4 VSPH 1897/2016-B-118
KSPL 29 INS 4537/2012 4 VSPH 1897/2016-B-118

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka: Jaromír anonymizovano , anonymizovano , bytem Rozvoj 106, Klatovy, zastoupeného JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou, sídlem Krameriova 139, Klatovy, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 4537/2012-B-107 ze dne 10. srpna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni, č.j. KSPL 29 INS 4537/2012-B-107 ze dne 10. srpna 2016 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e, odvolání proti bodu III. výroku se o d m í t á.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni schválil konečnou zprávu insolvenčního správce JUDr. Petera Rychnavského (dále jen správce) ze dne 12.2.2016, podle které činí příjmy majetkové podstaty celkem částku 686.000,-Kč, výdaje majetkové podstaty celkem částku 128.792,33 Kč, z toho hotové výdaje správce částku 37.890,09 Kč a odměna správce částku 90.902,24 Kč, zajištěnému věřiteli byla vyplacena částka 48.009,96 Kč, přičemž zůstatek k rozdělení nezajištěným věřitelům činí 509.197,71 Kč (bod I. výroku), schválil odměnu správce ve výši 90.902,24 Kč včetně DPH a jeho hotové výdaje ve výši 37.890,09 Kč včetně DPH (bod II. výroku) a uložil správci, aby ve stanovené lhůtě podal zprávu s návrhem dalšího postupu (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že dne 12.2.2016 správce předložil konečnou zprávu (B-63, B-64), včetně vyúčtování své odměny a výdajů, která byla postupem podle § 304 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) zveřejněna vyhláškou ze dne 16.2.2016 (B-65). Konstatoval, že proti konečné zprávě podal dlužník námitky (B-69 až B-72), podle kterých TOP CONFIDENCE, s.r.o. (dále též věřitel), nikdy nebyl jeho věřitelem a rozvedl, že na jednání o námitkách dlužníka konaném dne 27.7.2016 byly k důkazu provedeny listiny: konečná zpráva správce (B-63, B-64), vyhláška o konečné zprávě (B-65), usnesení o nařízení jednání (B-93), vyjádření správce (B-95), dovolání (B-100) dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno zamítnutí návrhu dlužníka na zproštění správce z funkce (B-76) a dodal, že podání dovolání (B-100) nebrání projednání námitek dlužníka proti konečné zprávě. K námitce dlužníka o tom, že společnost TOP CONFIDENCE, s.r.o. není věřitelem dlužníka se vyjádřil tak, že pohledávka č. 2 věřitele je jedinou aktivně přihlášenou pohledávkou v daném řízení a byla přezkoumána na přezkumném isir.justi ce.cz jednání konaném dne 11.7.2012 (B-5), kde byla částečně správcem popřena co do částky 5,736.302,70 Kč pro pravost a ve zbytku, tj. v částce 490.000,-Kč správce pohledávku jako vykonatelnou a zajištěnou uznal. Doplnil, že podáním správce ze dne 24.10.2012 (B-10) vzal správce zcela zpět svůj popěrný úkon a pohledávku věřitele ve výši 6,226.302,70 Kč uznal a že dlužník v případě původně popřené pohledávky nepodal ve lhůtě stanovené incidenční žalobu, ačkoliv byl o možnosti podat tuto žalobu poučen na přezkumném jednání. Akcentoval, že vzhledem k tomu, že má věřitel za dlužníkem po částečném uspokojení ze zajištění, zjištěnou vykonatelnou nezajištěnou pohledávku ve výši 6 ,178.292,74 Kč, není námitka dlužníka o tom, že společnost TOP CONFIDENCE s.r.o. není jeho věřitelem, důvodná.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal (B-111, B-113) a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že neschválí konečnou zprávu správce. Nesouhlasil s rozhodnutím soudu I. stupně, neboť má za to, že správce pojal bezdůvodně do majetkové podstaty vlastní majetek dlužníka. Připomněl, že již od počátku tvrdil, že společnost TOP Confidence, s.r.o. nikdy nebyla jeho věřitelem, když byla věřitelem jeho matky Václavy anonymizovano (dále jen matka), přičemž on sám na sebe nikdy nepřevzal povinnost uhradit tento matčin závazek. Opakoval, že pohledávku věřitele nikdy neuznal a nesouhlasil s tím, že má správce dostat odměnu, když připravil dlužníka o jeho majetek .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 408 odst. 5 IZ poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu.

Podle § 304 IZ insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené (odst. 1). O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření (odst. 2). K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru (odst. 3). Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že ji schválí, nařídí její doplnění nebo změnu, popřípadě odmítne ji přijmout (odst. 4). Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí i bez nařízení jednání (odst. 5). Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno (odst. 6).

Podle § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Tímto zvláštním předpisem je vyhláška č. 313/2007 Sb., (dále jen vyhláška), podle které § 1 stanoví, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele (odst. 1). Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli (odst. 2). Pro účely této vyhlášky se výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou (odst. 4). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč (odst. 5). V odstavci 3 tohoto ustanovení je upraven výpočet odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. V odstavci 2, tohoto ustanovení je upraven výpočet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele.

Podle přechodných ustanovení uvedených ve vyhlášce č. 488/2012 Sb., a 398/2013 Sb., kterou byla novelizována vyhláška č. 313/2007 Sb., se v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Odvolací soud z obsahu spisu zjistil správnost skutkových zjištění soudu I. stupně, dle nichž usnesením ze dne 10.5.2012 (A-18) byl mj. zjištěn úpadek dlužníka a došlo k ustanovení správce. Usnesením ze dne 13.7.2012 (B-8), které nabylo právní moci dne 2.8.2012 došlo ke schválení oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty a přihláškou pohledávky, doručenou soudu dne 7.6.2012 (P-2), přihlásil věřitel svou vykonatelnou, pozemky zajištěnou pohledávku za dlužníkem v celkové výši 6,226.302,70 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 11.7.2012 (B-5) správce mj. popřel přihlášenou pohledávku č. P-2 co do částky 5,736.302,70 Kč pro pravost s tím, že pohledávka nevznikla a ve zbytku tj. v částce 490.000,-Kč pohledávku uznal a dlužník byl současně poučen o možnosti podat žalobu postupem podle § 199 IZ v případě, že nastanou účinky schváleného oddlužení (přestože popření zajištěné pohledávky dlužníkem, má pouze účinky stanovené § 192 odst. 3 IZ). Podáním ze dne 23.10.2015 (B-10) vzal správce svůj popěrný úkon zcela zpět; dlužník žalobu na popření pohledávky nepodal. Pohledávka věřitele č. 2 byla tedy zjištěna co do pravosti, výše a pořadí.

Odvolání dlužníka proti napadenému usnesení je založeno zejména na námitkách proti zpeněžení jeho bytu s tím, že věřitel (jenž je jediným aktuálně přihlášeným věřitelem dlužníka) není jeho věřitelem resp., že již došlo k uspokojení jeho věřitelů a neměl tak být zpeněžován další majetek. Odvolací soud shledal, že věřitel má za dlužníkem zjištěnou vykonatelnou pohledávku ve výši 6,178.292,74 Kč a není rozhodné, zda ji dlužník uznává či nikoliv, neboť stav věci daný výsledkem přezkumného jednání ve spojení se zpětvzetím popření pohledávky správcem (§ 201 odst. 1 písm. c/ IZ) již nelze jakkoliv zvrátit či zhojit. Pokud je dlužník přesvědčen o tom, že správce při přezkoumávání pohledávky dopustil pochybení, může se svých práv domáhat žalobou o náhradu škody v nalézacím řízení.

Při určení výše odměny a náhrady hotových výdajů vyšel soud I. stupně správně z § 38, odst. 1 a § 1 a § 7 vyhlášky ve znění platném do 31.3.2013, podle níž správci náleží hotové výdaje ve výši 37.890,09 Kč (poštovné 959,37 Kč; legalizace-osvědčení pravosti podpisu 998,72 Kč; daň z bytu 264,-Kč; zpeněžení nemovitostí /odměna dražebníka/ 31.800,-Kč; bankovní poplatky 948,-Kč; náklady kanceláře /hovorné, internet/ 3.220,-Kč) a odměna ve výši 90.902,24 Kč (tj. odměna ze zpeněžení zajištěného majetku ve výši 979,80 Kč a odměna ze zpeněžení nezajištěného majetku ve výši 89.922,44 Kč). Účtované výdaje odvolací soud shledal shodně se soudem I. stupně odůvodněnými, přiměřenými a účelně vynaloženými.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka proti bodům I. a II. výroků důvodným a podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení v těchto výrocích, jako věcně správné potvrdil a odvolání dlužníka proti bodu III. výroku pro jeho nepřípustnost dle § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, když se jedná o rozhodnutí insolvenčního soudu při výkonu dohlédací činnosti podle § 11 IZ, proti němuž není odvolání přípustné (§91 IZ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 14. listopadu 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková