Creatis, a.s. ze dne 27.7.2010 na zahájení řízení ve věci dlužnice nebyl spojen s návrhem na povolení oddlužení, nemohlo dle rozvrhu práce dojít ke spojení řízení KSPH 36 INS 8444/2010 ve věci dlužnice s řízením KSPH 38 INS 1163/2010, zahájeném dne 9.2.2010 ve věci jejího manžela. Námitka dlužnice ohledně toho, že manželé měli být považováni za koncern, nemůže obstát, neboť samotná povaha koncernu, jakožto podnikatelského seskupení, nemá s manželi jako fyzickými osobami nic společného. Řízení zahájené dne 27.7.2010 ve věci dlužnice, bylo proto správně v souladu s rozvrhem práce přiděleno do soudního oddělení 36 INS.

K tvrzení dlužnice o nesprávném obsazení soudu v řízení zahájeném 18.9.2012 pod sp. zn. KSPH 36 INS 22825/2012 odvolací soud z rozvrhu práce Krajského soudu v Praze platného od 1.9.2012 ověřil, že je-li podáno několik samostatných návrhů věřitelů na zahájení insolvenčního řízení proti témuž dlužníkovi, přidělí se návrhy podané později k vyřízení soudci, který vyřizuje návrh předchozí. Obdobně se postupuje v případě, že je podán další návrh proti dlužníkovi, vůči němuž bylo předchozí řízení zastaveno nebo kde byl návrh odmítnut. Insolvenční návrh vůči dlužníku, který tvoří koncern s dlužníkem, vůči němuž již bylo insolvenční řízení zahájeno, bude projednáván v oddělení, ve kterém insolvenční řízení na majetek dlužníka tvořícího koncern již probíhá. Obdobně se postupuje u insolvenčních návrhů, které byly podány vůči manželům jako dlužníkům nebo jimi samotnými. Odvolací soud zjistil, že usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 895/2012-A-94 ze dne 22.8.2012 bylo předchozí insolvenční řízení ve věci dlužnice (sp. zn. KSPH 36 INS 8444/2010) zastaveno a vzhledem k zastavení tohoto předchozího insolvenčního řízení byl následný insolvenční návrh ze dne 18.9.2012 správně dle rozvrhu práce přidělen do soudního oddělení 36 INS (pod. sp. zn. KSPH 36 INS 22825/2012), které projednávalo již předchozí insolvenční návrh ze dne 27.7.2010 (sp. zn. KSPH 36 INS 8444/2010).

K tvrzení dlužnice o nesprávném obsazení soudu v tomto řízení zahájeném 12.11.2012 odvolací soud ověřil z rozvrhu práce Krajského soudu v Praze platného od 1.11.2012, že je-li podáno několik samostatných návrhů věřitelů na zahájení insolvenčního řízení proti témuž dlužníkovi, přidělí se návrhy podané později k vyřízení soudci, který vyřizuje návrh předchozí. Obdobně se postupuje v případě, že je podán další návrh proti dlužníkovi, vůči němuž bylo předchozí řízení zastaveno nebo kde byl návrh odmítnut. Insolvenční návrh vůči dlužníku, který tvoří koncern s dlužníkem, vůči němuž již bylo insolvenční řízení zahájeno, bude projednáván v oddělení, ve kterém insolvenční řízení na majetek dlužníka tvořícího koncern již probíhá. Obdobně se postupuje u insolvenčních návrhů, které byly podány vůči manželům jako dlužníkům nebo jimi samotnými. Odvolací soud ověřil, že usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 36 INS 22825/2012-A-9 ze dne 21.9.2012 bylo předchozí insolvenční řízení ve věci manželky dlužníka zastaveno. Vzhledem k zastavení tohoto předchozího insolvenčního řízení byl následný, tj. současný insolvenční návrh ze dne 12.11.2012 správně dle rozvrhu práce přidělen do soudního oddělení 36 INS, které projednávalo již předchozí insolvenční návrh ze dne 18.9.2012 (sp. zn. KSPH 36 INS 22825/2012).

Z uvedeného je patrné, že řízení ve věci dlužnice bylo přiděleno do senátu 36 INS zcela v souladu s rozvrhem práce a námitka dlužnice, že věc nebyla přidělena zákonnému soudci, není důvodná.

K odvolání dlužnice:

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 82 IZ může insolvenční soud nařídit předběžné opatření (i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak), jímž může ustanovit předběžného správce, omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu (odst. 1 a 2), a dále může při splnění zákonných podmínek udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele či je naopak zakázat (odst. 3). Dle § 100 odst. 1 IZ může insolvenční soud předběžným opatřením též nařídit povinné osobě, aby ve prospěch věřitele, jemuž způsobila škodu tím, že porušila povinnost podat včas insolvenční návrh, zaplatila přiměřenou peněžitou částku, a konečně, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, může insolvenční soud podle § 113 odst. 1 IZ i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Insolvenční soud může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

V ostatních případech je insolvenční soud při rozhodování o tom, zda nařídit předběžné opatření, povinen přiměřeně použít příslušná ustanovení o.s.ř., tj. § 74 a násl., resp. § 102, přičemž je třeba poznamenat, že v insolvenčním řízení je vyloučeno, aby insolvenční soud ukládal předběžným opatřením povinnosti třetím osobám jinak než jako tzv. součinnostní opatření v souvislosti s uložením povinnosti účastníku řízení.

Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Podle § 76 o.s.ř. může být předběžným opatřením účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (odst. 1, písm. d/); předběžným opatřením lze uložil povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat (odst. 2).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice podáním ze dne 8.9.2016 (A-303) navrhla vydání předběžného opatření, kterým by bylo věřiteli zakázáno uplatnit v rámci tohoto insolvenčního řízení právo na oddělené uspokojení ze zástavních práv váznoucích na nemovitostech (v podání blíže specifikovaných) ve vlastnictví dlužnice a jejího manžela, které získala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11.5.2011, a to do pravomocného rozhodnutí o podané žalobě na určení promlčení zástavních práv, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 66 ICm 872/2016-C-5.

Odvolací soud ke shora uvedenému uvádí, že skutečnost, že věřitel přihlásil své pohledávky v rámci insolvenčního řízení vedeného ve věci manžela dlužnice ani podání žaloby na určení promlčení zástavních práv, nezakládá důvody nařízení předběžného opatření, kterým by bylo tomuto věřiteli zakázáno přihlásit své pohledávky v rámci řízení vedeného ve věci dlužnice. Smyslem předběžného opatření je zajistit prozatímní úpravu poměrů účastníků, zpravidla tam, kde vzhledem k okolnostem případu nelze vyčkávat s úpravou poměrů až do rozhodnutí ve věci samé nebo tehdy, je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Nařízením předběžného opatření nelze vyloučit uplatnění práva věřitelem, vyplývající z § 173 IZ, neboť by tak došlo ke zkrácení práv tohoto věřitele.

Shodně jako soud I. stupně je i odvolací soud toho názoru, že dlužnice ničím neprokázala nezbytnost nařízení předběžného opatření podle shora citovaných ustanovení IZ; ostatně žádné okolnosti této potřebě nasvědčující ani netvrdila a neprokázala však ani potřebu nařízení předběžného opatření dle § 102 o.s.ř., tj. zatímní úpravu poměrů účastníků nebo obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné, a proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu I. stupně potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 14. listopadu 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková