4 VSPH 1940/2016-P26
KSLB 76 INS 24005/2011 4 VSPH 1940/2016-P26-

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice Hotel Borný-F, s.r.o., sídlem Staré Splavy 0249, IČO 63992361, zast. JUDr. Alexandrem Šoljakem, opatrovníkem, sídlem Liberec, U Soudu 363/10, o odvolání věřitele č. 22 Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Lomnice nad Popelkou, Dělnická 1140, adresa pro doručení: 507 43 Sobotka, Náměstí Míru 219, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 31. srpna 2016, č.j. KSLB 76 INS 24005/2011-P26-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 31. srpna 2016, č.j. KSLB 76 INS 24005/2011-P26-7, s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci odmítl odvolání věřitele č. 22 Ing. Jaromíra anonymizovano (dále jen odvolatel) proti usnesení téhož soudu ze dne 26.7.2016 (P26-4) pro opožděnost (bod I. výroku) a určil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení odvolacího řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 26.7.2016 rozhodl o tom, že se k přihlášce odvolatele nepřihlíží, přihláška se odmítá a právní mocí usnesení končí účast odvolatele v insolvenčním řízení. Toto usnesení bylo odvolateli doručeno do vlastních ruku dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 8.8.2016. Lhůta pro podání odvolání začala běžet dne 9.8.2016 a jejím posledním dnem tak bylo úterý 23.8.2016. Dne 24.8.2016 bylo soudu doručeno elektronické odvolání odvolatele bez příslušného elektronického podpisu, jež bylo doplněno předložením originálu dne 25.8.2016. Protože elektronické odvolání odvolatele bylo učiněno až po uplynutí lhůty, soud je jako opožděné odmítl.

Proti tomuto usnesení podal odvolatel včasné odvolání, neboť s ním nesouhlasil. Požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení a aby odvolací soud současně také nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce, nebo aby přikázal věc k dalšímu řízení jinému soudu I. stupně, kterému je nadřízen-a to z důvodu delegace nutné, neboť v předmětných řízeních objektivně opakovaně došlo a dochází k závažným vadám, protože od počátku bylo a je objektivně prokazatelné, že šlo a jde o zneužití insolvenčních návrhů k bezdůvodnému obohacení/vydírání/pomluvě . Obsáhle kritizoval průběh insolvenčního řízení a tvrdil, že jeho odvolání bylo podáno včas a že soudkyně Mgr. Vanda Rozsypalová je podjatá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k těmto závěrům a zjištěním:

Podle § 7 insolvenčního zákona (dále jen IZ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Ve smyslu § 71 odst. 1 IZ se usnesení soudu vydaná v insolvenčním řízení doručují zveřejněním v insolvenčním rejstříku, ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby rovněž zvláštní způsob doručení.

Zvláštní způsob doručení (§ 75 IZ) spočívá v tom, že v zákonem stanovených případech je usnesení doručeno zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Význam zvláštního způsobu doručení spočívá v tom, že je s ním spojen pro adresáta počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, isir.justi ce.cz 3 VSPH 1845/2016 ačkoliv jinak platí, že usnesení mu bylo doručeno dnem, popřípadě okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že usnesení ze dne 26.7.2016 (P26-4), jímž soud I. stupně rozhodl o tom, že se k přihlášce odvolatele nepřihlíží, jeho přihláška se odmítá a že právní mocí usnesení končí účast odvolatele v insolvenčním řízení, bylo odvolateli doručeno do vlastních rukou dne 8.8.2016 a že v úterý dne 23.8.2016 pak uplynula lhůta patnácti dnů k podání odvolání. Odvolatel však své elektronické odvolání (P26-5), jež doplnil předložením jeho originálu (P26-6), zaslal soudu až dne 24.8.2016, tedy jeden den po uplynutí lhůty; odvolání je tak zjevně opožděné.

Protože prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení přípustné (§ 83 IZ), soud I. stupně postupoval správně, když odvolání podle § 208 odst. 1 o.s.ř. odmítl. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pokud jde o opakovaně vznesenou námitku podjatosti soudkyně Mgr. Vandy Rozsypalové a ostatních soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, jež by mohli tuto věc projednávat a rozhodovat, pak odvolací soud ze spisu zjistil, že o obsahově stejné námitce rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17.10.2013 (A-27) tak, že ji důvodnou neshledal, když důvodem pro vyloučení soudkyně nemohou být okolnosti spočívající v jejím postupu v řízení nebo v jejím rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o.s.ř.). Za této situace pak není namístě se zabývat návrhem odvolatele o přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti ve smyslu § 12 odst. 1 o.s.ř., neboť ta by byla namístě jen v případě, že by soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci byli vyloučeni.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 10. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. předseda senátu