4 VSPH 1896/2016-A-13
KSUL 69 INS 15957/2016 4 VSPH 1896/2016-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužnice NAILFEVER, s.r.o., sídlem Pekárenská 24, 434 01 Most-Velebudice, IČO 27355241, zast. Mgr. Markétou Zázvorkovou Malou, advokátkou, sídlem J. Průchy 1915, 434 01 Most, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. srpna 2016, č.j. KSUL 69 INS 15957/2016-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. srpna 2016, č.j. KSUL 69 INS 15957/2016-A-8, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem uložil dlužnici NAILFEVER, s.r.o. (dále jen dlužnice), aby ve lhůtě 3 dnů od jeho právní moci zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 7.7.2016 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na prohlášení konkursu. Citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil účel zálohy a uzavřel, že v případě konkursu činí minimální odměna správce 45.000 Kč, že dlužnice má nezajištěné závazky ve výši přes 1.000.000 Kč, že nemá žádný majetek, a že by při nezaplacení zálohy veškeré náklady řízení nesl stát (pokud nebude možno dohledat a zpeněžit majetek dlužnice v potřebném rozsahu) a věřitelé by nebyli uspokojeni ani poměrně, čímž by insolvenční řízení ztratilo svůj smysl. Proto uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se dlužnici uloží povinnost zaplatit zálohu v částce maximálně 25.000 Kč. Namítala, že s výší zálohy, která byla uložena v maximální možné výši, nesouhlasí, a že nesouhlasí ani s důvody, které vedly k jejímu uložení. Dlužnice je předlužena a je v úpadku. Pro takový případ ukládá zákon jednateli dlužnice povinnost podat návrh k insolvenčnímu soudu a navrhnout prohlášení konkursu. Účelem řízení, je pak prioritně (podle názoru dlužnice) řešení úpadku a nikoli financování výkonu činnosti správce. Dlužnice již ve svém návrhu a jeho opravě popsala situaci a je připravena spolupracovat se správcem, čímž bude činnost správce víceméně formální, neboť vše je obsaženo v podáních dlužníka. Činnost dlužnice byla isir.justi ce.cz vždy spjata s osobními výkony jednatele, a když jednatel vážně onemocněl, dostala se dlužnice do finančních problémů, které jsou příčinou současné situace. Zdravotní stav jednatele je takový, že nedává předpoklad pro to, aby dlužnice začala opětovně vyvíjet svou činnost a pokryla tak své závazky či náklady řízení. Financování insolvenčního řízení z prostředků dlužnice tak není možné a uložením zálohy v maximální možné výši je řešení úpadku dlužníka zcela vyloučeno. Uložená záloha je (vzhledem k situaci dlužnice a vzhledem k okolnostem, které k ní vedly) nepřiměřeně vysoká.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 3 IZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 IZ povinen v insolvenčním návrhu uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam závazků s uvedením svých věřitelů. Seznamy musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Seznam závazků dlužníka přitom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 104 odst. 4 IZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu ČR uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je úpadku.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2). K postupu soudu podle § 128 odst. 2 IZ se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí pod č.j. KSUL 77 INS 6209/2011, 29 NSČR 45/2011-A-20 z 21.12.2012, v němž formuloval závěr, že není-li insolvenční návrh projednatelný, je namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1 IZ a nikoli zkoumání a odstraňování vad příloh podle § 128 odst. 2 IZ.

Jinými slovy podkladem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami, jimiž jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka podle § 104 IZ zejména seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků, seznam jeho závazků s uvedením jeho věřitelů a seznam jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu.

Z obsahu insolvenčního spisu bylo zjištěno, že se dlužnice insolvenčním návrhem ze dne 28.6.2016 domáhala rozhodnutí o svém úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu (A-1) dlužnice sice tvrdila konkrétní skutečnosti, jež vedly k jejímu úpadku se závěrem, že má vykonatelné závazky vůči 12 věřitelům ve výši přes 1.000.000 Kč, že je v prodlení s jejich placením více jak 3 měsíce, a že tyto závazky není schopna plnit, když většina závazků je již vymáhána v exekučním řízení, avšak již neurčila konkrétní splatnost svých jednotlivých závazků příp. ani neoznačila, jaké závazky jsou již vymáhány exekučně. K návrhu pak dlužnice nepřipojila řádný seznam majetku a závazků a seznam zaměstnanců (A-2), když v těchto výslovně neuvedla, že jsou úplné a správné, nýbrž je toliko podepsala; nadto v předloženém seznamu závazků dlužnice rovněž absentují jakékoli údaje o splatnosti jednotlivých závazků (příp. údaje o souvisejících exekučních řízení). Připojené seznamy dlužnice tak nesplňují zákonem předepsané náležitosti (§ 104 odst. 2, 3 a 4 IZ).

Za této situace bylo povinností soudu I. stupně vyzvat dlužnici dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh doplnila o jeho obligatorní náležitosti, poskytl jí poučení, jak má doplnění provést a o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě insolvenční návrh doplněn zejména o řádný seznam majetku a závazků a seznam zaměstnanců.

Je tedy zřejmé, že v řízení dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo možno po dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadovat, neboť její insolvenční návrh pro shora popsaný nedostatek, k jehož odstranění dosud nebyla soudem vyzvána, není způsobilý projednání.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. jako předčasné zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. října 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková