4 VSPH 1937/2016-B-15
KSUL 79 INS 6276/2016 4 VSPH 1937/2016-B-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužnice Sandry anonymizovano , anonymizovano , bytem Varnsdorf, Husova 2633, adresa pro doručení: Varnsdorf, Pražská 3008, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. srpna 2016, č.j. KSUL 79 INS 6276/2016-B-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. srpna 2016, č.j. KSUL 79 INS 6276/2016-B-8 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem neschválil oddlužení dlužnice Sandry anonymizovano (dále jen dlužnice; bod I. výroku), na její majetek prohlásil nepatrný konkurs (body II. a III. výroku) a konstatoval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužnice domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením, že ve svém návrhu uvedla, že má 4 závazky vůči nezajištěným věřitelům v celkové výši 93.727,-Kč, nemá žádný majetek, pobírá sirotčí důchod a rodičovský příspěvek, má jednu vyživovací povinnost a její příjem je dostatečný na uhrazení alespoň 30% jejích dluhů. Proto rozhodl o úpadku dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením.

Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že se do insolvenčního řízení přihlásilo 8 věřitelů s nezajištěnými pohledávkami ve výši 128.234,67 Kč, že by dlužnice mohla ze svých příjmů uhradit 30% svých závazků, a že se dlužnice nedostavila k přezkumnému jednání ani napodruhé, nehradila zálohy na odměnu správce a je nekontaktní.

Citoval § 395 a § 405 insolvenčního zákona (dále jen IZ), dle nichž věc posuzoval se závěrem, že po zhodnocení zjištěných skutečností shledal, že existují skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, neboť dlužnice neplní své povinnosti v oddlužení a vznikly jí nové dluhy na zálohách na odměnu správce. Proto oddlužení dlužnice neschválil a na její majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala (B-9, B-11) a požadovala jeho změnu. Uvedla, že napadené usnesení je jediným písemným dokladem, který od soudu obdržela, neboť jí k přezkumnému isir.justi ce.cz jednání nepřišlo žádné pozvání , ačkoliv si svoji poštovní schránku kontrolovala každý den. Kdyby věděla o přezkumném jednání, jistě by se k němu dostavila; protože však o něm nevěděla, nemohla se k němu dostavit. Omlouvala se za toto nedorozumění a tvrdila, že správce již kontaktovala a domluvila se s ním na placení záloh. Proto prosila o poslední možnost ještě jednoho přezkumného jednání, o kterém by dopředu věděla a mohla se k němu dostavit s veškerými podklady, které se týkají odvolání.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal podle § 212 a 212a o.s.ř. napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 405 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odst. 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

Podle § 395 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. (odst. 2).

Podle § 71 IZ, soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení (odst. 1). Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění (odst. 2).

Podle § 75 IZ o zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán (odst. 2).

Podle § 138 odst. 1 IZ rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soud zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení; dlužníku a insolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 46a o.s.ř. adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen (odst. 1). Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování (odst. 2). Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny (odst. 3).

Z napadeného usnesení plyne, že oddlužení nebylo dlužnici schváleno jen proto, že dlužnice neplní své povinnosti v oddlužení a vznikly jí nové dluhy na zálohách na odměnu a hotové výdaje správce.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice v návrhu na povolení oddlužení (A-1) uvedla kromě svého trvalého bydliště (Varnsdorf, Husova 2633) též svoji doručovací adresu (Varnsdorf, Pražská 3008), že usnesení ze dne 11.4.2016 (A-10) o zjištění úpadku dlužnice a povolení jejího oddlužení doručoval soud I. stupně dlužnici nikoliv na její doručovací adresu, ale-nesprávně-do jejího trvalého bydliště, kde se zjevně nezdržuje, jak plyne ze sdělení ze dne 26.4.2016 (A-11) o vyvěšení doručované písemnosti na úřední desce. Dále zjistil, že přezkumné jednání původně nařízené na 31.5.2016 bylo odročeno na 23.8.2016 (B-4), a že předvolání k odročenému jednání bylo dlužnici-správně-doručováno na její doručovací adresu a dlužnice si je osobně převzala dne 7.6.2016, jak plyne z vrácené doručenky (B-5); přezkumného jednání konaného dne 23.8.2016 (B-7) se však dlužnice neúčastnila a ani se z něho neomluvila, ačkoliv k němu byla řádně obeslána.

Ze shora uvedených zjištění odvolacího soudu vyplývá, že usnesení ze dne 11.4.2016 (A-10), jímž mj. bylo též nařízeno přezkumné jednání a dlužnici byla uložena povinnost platit insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a na jeho hotové výdaje v celkové výši 900,-Kč měsíčně, nebylo dlužnici řádně doručeno na její doručovací adresu. Za této situace nelze klást dlužnici k tíži okolnost, že se nedostavila k přezkumnému jednání původně nařízenému na 31.5.2016, že nehradila insolvenčnímu správci zálohy na jeho nároky v předepsané výši 900,-Kč měsíčně nebo že je nekontaktní. Jinými slovy řečeno, závěr soudu I. stupně, že dlužnice neplní své povinnosti v oddlužení, a že jí vznikly nové dluhy na zálohách na odměnu a hotové výdaje správce, neobstojí, pokud dlužnici nebylo řádně doručeno usnesení ze dne 11.4.2016 (A-10), jímž jí takové povinnosti byly uloženy, zvláštním způsobem doručení (§ 75 IZ ve spojení s § 138 odst. 1 IZ) na její doručovací adresu (§ 46a odst. 2 o.s.ř.).

Pokud jde o to, že se dlužnice nedostavila k odročenému přezkumnému jednání konanému dne 23.8.2016 (B-7), jsou odvolací výhrady dlužnice nedůvodné, neboť předvolání k tomuto jednání dlužnice osobně převzala dne 7.6.2016; avšak její neomluvená neúčast však dle názoru odvolacího soudu nemůže být bez dalšího (jediným) důvodem, pro nějž by nebylo lze oddlužení schválit, i když požadavek dlužnice na opakování přezkumného jednání, jež proběhlo v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) je jinak neopodstatněný.

Za těchto okolností považuje odvolací soud závěr soudu I. stupně o skutečnostech odůvodňujících zamítnutí návrhu na povolení oddlužení pro nedostatek důvodů za předčasný.

Proto postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž soud I. stupně dlužnici nejprve řádně doručí své usnesení ze dne 11.4.2016 (A-10), posoudí ekonomickou nabídku dlužnice, kterou se dosud nezabýval, a o způsobu jejího oddlužení znovu rozhodne.

Pro úplnost považoval odvolací soud dlužnici připomenout, že stav svého insolvenčního řízení (včetně možnosti seznámit se se všemi soudními písemnostmi) může sledovat prostřednictvím internetu, neboť insolvenční rejstřík je každému veřejně přístupný na stránkách www.justice.cz (http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx), aniž by byla dlužnice nucena jen pasivně vyčkávat nebo kontrolovat svoji poštovní schránku každý den.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 3. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková