4 VSPH 1878/2015-A-55
KSCB 28 INS 17439/2014 4 VSPH 1878/2015-A-55

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka ČOV Český Krumlov, s.r.o., IČO 28160363, Horní Brána 509, 381 01 Český Krumlov, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vachtou, LL.M., advokátem, sídlem Krajinská 251/16, České Budějovice, zahájené na návrh věřitelů a) SEMI INVEST, s.r.o., IČO 24699730, Široká 36/5, Praha 1, zastoupeného Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, sídlem Lazarská 11/6, Praha 2 a b) Mgr. Ing. Ivo Haly, Italská 1583/24, Praha 2, insolvenčního správce dlužníka JIP-Papírny Větřní a.s., IČO 45022526, Papírenská 2, 382 11 Větřní, zastoupeného Mgr. Milanem Kučeříkem, advokátem, sídlem Elišky Krásnohorské 3634/19, Kroměříž, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 17439/2014-A-34 ze dne 3. září 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 17439/2014-A-34 ze dne 3. září 2015 se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích zjistil úpadek dlužníka ČOV Český Krumlov, s.r.o. (dále jen dlužník; bod I. výroku), insolvenčním správcem ustanovil Ing. Lukáše Vlašaného (dále též správce; bod II. výroku) a vyslovil, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku). V navazujících výrocích vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 2 měsíců ode dne usnesení o úpadku (bod IV. výroku). Věřitele též vyzval, aby správkyni neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka (bod V. výroku), stanovil termín přezkumného jednání a svolal schůzi věřitelů na den 27.11.2015 (body VI., VII. výroku), uložil správci povinnosti uvedené v bodě VIII. výroku, konstatoval, že jeho rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (bod IX. výroku) a navrhovateli SEMI INVEST, s.r.o. (dále jen navrhovatel a) uložil poplatkovou povinnost ve výši 2.000,-Kč (bod X. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že se navrhovatel a) podáním doručeným soudu dne 25.6.2014 domáhal zjištění úpadku dlužníka s tím, že je dlužník univerzálním právním nástupcem společností JIP-ČOV Větřní, a.s., IČO 28107802 a Donaire, s.r.o., IČO 28118472. Navrhovatel a) tvrdil, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 5.807.823,61 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého společnosti JIP-ČOV Větřní, a.s., kterou jako postupník nabyla společnost Detrange Stock, a.s., IČO 24142824 na základě smlouvy o postoupení pohledávky od poskytovatele úvěru NLB a postoupila ji dále na navrhovatele a); pohledávka je splatná od 31.10.2012, kdy dlužník přestal plnit splátky podle splátkového kalendáře a je vykonatelná na základě notářského zápisu č. 732/2010 z 12.5.2010. Navrhovatel a) má dále za dlužníkem pohledávky ve výši 141.260.064,10 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého společnosti Donaire, s.r.o., kterou jako postupník nabyla společnost Detrange Stock, a.s., IČO 24142824 na základě smlouvy o postoupení pohledávky od poskytovatele úvěru NLB Factoring, a.s. v likvidaci (dále jen NLB) a postoupila ji dále na navrhovatele a); pohledávka je splatná od 31.10.2012, kdy dlužník přestal plnit splátky podle splátkového kalendáře a je vykonatelná na základě notářského zápisu č. 733/2010 z 12.5.2010. K vymožení pohledávek za dlužníkem je vedena exekuce u JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno. Ani hodnota veškerých aktiv dlužníka nepostačuje k úhradě všech jeho závazků. Do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem 11 věřitelů s pohledávkami v souhrnné výši přes 259.000.000,-Kč. Dlužníkovo hospodaření není způsobilé generovat takové výnosy, které by byly schopny uhradit pohledávky věřitelů, když záporný rozdíl provozního hospodaření dlužníka za rok 2013 činil 42.271.000,-Kč a za rok 2014 pak dlužník účetní závěrku nezakládá. Dlužníkem předložené seznamy nesplňují předepsané náležitosti, když u závazků není uvedena jejich splatnost; ani případné tvrzení dlužníka, uvedené v textu jeho přípisů, nemůže nahradit předložený seznam s podpisem statutárního orgánu a potvrzením o správnosti a úplnosti. Hodnota majetku dlužníka osciluje v rozmezí 75-150 mil. Kč, když nejpodstatnějším aktivem je čistička odpadních vod, jejíž hodnotu lze metodou srovnávací přiblížit nejvíce k ČOV Dvůr Králové, která byla nuceně zpeněžována a výtěžek zpeněžení činil 75.000.000,-Kč (přestože i v tomto případě existovaly znalecké posudky na hodnoty řádově vyšší). Dlužník se nachází ve stavu úpadku také z důvodu předlužení a je vyloučeno, že by tento stav překonal dalším provozem podniku.

Podáním ze dne 24.7.2014 k insolvenčnímu návrhu přistoupil Mgr. Ing. Ivo Hala, insolvenční správce dlužníka JIP-Papírny Větřní, a.s., IČO 45022526 (dále jen navrhovatel b), s tím, že za dlužníkem eviduje pohledávku 1) ve výši 2.272.440,-Kč s příslušenstvím splatnou od 31.12.2010 z titulu nezaplacené kupní ceny za prodej objektu č. 350-mostu přes řeku Vltavu do skládky odpadů Lověšice u Větřní, nacházející se v Katastrálním území Všeměry podle kupní smlouvy ze dne 10.12.2012; pohledávku 2) ve výši 813.604,-Kč s příslušenstvím, splatnou ode dne 27.6.2014 za uložení odpadu (1.980 tun kalů z čištění komunálních odpadních vod) na kompostárně JIP-Papírny Větřní, a.s. a pohledávku 3) ve výši 3.791.645,-Kč s příslušenstvím rovněž za uložení kalů, splatnou od 21.7.2014.

Dlužník ve svých vyjádřeních namítal nedostatek aktivní legitimace navrhovatele a), když společnost Detrange Stock, a.s. neuhradila NLB cenu za postoupení pohledávky a NLB následně od smlouvy o postoupení pohledávek odstoupila, přičemž právě řádnou úhradou celé kupní ceny byla podmíněna účinnost samotného postoupení, tj. translační účinek převodu. Vzhledem k tomu, že Detrange Stock, a.s. pohledávky nenabyla, nemohla je postoupit navrhovateli a). Pohledávky jsou průběžně věřiteli NLB spláceny v rámci exekuce, přičemž navrhovatel a) se ani nesnaží do probíhajícího exekučního řízení vstoupit a své domnělé pohledávky vymáhat. Tvrzení navrhovatele, že pohledávky jsou splatné od 31.10.2012, není pravdivé, neboť pohledávky nebyly předčasně zesplatněny. K pohledávkám dalších označených věřitelů dlužník uvedl, že buď tyto pohledávky neexistují, nebo nejsou splatné, dlužník tak eviduje po splatnosti pouze závazek vůči NLB ve výši 9.917.034,48 Kč.

K obraně dlužníka navrhovatel a) uvedl, že mezi NLB a společností Detrange Stock, a.s. byla dne 10.4.2014 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, týž den bylo dlužníku odesláno oznámení NLB o postoupení pohledávek. Odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 AFS 73/2010 z 9.11.2011, jenž rozpor mezi ujednáním o okamžitě platné a účinné smlouvě na straně jedné a odložením účinnosti postoupení na okamžik úplného zaplacení ceny za postoupení na straně druhé vyhodnotil tak, že o rozpor nejde a nabyvatel nabyl pohledávku již uzavřením samotné smlouvy. Účinnost převodu tak nebyla vyloučena jakoukoli podmínkou, neboť smlouva nabyla účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Nadto došlo mezi NLB a Detrange Stock, a.s. k započtení pohledávky Detrange Stock, a.s. přihlášené do likvidace proti pohledávce NLB na zaplacení úplaty za postoupení. Detrange Stock, a.s. oznámila dlužníkovi postoupení pohledávek na navrhovatele a) dne 26.5.2014. Navrhovatel a) nabyl pohledávky za dlužníkem v dobré víře, odstoupení od smlouvy NLB se nemůže dotknout navazujících smluv, jak plyne i z judikatury Ústavního soudu i rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3177/2005 ze dne 30.1.2008 a sp.zn. 30 Cdo 792/2013 ze dne 29.5.2013.

K pohledávkám navrhovatele b) dlužník namítal, že ukládání kalů bylo bezesmluvním plněním, jež nebylo doklady předloženými navrhovatelem b) náležitě doloženo, doklady jsou účelově vyrobené, nejedná se o vážní listy, k prokázání pohledávky navrhovatele b) by bylo třeba doplnit dokazování o výslech řidičů a obsluhy váhy, záznamy o provozu vozidel atd. K pohledávce z titulu nezaplacené kupní ceny za most uvedl, že úhradu kupní ceny vzhledem k zadržování účetnictví navrhovatelem b) doložit nemůže, podle jeho názoru však tato skutečnost plyne z toho, že vlastnické právo mělo na dlužníka přejít až úplným zaplacením kupní ceny, přičemž ze znaleckého posudku Statikum, s.r.o. ze dne 19.7.2007 se podává, že most je vlastnictvím dlužníka.

K námitkám dlužníka navrhovatel b) uvedl, že kaly z čištění odpadních vod dovážel jeden nákladní automobil ve vlastnictví dlužníka a jeden ve vlastnictví navrhovatele b). Vzhledem k počtu automobilů, které přiváží na kompostárnu kaly, nelze každý nákladní automobil zvážit. Navrhovatel b) tedy zvážil několik po sobě přijíždějících automobilů od dlužníka a dospěl k závěru, že nákladní automobil obsahuje v průměru 16.000 kg kalů a nákladní automobil ve vlastnictví dlužníka 13.000 kg kalů. Pro určení částky, odpovídající přihlášeným pohledávkám, resp. pro určení částky za uložení kalů z čištění komunálních vod je dále třeba znát, kolikrát automobil přijel na kompostárnu navrhovatele b). Příjezd byl zaznamenán pracovníkem kompostárny a při každém uložení odpadů byl vytvořen vážní lístek. Z interní evidence kompostárny vyplývá, že za měsíc květen 2014 přijelo 49 nákladních automobilů s 13.000 kg kalů a 92 nákladních automobilů s 16.000 kg kalů, tedy 1.472.000 kg. Celkem tedy bylo za květen 2014 uloženo na kompostárnu věřitele 2.109.000 kg kalů dlužníka. Účtována je cena 400,-Kč za m3, v případě, že si kaly přiváží dlužník vlastním automobilem, je účtována částka ve výši 300,-Kč za m3. Dlužník je tedy povinen uhradit věřiteli 779.900,-Kč, kdy tato částka v sobě neobsahuje DPH. Z interní evidence kompostárny dále vyplývá, že za červen 2014 přijelo 79 nákladních automobilů s 13.000 kg kalů a 52 nákladních automobilů s 16.000 kg kalů, v červnu 2014 tak bylo na kompostárnu navrhovatele b) uloženo 1.859.000 kg kalů. I v tomto případě vychází navrhovatel b) z ceny uvedené výše a dlužník je tak povinen uhradit navrhovateli b) částku 640.900,-Kč. Množství kalů je oznamováno České inspekci životního prostředí, která následně kompostárnu, množství a způsob uložení kalů kontroluje.

K věřitelům označeným navrhovateli se dlužník dále vyjádřil následovně: k přihlášce věřitele P3-Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. uvedl, že takovýto závazek neeviduje. K závazku vůči věřiteli P2-Ing. Liboru Pavlíčkovi, insolvenčnímu správci dlužníka JIP-Energo Větřní, a.s. dlužník uvedl, že tato pohledávka je přihlášena jako podmíněná, přičemž rozvazovací podmínkou je zánik závazku např. v důsledku odstoupení, věřitel mu zaslal oznámení o odstoupení od smlouvy dne 15.7.2014 a vodárenské zařízení sepsal do majetkové podstaty JIP-Energo Větřní, a.s. Ohledně závazku vůči A & CE Consulting, s.r.o. z titulu vypracovaných znaleckých posudků zahájil nový jednatel dlužníka jednání o způsobu úhrady tohoto závazku. Závazky vůči navrhovateli b) budou zaplaceny formou zápočtů vůči pohledávkám dlužníka za čištění odpadních vod prosakujících ze skládky odpadů. Rovněž Finanční úřad pro Jihočeský kraj dosud výši DPH nestanovil a dlužník vůči němu nemá žádné splatné závazky.

Dlužník dále uvedl, že mu navrhovatel b) zadržuje účetnictví a odmítá jej vydat, dlužník tak nemohl povinnost vyplývající z § 104 odst. 1 IZ a uloženou mu soudem v plném rozsahu splnit.

Soud prvního stupně vyšel při rozhodování z těchto skutkových zjištění: -společnost dlužníka vznikla jako nástupnická společnost fúzí splynutím zanikajících společností ČOV Český Krumlov s.r.o., IČO 28118472 (dříve Donaire s.r.o.) a společnosti Spoleta s.r.o., IČO 28155343. Společnost ČOV Český Krumlov s.r.o., IČO 28118472 (Donaire s.r.o.) je univerzálním právním nástupcem společnosti JIP-ČOV Větřní a.s., IČO 28107802; -dne z 12.5.2010 uzavřeli NLB a JIP-ČOV Větřní, a.s. smlouvu o úvěru č. 1007/TU/2010, na jejímž základě NLB poskytl tomuto předchůdci dlužníka úvěr ve výši 5.000.000,-Kč. Dne 12.5.2010 uzavřeli NLB a Donaire s.r.o. smlouvu o úvěru č. 1008/TU/2010 ze 12.5.2010, na jejímž základě poskytl NLB předchůdci dlužníka 150.000.000,-Kč. Oba závazky vyplývající z obou těchto úvěrových smluv jsou vykonatelné na základě notářských zápisů č. 732/2010 z 12.5.2010 a č. 733/2010 ze 13.5.2010. NLB smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.4.2014 (dále též smlouva DETRANGE) postoupil veškeré pohledávky z výše uvedených úvěrových vztahů na postupníka Detrange Stock, a.s., téhož dne NLB oznámil postoupení dlužníku. Výše úplaty byla sjednána v celkové výši 150.000.000,-Kč s tím, že bude uhrazena ve dvou splátkách, první ve výši 15.000.000,-Kč, druhá ve výši 135.000.000,-Kč. Účinnost postoupení pohledávky za dlužníkem byla vázána na splnění odkládací podmínky úhrady celé výše úplaty. První část úplaty ve výši 15.000.000,-Kč byla uhrazena ve prospěch NLB řádně a včas. Druhá část úplaty ve výši 135.000.000,-Kč měla být uhrazena do 30 dnů od uzavření smlouvy DETRANGE, tj. do 12.5.2014. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.5.2014 byly pohledávky postoupeny navrhovateli a), oznámení o postoupení zaslala Detrange Stock, a.s. dlužníku dne 26.5.2014;

-dne 23.9.2011 byla mezi NLB jako postupitelem a společností LISOVNA ÚSTÍ NAD LABEM a.s. (nyní Blackdzaar, a.s.), IČO 27933539, jako postupníkem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, ve znění dodatku č. 1 ze dne 8.12.2011 (dále jen smlouva BLACKDZAAR). Předmětem postoupení byla pohledávka za dlužníkem LUKANA OIL a.s., IČO 28208609 (dále jen LUKANA) 298.930.944,89 Kč s příslušenstvím s tím, že úplata měla být hrazena ve dvou splátkách; první splátka úplaty činila 130.000.000,-Kč, výše druhé splátky úplaty byla určena výpočtem dle článku 3 smlouvy BLACKDZAAR. Okamžik účinnosti postoupení byl vázán na splnění odkládací podmínky, kterou bylo uhrazení celé úplaty ve prospěch NLB. V případě prodlení s úhradou ceny za postoupení byla NLB oprávněna od smlouvy BLACKDZAAR odstoupit a současně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 130.000.000,-Kč za prodlení s úhradou druhé splátky úplaty při současném splnění podmínky, že NLB od smlouvy odstoupí z důvodu tohoto prodlení; odstoupením od smlouvy BLACKDZAAR nezaniká právo NLB na náhradu škody a na výše uvedenou smluvní pokutu. Dne 7.10.2011 uhradil Blackdzaar, a.s. v souladu se smlouvou první část úplaty ve výši 130.000.000,-Kč, druhá část úplaty nebyla uhrazena ani v náhradním termínu stanoveném ve výzvě NLB ze dne 13.6.2012 a NLB od smlouvy BLACKDZAAR odstoupil. Dne 16.7.2012 NLB jednostranně započetl svou pohledávku za Blackdzaar, a.s. na úhradu smluvní pokuty dle článku 5, odst. 5.3 smlouvy BLACKDZAAR ve výši 130.000.000,-Kč, oproti pohledávce Blackdzaar, a.s. za NLB z titulu vrácení první splátky úplaty v téže výši. Pohledávku ve výši 130.000.000,-Kč z titulu bezdůvodného obohacení z nevrácené části zaplacené úplaty za postoupení přihlásila do likvidace NLB společnost DINAVERT VENTURES INC., reg. č. 13995582 s tím, že tuto pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 5.1.2012 se společností Blackdzaar, a.s.; -dne 7.5.2014 DINAVERT VENTURES INC. oznámil NLB postoupení pohledávky ve výši 130.000.000,-Kč za NLB Factoring a.s. v likvidaci na společnost Detrange Stock, a.s.; -dopisem ze dne 19.5.2014 NLB vyzval Detrange Stock, a.s. k úhradě druhé části úplaty za postoupení pohledávek ve výši 135.000.000,-Kč podle smlouvy DETRANGE s tím, že nebude-li úplata uhrazena ani v náhradní lhůtě, od smlouvy odstupuje; -dne 27.5.2014 NLB převzal oznámení ze strany společnosti Detrange Stock, a.s. ze dne 9.5.2015 o jednostranném zápočtu vzájemných pohledávek-pohledávky na vrácení úplaty dle smlouvy BLACKDZAAR plus příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení v celkové výši 135.000.000,-Kč oproti pohledávce NLB vůči Detrange Stock, a.s. na úhradu druhé splátky úplaty ve výši 135.000.000,-Kč dle smlouvy DETRANGE-s předžalobní upomínkou k úhradě zbylé části příslušenství ve výši 4.516.534,25 Kč; -na základě kupní smlouvy ze dne 10.12.2010 na prodej objektu č. 350-mostu přes řeku Vltavu do Skládky odpadů Lověšice u Větřní měl dlužník uhradit JIP-Papírny Větřní, a.s. kupní cenu ve výši 2.272.440,-Kč, k zaplacení kupní ceny byla vystavena faktura č. 10801320 ze dne 10.12.2010 se splatností do dne 31.12.2010.

Na základě takto ustaveného stavu soud prvního stupně dospěl k následujícím závěrům:

K pohledávce navrhovatele a): Sporná mezi účastníky zůstala otázka existence smluvní pokuty ve výši 130.000.000,-Kč, která NLB proti pohledávce Blackdzaar, a.s. a zda tedy pohledávka společnosti Blackdzaar, a.s. z titulu vrácení částečného plnění ze smlouvy o postoupení pohledávek BLACKDZAAR ve výši 130.000.000,-Kč existuje a mohla být platně postoupena na společnost Detrange Stock, a.s., a tak Detrange Stock, a.s. platně započtením uhradila NLB část úplaty za postoupení pohledávek ze smlouvy o postoupení pohledávek. Ze smlouvy BLACKDZAAR jednoznačně plyne, že je vznik nároku na smluvní pokutu vázán na využití možnosti NLB odstoupit od smlouvy a byla tedy sjednána neplatně pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.), neboť její vznik byl vázán na výkon práva (v této souvislosti soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 1216/2010). Je tedy zřejmé, že NLB nemohla pohledávku z titulu (neplatně sjednané) smluvní pokuty ze smlouvy Blackdzaar započíst proti pohledávce společnosti Blackdzaar, a.s. z titulu vrácení úplaty za postoupení pohledávky z téže smlouvy, jež tak mohla být postoupena na společnost DINAVERT VENTURES INC. a následně na společnost Detrange Stock, a.s. Společnost Detrange Stock, a.s. tuto pohledávku platně započetla proti pohledávce NLB na zaplacení ceny za postoupení podle smlouvy DETRANGE a NLB nebyla oprávněna od smlouvy DETRANGE odstoupit, navrhovatel a) tedy má shora uvedené pohledávky za dlužníkem a je k podání insolvenčního návrhu aktivně legitimován.

Co se týče splatnosti pohledávek navrhovatele a), ta je podle čl. VIII. obou úvěrových smluv vázána na zesplatnění celého úvěru, navrhovatel a) neprokázal, že by již k zesplatnění podle smluv došlo. V případě úvěru č. 1007/TU/2010 splatnost jednotlivých splátek jistiny ještě nenastala, když podle čl. IV. je dlužník prozatím povinen hradit pouze úroky z vyčerpané jistiny, a to měsíčně na základě faktury vystavené věřitelem; skutková tvrzení ohledně nesplacených závazků v tomto rozsahu však navrhovatel a) nečiní ani neprokazuje. V případě úvěru č. 1008/TU/2010 měla být jistina splácena v pravidelných měsíčních splátkách již od srpna 2010 spolu s úroky, opět na základě faktur vystavených věřitelem. Výši splatných závazků měl soud prvního stupně za prokázanou seznamem závazků dlužníka, z něhož plyne, že jednotlivé NLB fakturované a neuhrazené pohledávky z titulu úvěrových smluv jsou co do částky 9.917.034,48 Kč splatné, a to v období již od června 2012 do července 2014.

K pohledávkám navrhovatele b): Soud prvního stupně měl za osvědčenou toliko pohledávku 1) z titulu nezaplacené kupní ceny za prodej mostu, když dlužník úhradu nijak nedoložil. Údaj ve znaleckém posudku o tom, že je dlužník vlastníkem mostu, úhradu kupní ceny neprokazuje, a to ani za situace, kdy byla sjednána výhrada vlastnického práva. Co se týče pohledávek 2) a 3) za uložení odpadů, je mezi účastníky toliko nesporný právní důvod existence takovýchto pohledávek, k uzavření smlouvy nedošlo a k osvědčení skutečné výše těchto pohledávek by bylo třeba vést obsáhlé dokazování, jež se vymyká účelu insolvenčního řízení.

Soud prvního stupně měl dále za osvědčenou pohledávku Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s., ohledně níž dlužník potvrdil, že se jedná o závazek jeho právního předchůdce a pouze namítal, že podle smlouvy o spolupráci tyto náklady měla hradit JIP-Papírny Větřní, a.s. Smlouva o spolupráci je závazkovým vztahem mezi jejími stranami, který se nijak nedotýká existence pohledávky věřitele za dlužníkem. Za osvědčenou měl soud prvního stupně i pohledávku věřitele A&CE Consulting, s.r.o., k níž dlužník pouze uvedl, že zahájil jednání o způsobu úhrady tohoto závazku.

S ohledem na tyto závěry tak soud pokládal za nadbytečné zabývat se otázkou dalších případných závazků dlužníka ať již ve vztahu k jejich právním důvodům či k otázce splatnosti, když úpadek dle § 3 odst. 1 IZ má soud za osvědčený. Úpadek dlužníka pro předlužení podle § 3 odst. 3 IZ soud prvního stupně za osvědčený neměl, když podmínkou pro závěr o předlužení, kterou věřitel musí nejen tvrdit, ale i osvědčit, je aktuální a úplná znalost ekonomické situace, kdy taková znalost většinou přesahuje možnosti věřitele, a to především k činění závěrů o další správě majetku a provozování závodu.

Jen proti bodu I. výroku usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal (A-36) a požadoval, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K pohledávce navrhovatele a) ze smlouvy o úvěru reg. č. 1007/TÚ/2010 namítal, že investiční úvěr fakticky dlužníku poskytnut nebyl, když se dlužník finanční prostředky z úvěru zavázal použít na odkup pohledávky NLB za společností Olšanské papírny, a.s. a čerpání úvěru se mělo uskutečnit tak, že částka 5.000.000,-Kč bude započtena na pohledávku Olšanské papírny, a.s.; dlužník takové ujednání považoval za simulovaný a tudíž neplatný právní úkon. Pokud jde o pohledávku ze smlouvy o úvěru reg. č. 1008/TÚ/2010 zopakoval svoje výhrady k aktivní legitimaci navrhovatele a), namítal, že navrhovatel a) v řízení nepředložil originály listin, jimiž patrně ani nedisponuje. Soud prvního stupně neměl mít z provedeného dokazování aktivní legitimaci navrhovatele a) za osvědčenou, přičemž potřebný rozsah dokazování přesahuje rámec daný povahou řízení o insolvenčním návrhu. V této souvislosti dlužník odkázal i na argumentaci NLB v odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 29 ICm 536/2014-80 ze dne 25.3.2015 o popření pohledávky NLB věřitelem, podle níž měla pohledávka společnosti LISOVNA Ústí nad Labem a.s. (nyní Blackdzaar, a.s.) vůči žalovanému ve výši 130.000.000,-Kč z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze zrušené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23.9.2011 zaniknout zápočtem vzájemných pohledávek mezi NLB a Blackdzaar, a.s. ke dni 23.7.2012. Pohledávky uplatněné navrhovatelem a) jsou oprávněnému věřiteli NLB průběžně spláceny v exekučním řízení, přičemž správcem podniku dlužníka byl ustanoven Ing. Tomáš Kučera.

K pohledávkám navrhovatele b) dlužník namítal, že je nesprávná domněnka soudu prvního stupně, že se znalec při vypracování znaleckého posudku nezabýval tím, zda byla kupní cena za most skutečně zaplacena, což podle názoru dlužníka zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Znalecký ústav Statikum, s.r.o. byl jmenován Krajským soudem v Českých Budějovicích za účelem ocenění jmění dlužníka, most se nezapisuje do katastru nemovitostí, a pokud znalec nemovitosti do oceňovaného majetku zahrnul, musel se vzhledem ke sjednané výhradě vlastnictví zabývat i otázkou úhrady kupní ceny. Dlužník dovozoval, že znalecký posudek má povahu veřejné listiny s presumpcí její správnosti, návrh dlužníka na výslech znalce soud prvního stupně neakceptoval. Správce dlužníka poté, co mu bylo navrhovatelem b) vydáno účetnictví, zjistil, že kupní cena za most uhrazena byla a z tohoto důvodu pohledávku 1) popřel. Pohledávky 2) a 3) za uložení kalů navrhovatel b) rovněž neosvědčil, dokumenty jím předložené nejsou průkazné, nejedná se o vážní listy, chybí na nich např. podpis obsluhy váhy, jméno a podpis řidiče, označení výrobce váhy, značka a poslední certifikace váhy. Pochybnosti vzbuzují i časové údaje, když takovou frekvenci odvozů nelze podle dlužníka stihnout, nejsou respektovány povinné přestávky řidiče, pochybnost vzbuzuje i stále stejná hmotnost kalů. Soud prvního stupně rovněž nezohlednil, že dlužník u navrhovatele b) uplatnil částku 6.025.428,-Kč jako pohledávku za majetkovou podstatou z titulu čištění odpadních, srážkových a balastních vod vzniklou v souvislosti s provozem závodu JIP-Papírny Větřní, a.s.

Pohledávka Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. není pohledávkou za dlužníkem, ale pohledávkou za navrhovatelem b), jenž ji eviduje ve svém účetnictví, čemuž ostatně odpovídá i faktura ze dne 28.3.2013 vystavená na JIP-Papírny Větřní, a.s., tento věřitel vztah s dlužníkem neprokázal, na žádost dlužníka o zaslání smlouvy nereagoval. K pohledávce věřitele A&CE Consulting, s.r.o. dlužník bez bližšího zdůvodnění toliko uvedl, že mu tento věřitel neposkytl potřebnou součinnost. Možnosti dlužníka ve vztahu k předložení řádných seznamů jsou omezené, když účetnictví dlužníka stále zadržuje navrhovatel b). V doplnění odvolání (A-39) dlužník vyjádřil pochybnosti o své pasivní legitimaci v řízení, když podle § 105 odst. 2 obch. zák. nemůže být společnost s ručením omezeným jediným společníkem či zakladatelem společnosti s ručením omezeným, jak tomu bylo u údajných právních předchůdců dlužníka. Podle komentářové literatury jsou takové smlouvy o převodu obchodního podílu absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. a mohou být důvodem pro zrušení společnosti.

Navrhovatel a) požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil. V řízení byly osvědčeny (v době rozhodnutí o úpadku) splatné závazky dlužníka ve výši nejméně 163.701.940,11 Kč, a to pohledávky navrhovatelů a) a b), Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s., Celního úřadu JČK, Finančního úřadu pro JČK, MUSCATORA, s.r.o. a SARPENT, s.r.o. Další závazky, u nichž byla podle dohody s věřiteli odložena splatnost, činí 23 mil. Kč. Podle zprávy správce (B-2) dlužník za rok 2014 vykázal provozní ztrátu ve výši 19 mil. Kč, za prvá tři čtvrtletí 2015 ztrátu ve výši 15,5 mil. Kč, přičemž do ztráty není započteno splácení závazku navrhovateli a), i správce dospěl k závěru o dlužníkově předlužení a navrhuje řešení úpadku konkursem. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 12 věřitelů s pohledávkami ve výši 464 mil. Kč, správce předběžně uznal pohledávky ve výši 163 mil. Kč. Navrhovatel a) zopakoval svá tvrzení o aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu učiněná před soudem prvního stupně, posouzení této otázky není nijak komplikované a spočívá na jednoduchém právním posouzení. Tvrzení o neexistenci pohledávky navrhovatele a) ve výši 5.000.000,-Kč je nepřípustným novem vzneseným až v odvolacím řízení. Navrhovatel a) měl za osvědčené i pohledávky navrhovatele b) za uskladnění kalů, skutkový základ dlužník nenapadal a pouze namítal, že pohledávky nebyly řádně doloženy. Znalecký posudek není veřejnou listinou, zabývá se předmětem zkoumání, nikoli premisami, z nichž vychází, a není z povahy věci způsobilý prokázat vlastnictví mostu dlužníkem. Existenci údajných pohledávek za navrhovatelem b) dlužník nijak neprokázal, navíc tato otázka není pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu rozhodná. Platnost usnesení valných hromad lze napadat v propadné lhůtě 3 měsíců, Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval nemožnost napadat rozhodnutí o pravomocně zapsané přeměně společnosti.

Navrhovatel b) ve vyjádření k odvolání dlužníka rovněž požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. Existence pohledávek 2) a 3) navrhovatele b) za dlužníkem byla předběžně posouzena správcem dlužníka, který je co do pravosti nepopírá, částky účtované za měsíce květen až červenec 2014 uznává i co do výše. Skutečnost, že dlužník kaly vyvážel na kompostárnu navrhovatele b), plyne i z přihlášky věřitele MUSCATORA, s.r.o. (v.č. 8), který kaly pro dlužníka od srpna 2014 vyvážel, a jehož přihláška pohledávky je doplněna o záznamy o provozu vozidla. Pokud by dlužník hodlal započíst své pohledávky za čištění odpadních vod proti přihlášeným pohledávkám navrhovatele b), takový postup by byl v rozporu s § 324 i § 140 IZ. Co se týče plurality věřitelů, z přihlášek pohledávek plyne existence věřitele SARPENT, s.r.o. jako právního nástupce A&CE Consulting, a.s. a dalších věřitelů. Pro rozhodnutí o podaném odvolání není rozhodné, zda pohledávky z úvěrových smluv svědčí navrhovateli a) nebo společnosti NLB (jež je rovněž přihlášeným věřitelem), podstatná je skutečnost, že dlužník tyto své závazky dlouhodobě neplnil.

Vrchní soud v Praze v odvoláním dotčeném bodě I. výroku přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ.

Podle § 141 odst. 1 a 2 IZ se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu I. stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

Z posledně citovaného ustanovení je zřejmé, že ačkoliv věta třetí § 141 odst. 1 IZ zapovídá odvolacímu soudu přihlížet ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, neznamená to, že by v odvolacím řízení nebylo lze přihlédnout ke skutečnostem, jež nastaly nebo vznikly před vydáním napadeného usnesení, jen proto, že jejich existence vyšla najevo až v odvolacím řízení. Jinými slovy řečeno, není v rozporu s § 141 odst. 1 IZ, je-li zjištění o úpadku dlužníka opřeno též o pohledávky, jejichž jejich splatnost nastala před vydáním napadeného usnesení, i když jejich existence vyšla najevo až po jeho vydání. Ostatně stejný názor zastává též Nejvyšší soud ČR, jenž již dříve ve svém usnesení ze dne 25.4.2012, sen. zn. 29 NSČR 19/2010 vyslovil, že odvolací soud může přihlédnout v odvolacím řízení při posouzení, zda dlužník je v úpadku, také ke skutečnostem nebo důkazům (týkajícím se pohledávky věřitele splatné v době delší než 3 měsíce před zahájením insolvenčního řízení), jež zde byly (a jako takové mohly být uplatněny) již před rozhodnutím o úpadku, avšak do té doby nevyšly v insolvenčním řízení najevo.

Jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení, úpadek dlužníka měl soud prvního stupně za osvědčený z důvodu jeho platební neschopnosti na základě zjištění existence splatných pohledávek navrhovatelů a), b) a existence dalších věřitelů dlužníka se splatnými pohledávkami za dlužníkem, a to A&CE Consulting, a.s. a Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s.

Pokud jde o úpadek dlužníka, má ho odvolací soud za osvědčený již jen z toho, že dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud, když listiny předložené dlužníkem nesplňují parametry seznamů podle § 104 odst. 1 IZ, čímž byla naplněna domněnka, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky podle § 3 odst. 2 písm. d) IZ, kterou dlužník ničím nevyvrátil.

Námitky dlužníka ohledně jeho nedostatku pasivní legitimace spočívající v porušení § 105 odst. 2 obch.zák. nejsou pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu relevantní za situace, kdy bylo právní nástupnictví zapsáno do obchodního rejstříku ČOV Český Krumlov, s.r.o. (dříve DONAIRE, s.r.o.) i dlužníka a kdy příslušná rozhodnutí valných hromad nebyla napadena ve lhůtě podle § 131 odst. 1 obch.zák.

Pro rozhodnutí o podaném odvolání rovněž není podstatné, zda je věřitelem pohledávek z úvěrových smluv navrhovatel a) nebo NLB (§ 141 odst. 2 IZ), co se týče pohledávek ze smlouvy o úvěru č. 1008/TU/2010 ze dne 12.10.2010, dlužník existenci těchto pohledávek nijak nezpochybnil, celý úvěr byl v souladu se smlouvou dopisem NLB ze dne 4.12.213 zesplatněn. Co se týká pohledávek 2) a 3) navrhovatele b), považuje odvolací soud za podstatnou skutečnost, že dlužník u navrhovatele b) kaly ukládal, což dlužník nezpochybňoval a naopak při jednání u odvolacího soudu tuto výslovně potvrdil s tím, že mu není známo, zda dlužník kaly (tak jako v současnosti) ukládal výhradně u navrhovatele b). I navrhovatel b) má tedy za dlužníkem splatné pohledávky (ať už ze smlouvy nebo z bezdůvodného obohacení); za situace, kdy dlužník tvrdil ani neprokazoval úhradu těchto pohledávek v nesporné výši ani netvrdil, že by pohledávky platně zanikly jinak (např. započtením), není pro závěr o existenci pohledávek navrhovatele b) za dlužníkem podstatná jejich skutečná výše. Okolnost, že je dlužník neuznává a vytrvale zpochybňuje jejich výši, je pro vyvrácení jeho úpadku irelevantní; ostatně tyto své výhrady vůči nim může dlužník uplatnit při přezkumu přihlášených pohledávek (§ 192 IZ).

Z provedeného dokazování při jednání má odvolací soud za osvědčenou i existenci dalších věřitelů se splatnými pohledávkami za dlužníkem, a to nejméně Celního úřadu pro Jihočeský kraj ve výši 60.548,-Kč, Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR ve výši 427,-Kč, MUSCATURA, s.r.o. ve výši 3.565.150,-Kč, Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ve výši 1.282.910,-a SARPENT, s.r.o. (A&CE Consulting, a.s.) ve výši 217.389,61 Kč; tyto pohledávky dlužník ostatně nijak nezpochybňoval. Při zohlednění pohledávek věřitele HOBAK, a.s. (které dosud nebyly správcem posuzovány pro vady přihlášky, které však dlužník nezpochybňuje) činí celková výše závazků dlužníka přes 240 mil. Kč. Ze zprávy správce ke dni 2.9.2015 plyne, že měl dlužník finanční prostředky ve výši 300 tis. Kč, závod dlužníka je od 10.6.2013 postižen exekucí a není tedy majetkem, který by mohl dlužník bez obtíží využít k úhradě v insolvenčním řízení osvědčených splatných závazků (jak jsou popsány výše).

Za situace, kdy dlužník ničím neosvědčil svoji platební schopnost uhradit ani shora uvedené (déle než tři měsíce splatné) pohledávky přihlášených věřitelů, má odvolací soud jeho úpadek za bezpečně osvědčený z důvodu jeho platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 a 2 IZ).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl též odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku, neboť je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (v daném případě po dobu několika let) v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči více věřitelům, přičemž ničím neosvědčil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhradu.

Protože byl úpadek dlužníka ve formě insolvence nepochybně osvědčen, zatímco žádná překážka bránící vydání rozhodnutí o úpadku zjištěna nebyla, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně v napadeném bodě I. výroku o zjištění úpadku dlužníka jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. listopadu 2015 Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová