4 VSPH 1905/2015-A-14
KSPL 56 INS 22461/2014 4 VSPH 1905/2015-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenčním řízení dlužnice Bc. Petry Palaščákové, nar. 12.1.1987, bytem Chelčického 1571/11, Karlovy Vary, zahájeném na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 22461/2014-A-8 ze dne 27. srpna 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 22461/2014-A-8 ze dne 27. srpna 2014, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku označeným usnesením Krajský soud v Plzni zamítl insolvenční návrh dlužnice Bc. Petry Palaščákové (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že mu byl dne 18.8.2014 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení, jež dlužnice navrhovala provést formou plnění splátkového kalendáře. Konstatoval, že dlužnice má podle svého tvrzení 1 věřitele s dvěma peněžitými nezajištěnými pohledávkami ve výši 96.585,93 Kč s příslušenstvím a ve výši 101.803,48 Kč s příslušenstvím, které není schopna hradit více než 30 dnů po splatnosti. Citoval § 3 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a vyšel z toho, že dlužnice nemá více věřitelů, nebyly u ní splněny předpoklady osvědčující její úpadek, a proto rozhodl podle § 143 odst. 1 IZ bez nařízení jednání o zamítnutí jejího insolvenčního návrhu.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala (A-9) a navrhovala, aby je odvolací soud změnil tak, že zjistí její úpadek a povolí její oddlužení plněním splátkového kalendáře. Namítala, že oba vykonatelné závazky u společnosti CP Inkaso, s.r.o., není schopna splatit, a že jsou již vymáhány v exekuci nařízené usnesením Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 112 EC 72/2012-6 ze dne 16.10.2012. Měla za to, že jejím dalším věřitelem je soudní exekutor JUDr. Dalimil Míka, LL.M., pověřený provedením příslušných exekucí a citovala § 87 odst. 1 větu první exekučního řádu upravující náklady exekuce, které je povinna uhradit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných, než v něm uplatněných důvodů.

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, v něm musí být uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo v elektronické podobě jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku, výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách je mnohost věřitelů dlužníka. V případě úpadku ve formě insolvence (jak plyne z kumulativních podmínek stanovených v § 3 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) musí jít o víceré (alespoň 2) věřitele s pohledávkami již splatnými, a to nejméně po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, s tím, že tyto závazky dlužník není schopen plnit (platební neschopnost).

Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Podle § 143 odst. 1 IZ zamítne insolvenční soud insolvenční návrh, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.

Jak plyne z uvedeného, věcné rozhodnutí o insolvenčním návrhu-jeho zamítnutí nebo rozhodnutí o úpadku dlužníka-přichází v úvahu jen za předpokladu, že je k tomu insolvenční návrh způsobilý, tedy pokud je opatřen obsahovými náležitostmi vymezenými v § 103 odst. 1 a 2 IZ i zákonem požadovanými přílohami, jimiž jsou v případě insolvenčního dlužníka zejména seznamy jeho majetku a závazků podle § 104 odst. 2 až 4 IZ.

V dané věci soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl insolvenční návrh dlužnice podle § 143 odst. 1 IZ, ačkoli ve skutečnosti důvody tohoto rozhodnutí stavěl na tom, že skutková tvrzení obsažená v insolvenčním návrhu dlužníka neumožňují přijmout závěr o jejím úpadku (či alespoň hrozícím úpadku). Poznatek o absenci skutkových tvrzení svědčících o úpadku dlužnice, jehož se dovolává, však představuje obsahový nedostatek insolvenčního návrhu podle § 103 odst. 2 IZ, který musí vést jedině k jeho odmítnutí dle § 128 odst. 1 IZ, nikoli k jeho zamítnutí.

Dlužnice ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení podaném doručeném soudu prvního stupně dne 18.8.2014 (A-1) tvrdila 2 řádně identifikované závazky, které jsou již vymáhány exekučně a vylíčila rozhodující skutečnosti vedoucí k jejímu úpadku tak, že má více věřitelů, závazky po doby delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopna je hradit. Za situace, v níž soud prvního stupně konstatoval, že nebyly tvrzeny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice, nebyly dány podmínky k zamítnutí insolvenčním návrhu postupem podle § 143 odst. 1 IZ.

Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. října 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková