4 VSPH 1951/2015-B-58
KSPH 41 INS 521/2010 4 VSPH 1951/2015-B-58

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Kosmonosy, Debřská223, o odvolání insolvenční správkyně Horizont ISPL, v.o.s., sídlem Ostrava-Heřmanice, Koněvova 177/61, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. července 2015, č.j. KSPH 41 INS 521/2010-B-52,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. července 2015, č.j. KSPH 41 INS 521/2010-B-52, se v bodě II. výroku m ě n í tak, že se insolvenční správkyni Horizont ISPL, v.o.s. přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za období od schválení oddlužení do splnění oddlužení ve výši 65.340,-Kč včetně DPH.

O d ů v o d n ě n í:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka Petra anonymizovano (dále jen dlužník, bod I. výroku), schválil odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně Horizont ISPL, v.o.s. (dále jen správkyně) ve výši 55.134,-Kč (bod II. výroku), zprostil správkyni funkce (bod III. výroku) a uložil správkyni, aby dlužníkovi vrátila případný přeplatek vzniklý v průběhu řízení (bod IV. výroku).

V odůvodnění tohoto usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 8.3.2010 zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a usnesením ze dne 11.5.2015 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podáním ze dne 8.7.2015 správkyně soudu sdělila, že dlužník v průběhu usnesení řádně plnil své povinnosti a že zjištěné nezajištěné pohledávky přihlášených věřitelů byly uspokojeny do výše 36,59 % jejich hodnoty. Proto vzal soud I. stupně na vědomí splnění oddlužení dlužníka.

Soud I. stupně dále rozvedl, že podle prováděcí vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) náleží správkyni za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odměna ve výši 750,-Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč. Proto správkyni přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 55.134,-Kč (odměnu ve výši 45.000,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 9.000,-Kč za období 60 měsíců s připočtením DPH za rok 2015 jen za období 6 měsíců ve výši 1.134,-Kč), neboť správkyně je plátcem této daně až od měsíce ledna 2015.

Jen proti bodu II. výroku usnesení se správkyně včas odvolala a požadovala, aby jej odvolací soud změnil tak, že jí určí odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 65.340,-Kč. Namítala, že je plátcem DPH od měsíce prosince 2014 a že provedla vyúčtování této daně z celkové částky schválené odměny a náhrady jejích hotových výdajů (tj. DPH v celkové výši 11.340,-Kč z částky 54.000,-Kč), neboť dle stanoviska finančního úřadu se v tomto případě při poskytnutí služby zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňové dokladu, tedy dnem nabytí právní moci usnesení o schválení odměny správkyně. Správkyně dále uvádí, že veškeré její nároky na odměnu a hotové výdaje již byly dlužníkem uhrazeny v průběhu oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 38 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 6).

Podle § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je plátce povinen daň přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Podle § 21 odst. 4 písm. a) cit. zák. při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Podle § 3 písm. b) vyhlášky ve znění účinném do 31.12.2012 (viz přechodné ustanovení čl. II vyhlášky č. 488/2012 Sb.) náleží správkyni odměna při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání

účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky náleží správkyni v souvislosti s výkonem její činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

V daném případě soud I. stupně správně přiznal správkyni odměnu za období 60 měsíců trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře ve výši 45.000,-Kč (60 x 750,-Kč) a náhradu hotových výdajů ve výši 9.000,-Kč (60 x 150,-Kč), avšak k přiznaným nárokům správkyně nesprávně určil výši DPH, neboť rozhodnou skutečností zde není okamžik, kdy se-v průběhu řízení-správkyně stala plátcem DPH, nýbrž okamžik, ve kterém došlo ke zdanitelnému plnění, čímž se v poměrech insolvenčního řízení rozumí až vydání rozhodnutí, jímž je určena výše odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, což se pravidelně děje v konkursu usnesením o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce podle (§ 304 odst. 4 písm. a) IZ), v reorganizaci usnesením o odměně správce a jeho nákladech (§ 364 odst. 3 IZ) a v oddlužení usnesením o vzetí na vědomí splnění oddlužení (§ 413 IZ). Na věci nemění ničeho okolnost, že správkyně v průběhu insolvenčního řízení uspokojovala své nároky zálohově podle § 168 odst. 3 IZ, neboť jejich výše byla postavena najisto (definitivně) až napadeným usnesením. Protože v té době již byla správkyně plátcem DPH, soud I. stupně pochybil, když k (celým) jejím nárokům nepřipočetl DPH, kterou je z nich správkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 38 odst. 1 IZ ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Správně tedy měl soud I. stupně správkyni přiznat odměnu ve výši 45.000,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši ve výši 9.000,-Kč, vše s připočtením 21 % DPH, tedy celkem částku 65.340,-Kč.

Na základě svých zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení v napadeném bodě II. výroku změnil ve výroku uvedeným způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková