4 VSPH 1931/2014-B-19
KSPH 66 INS 963/2014 4 VSPH 1931/2014-B-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníka Jiřího Pitora, bytem Havlíčkova 90, Příbram, adresa pro doručování: Slavíkova 165, Jince, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 963/2014-B-9 ze dne 14. července 2014

takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením schválil oddlužení Jiřího Pitora (dále jen dlužník) splátkovým kalendářem (bod I. výroku) a stanovil podmínky jeho plnění. Dlužníkovi zejména uložil, aby počínaje měsícem srpen 2014 po dobu následujících pěti let nebo do úplného uspokojení pohledávek měsíčně platil prostřednictvím insolvenčního správce nezajištěným věřitelům podle poměru stanoveném v bodě II. výroku ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky vždy ke každému 25. dni v měsíci, dlužníkovi uložil platit insolvenčnímu správci Administraci insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (dále jen správce) zálohy na jeho odměnu a hotové výdaje (bod III. výroku), určil příjmy dlužníka, z něhož bude hrazena první splátka, a přikázal mu provádět stanovené srážky a vyplácet je správci, dále uložil správci, dlužníkovi a případnému plátci příjmů dlužníka, jenž v rozhodnutí není uveden, nebo se stane plátcem mzdy či jiného příjmu dlužníka v budoucnu, povinnosti pro případ, že taková situace nastane (bod IV. a V. výroku), plátci jiného příjmu dlužníka Josefu Pitorovi přikázal provádět stanovené srážky a vyplácet je správci (bod VI. výroku), určil, že poukázáním částek uvedených v bodech V. a VI. je splněna povinnost uložená dlužníkovi pod body II. a III. výroku (bod VII. výroku), věřitelům uložil, aby správci sdělili čísla svých účtů (bod VIII. výroku), a správci uložil povinnosti spojené s výkonem funkce (bod IX. výroku).

Do splátkového kalendáře byly kromě jiných zařazeny i pohledávky C-FIN, s.r.o. (dále jen Věřitelka č. 3) ve výši 497.715,69 Kč a T.O.P.V., s.r.o. (dále jen Věřitelka č. 4) ve výši 497.715,69 Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že věřitelky č. 3 a 4 mají s Tomášem Peiskerem uzavřenou dohodu, již k odvolání připojil, podle níž jsou jejich pohledávky spláceny. Dlužník je proto toho názoru, že pohledávky přihlásili do insolvenčního řízení neoprávněně. Dále namítl, že na výzvu soudu doložil darovací smlouvu; protože se však ve zprávě správce i v napadeném usnesení uvádí, že by měl být schopen uhradit 65 % pohledávek nezajištěných věřitelů, dlužník požadoval, aby k darovací smlouvě nebylo přihlíženo.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je dlužník osobou oprávněnou podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ust. § 406 odst. 4 insolvenčního zákona může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona (tj. námitkám, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení) insolvenční soud nevyhověl. Dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval, může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z citovaného ustanovení plyne, že dlužník není osobou oprávněnou podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vyjma případu, kdy insolvenční soud nevyhověl jeho žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek. O takový případ se však v dané věci nejedná.

Odvolací soud proto uzavřel na tom, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu oprávněna nebyla, a podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu proto odvolání dlužníka odmítl.

Pro úplnost považoval odvolací soud za nutné dodat, že odvolání neobstojí ani v rovině vlastní argumentace. Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 12.6.2014 (č.d. B-5) totiž plyne, že dlužník nevyužil svého práva dle ust. § 192 odst. 1 insolvenčního zákona, když pohledávky Věřitelky č. 3 ve výši 497.715,69 Kč a Věřitelky č. 4 ve výši 497.715,69 Kč co do pravosti, výše nebo pořadí nepopřel. Změnu darovací smlouvy, která by měla pro nezajištěné věřitele znamenat nižší uspokojení, by bylo možno kvalifikovat jako nepoctivé jednání dlužníka dle ust. § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, které je vždy překážkou řešení úpadku dlužníka oddlužením (bez ohledu na splnění ostatních podmínek jeho přípustnosti), a mohlo by tudíž být důvodem zrušení schváleného oddlužení s jeho přeměnou v konkurs, pokud by nebylo prokazatelně důsledkem nepříznivé změny příjmových poměrů dárců, pro kterou tito objektivně nejsou schopni svůj finanční závazek zcela nebo zčásti plnit, ale bylo by zjevně výsledkem společného úmyslu dárce a dlužníka snížit nabídku pro splátkový kalendář.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. října 2014

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová