4 VSPH 1870/2016-A-18
KSUL 46 INS 16501/2016 4 VSPH 1870/2016-A-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem V Oblouku 582/9, 400 07 Ústí nad Labem, adresa pro doručení: Československých Partyzánů 368, 407 11 Děčín-Boletice nad Labem, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. září 2016, č.j. KSUL 46 INS 16501/2016-A-12,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. září 2016, č.j. KSUL 46 INS 16501/2016-A-12, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl insolvenční návrh dlužníka Milana anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 14.7.2016 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, o němž nebylo možné rozhodnout, jelikož dlužník nepředložil žádné listiny dokládající jeho úpadek. Usnesením ze dne 24.8.2016 (A-10) vyzval opětovně dlužníka k doplnění návrhu (o listiny dokládající jeho úpadek), na což dlužník reagoval sdělením, že se v posledních letech stěhoval a žádné listinné důkazy nemá, přičemž toto podání dlužníka ani nebylo podepsáno. Proto soud I. stupně postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že doložil všechny potřebné dokumenty, dodal seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, jež stvrdil svým podpisem jako správné, úplné a pravdivé, jeho insolvenční návrh je srozumitelný a úplný a nevykazuje žádné nedostatky (včetně zákonem požadovaných příloh).

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno. isir.justi ce.cz Podle § 128 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije (odst. 1). Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2).

Podle § 103 odst. 1 a 2 IZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je podle § 104 IZ povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištěnía důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že se dlužník řádným návrhem učiněným na předepsaném formuláři a obsahujícím všechny náležitosti, který byl soudu doručen dne 14.7.2016 (A-1), domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a o povolení oddlužení, přičemž jako způsob jeho řešení navrhoval plnění splátkového kalendáře. K návrhu též připojil (mimo jiné) seznamy svých závazků, majetku a zaměstnanců (A-2) mající všechny zákonem předepsané náležitosti včetně prohlášení o jejich správnosti a úplnosti. Ze seznamu závazků (zejména z jednacích čísel rozhodnutí Celního úřadu pro Ústecký kraj v případě jeho 3 nevykonatelných pohledávek a ze spisových značek prováděných exekucí ohledně 11 vykonatelných závazků dlužníka vůči 8 věřitelům) se přitom podává, že všechny závazky dlužníka byly již ke dni podání insolvenčního návrhu více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Údaje uvedené v seznamu závazků tedy dostatečně osvědčují dlužníkův úpadek ve formě platební neschopnosti podle § 3 odst. 1, odst. 2 písm. b) IZ.

Dle názoru odvolacího soudu tak lze předložené seznamy ve spojení s perfektním insolvenčním návrhem dlužníka považovat za dostatečný podklad pro věcné rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Jelikož jsou v dané věci všechny rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji dlužníkova insolvenčního návrhu a jeho přílohami (§ 132 odst. 1 IZ), považuje odvolací soud požadavek soudu I. stupně na předložení listin dokládajících dlužníkův úpadek podle § 104 odst. 1 písm. d) IZ za situace, kdy je dlužník podle svého vyjádření nemá ve své dispozici, za (nepřípustný) přepjatý formalismus.

Za popsaného stavu je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh je projednatelný a na jeho základě lze bez dalšího věcně rozhodnout o úpadku dlužníka. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 25. října 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková