4 VSPH 1834/2016-B-79
KSHK 45 INS 765/2011 4 VSPH 1834/2016-B-79

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužnice Renáty anonymizovano , anonymizovano , bytem 503 43 Černilov 429, adresa pro doručení: 503 43 Černilov 51, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. srpna 2016, č.j. KSHK45 INS 765/2011-B-72,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. srpna 2016, č.j. KSHK 45 INS 765/2011-B-72, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové zrušil schválené oddlužení dlužnice Renáty anonymizovano (dále jen dlužnice; bod I. výroku), na její majetek prohlásil nepatrný konkurs (body II. a III. výroku) a stanovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 7.4.2011 byl zjištěn úpadek dlužnice, a že usnesením ze dne 22.6.2011 bylo povoleno její oddlužení a bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, jenž měl být plněn z jejích příjmů počínaje dnem 20.7.2011. Usnesením ze dne 20.12.2011 byl změněn splátkový kalendář dlužnice tak, že bylo dlužnici uloženo, aby hradila na účet majetkové podstaty z uzavřené smlouvy o důchodu s Annou anonymizovano částku ve výši 3.500 Kč měsíčně. Konstatoval, že ze zpráv insolvenčního správce Mgr. Radana Vencla (dále jen správce) doručených soudu dne 27.6.2013 a 12.11.2013 vyplynulo, že dlužnice v březnu a v dubnu 2013 nezaslala na účet majetkové podstaty žádnou finanční částku, přestože k tomu byla opakovaně vyzvána, a že výše neuhrazených splátek činí celkem 24.500 Kč, v důsledku čehož evidoval správce neuhrazené náklady insolvenčního řízení ve výši 5.445 Kč (odměna a náhrada hotových výdajů správce). Proto soud nařídil na den 14.1.2014 jednání, jehož předmětem měl být výslech dlužnice za účelem zjištění jejích aktuálních majetkových poměrů, toto jednání však bylo pro nemoc soudkyně i nemoc dlužnice opakovaně odročeno až na den 17.3.2014, přičemž předmět jednání zůstal nezměněn. Na jednání se dlužnice osobně dostavila a uvedla, že dne 9.9.2011 ukončila svůj pracovní poměr dohodou, neboť ji zaměstnavatel obvinil z krádeže, že od té doby byla nezaměstnaná, a že od září 2012, kdy nastoupila mateřskou dovolenou a pobírá příspěvek ve výši 3.800 Kč. isir.justi ce.cz Dlužnice dále uvedla, že chce svůj dluh na splátkovém kalendáři řešit tím, že ho za ni bude splácet její přítel, jelikož její matka jí nemůže vypomáhat tak, jak se zavázala ve smlouvě. Správce na jednání sdělil, že přestože dlužnice po podání návrhu na zrušení jejího oddlužení projevila určitou snahu o zjednání náhrady a uhradila v měsíci lednu 2014 částku 3.500 Kč a v měsíci únoru 2014 částku 3.000 Kč, její dluh na splátkovém kalendáři je 32.000 Kč a dluh na odměně a hotových výdajích správce činí 2.303 Kč.

Usnesením ze dne 30.4.2014 insolvenční soud zrušil schválené oddlužení dlužnice pro dlouhodobé neplnění jejích podstatných povinností a na její majetek prohlásil nepatrný konkurs. Toto usnesení však bylo k odvolání dlužnice rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 12.5.2015 (B-63) změněno tak, že se schválené oddlužení nezrušuje a konkurs na její majetek se neprohlašuje. Usnesením ze dne 9.9.2015 pak byl opět změněn splátkový kalendář dlužnice tak, že jí bylo uloženo, aby měsíčně hradila na účet majetkové podstaty částku ve výši 5.500 Kč, a to na základě prohlášení Ladislava Bouzka ze dne 26.5.2014, jenž se zavázal poskytovat dlužnici částku ve výši 3.500 Kč k úhradě jejích závazků vůči věřitelům v rámci oddlužení a dále částku 2.000 Kč k úhradě dluhu na odměně správce a splátkovém kalendáři. Dne 1.12.2015 a 3.6.2016 byly soudu doručeny zprávy správce o průběhu oddlužení s tím, že dlužnice neuhradila žádnou splátku od ledna 2015 (přestože k tomu byla opakovaně vyzvána), a že jsou tedy neuhrazeny i náklady řízení ve výši 19.204 Kč, a proto správce navrhoval zrušení schváleného oddlužení, neboť dlužnice řádně neplní splátkový kalendář, ačkoli k tomu byla několikrát vyzvána a s ohledem na počet měsíců trvání schváleného splátkového kalendáře, výši dlužného plnění ze smlouvy o důchodu a přístup dlužnice, není dán předpoklad, že splátkový kalendář bude splněn. Dlužnice sice ve svém odvolání slíbila nápravu, avšak od ledna 2015 nezaslala na účet majetkové podstaty žádná plnění, přestože jí třetí osoba přislíbila pomoc se splácením jejích dluhů.

Soud dále citoval § 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a uvedl, že tak není dán předpoklad, že by dlužnice plnila splátkový kalendář, že není dlouhodobě schopna řádně plnit schválený splátkový kalendář, a že se ukázalo, že podstatnou část splátkového kalendáře v průběhu oddlužení ani nebude možné splnit. Proto postupoval podle § 418 odst. 1 IZ, zrušil schválené oddlužení a prohlásil na majetek dlužnice konkursu, který bude projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala. V odvolání toliko uvedla, že minulý měsíc zaslala na účet správce 15.000 Kč, že její přítel přislíbil dlužnou částku uhradit do konce tohoto roku, a že si je vědoma, že se zaručila, že bude řádně splácet, ale ocitla se v situaci, kdy zemřel otec jejích dvou dětí a dlužnice zatím žádné dávky od státu na děti nedostává. Přítel čeká na doplatek z Německa a pak vše doplatí.

Vrchní soud v Praze přesto, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ IZ), přezkoumal podle § 212 a 212a o.s.ř. napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byť z jiných než dlužnicí uváděných důvodů.

Podle § 418 odst. 4 IZ, rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Ohledně výkladu § 418 odst. 4 IZ Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 14.3.2014, č.j. KSBR 37 INS 7016/2010, 2 VSOL 104/2014-B-51, vysvětlil, že z ustanovení § 418 odst. 4 IZ vyplývá, že o zrušení schváleného oddlužení může soud rozhodnout toliko po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor, případně věřitele, který zrušení oddlužení navrhl, při tomto jednání musí soud ke všem okolnostem vyslechnout dlužníka, insolvenčního správce a věřitelský orgán, a to i v případě, že by podal návrh na zrušení schváleného oddlužení samotný dlužník. Důvodem pro zrušení oddlužení podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) IZ totiž nemůže být bez dalšího momentální zhoršení příjmové situace dlužníka, která mu v daném okamžiku neumožňuje poskytovat věřitelům pojatým do splátkového kalendáře plnění v rozsahu potřebném pro jeho celkové řádné splnění. Aby bylo možno uzavřít, že úspěšné završení oddlužení objektivně vzato nelze předpokládat, musí jít o situaci, kdy je zcela zřejmé, že dlužník v časovém prostoru splátkového kalendáře nebude schopen či ochoten současný nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit, anebo kdy se mu ani v rozumném časovém horizontu nepodařilo dosáhnout potřebných lepších výdělků či dalších příjmů, které předpokládal, a není reálná naděje na změnu. Dlužník buď nepříznivou situaci překoná a bude nadále platit na úhradu pohledávek věřitelů, anebo se současná přechodná situace dlužníka přemění ve stav setrvalý, což nemůže být důvodem k jinému postupu než k rozhodnutí podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) IZ. Právě k projednání těchto podstatných okolností věci slouží jednání předepsané v ustanovení § 418 odst. 4 IZ a teprve na základě výsledku tohoto jednání insolvenční soud rozhodne, zda existují důvody pro zrušení schváleného oddlužení. Vzhledem k tomu, že v přezkoumávané věci soud prvního stupně rozhodl o zrušení schváleného oddlužení, aniž by za tím účelem nařídil jednání, když z jednání ze dne 16.1.2012 pro dlouhý časový odstup nelze vycházet, zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Obdobně Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 18.5.2015, č.j. KSUL 45 INS 10769/2011, 4 VSPH 287/2015-B-46, uvedl, že z § 418 odst. 4 IZ vyplývá, že dříve, než rozhodne o zrušení schváleného oddlužení, musí insolvenční soud nařídit jednání (podle § 7 IZ za přiměřeného použití § 115 o.s.ř.), při němž, na základě vyjádření dlužníka, správce, věřitelského orgánu (byl-li ustanoven) a příp. navrhujícího věřitele, zkoumá existenci důvodů podle § 418 odst. 1, odst. 3 IZ, a teprve na základě jeho výsledku rozhodne, zda existují důvody pro zrušení schváleného oddlužení. Přitom zároveň dodal, že je rovněž v rozporu se smyslem zákonné úpravy, není-li o zrušení schváleného oddlužení rozhodnuto při jednání podle § 418 odst. 4 IZ, nebo v časové a obsahové souvislosti s ním (tedy v návaznosti na obsah a průběh tohoto soudního jednání), neboť poměry dlužníka se v průběhu doby mohou měnit a usnesení o zrušení schváleného oddlužení může obstát jedině tehdy, vychází-li z aktuálních zjištění, k nimž však musí mít dlužník (jakož i správce, věřitelský orgán, byl-li ustanoven, a příp. také navrhující věřitel) možnost se vyjádřit při jednání. Pokud tedy insolvenční soud vydá rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení podle § 418 IZ bez souvislosti s provedeným jednáním, zatíží tím řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 9.12.2013 (B-29, B-30) soud I. stupně nařídil jednání, jehož předmětem byl výslech dlužnice za účelem zjištění jejích aktuálních majetkových poměrů (příjmů) a jednání o dalším postupu řízení podle § 418 IZ na den 14.1.2014, k němuž předvolal dlužnici, správce a věřitele. Vyrozuměním ze dne 9.1.2014 (B-35) bylo jednání odročeno na den 28.1.2014.

Na jednání konaném dne 28.1.2014 (B-41), jehož se zúčastnil pouze správce, soud konstatoval, že se dlužnice z nařízeného jednání pro nemoc omluvila a shrnul dosavadní průběh řízení. Správce soudu sdělil, že dlužnice ke dni 31.12.2013 dlužila 31.500 Kč z toho 7.623 Kč na odměně a hotových výdajích správce, že dlužnici mnohokrát opakovaně vyzýval k plnění, že s ní projednával řešení i osobně, a že dlužnice pokaždé slibovala dluh uhradit včetně odměny správce, poté jednání odročil na den 17.3.2014.

Jednání konaného dne 17.3.2014 (B-49) se zúčastnili správce a dlužnice. Správce uvedl, že aktuální dluh dlužnice činil 32.000 Kč, z toho 2.303 Kč na odměně a výdajích správce, že smlouva o důchodu uzavřená s matkou dlužnice ve výši 3.500 Kč není plněna, neboť matka dlužnice má rovněž finanční problémy, a že dlužnice v měsíci lednu 2014 zaslala na účet majetkové podstaty částku 3.500 Kč a v měsíci únoru částku ve výši 3.000 Kč. Dlužnice uvedla, že je od měsíce září 2012 na mateřské dovolené, že pobírá příspěvek ve výši 3.800 Kč měsíčně, a že její dluh na splátkovém kalendáři splatí její přítel, neboť její matka jí pomáhat nemůže.

Usnesením ze dne 30.4.2014 (B-51) soud I. stupně zrušil schválené oddlužení dlužnice pro dlouhodobé neplnění jejích podstatných povinností a na její majetek prohlásil konkurs, který bude projednáván jako nepatrný; toto usnesení bylo rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 12.5.2015 (B-63) změněno tak, že se schválené oddlužení dlužnice nezrušuje a konkurs na její majetek se neprohlašuje. Usnesením ze dne 9.9.2015 (B-67) pak soud I. stupně rozhodl o změně splátkového kalendáře dlužnice tak, že jí uložil, aby měsíčně hradila na účet majetkové podstaty částku ve výši 5.500 Kč plynoucí z prohlášení Ladislava Bouzka ze dne 26.5.2014.

Podáním ze dne 30.11.2015 (B-68) správce soudu sdělil, že dlužnice uhradila za dobu trvání oddlužení pouze 16,44 % svých závazků, poslední splátky uhradila v měsíci dubnu až červnu 2014 v celkové výši 10.000 Kč, dluh na nákladech řízení činí 12.841 Kč a soudu tedy navrhuje, aby schválené oddlužení podle § 418 IZ zrušil a úpadek dlužnice byl řešen konkursem. Dne 22.12.2015 (B-70) dlužnice opět přislíbila, že bude plnit splátkový kalendář, a že jej neplnila z důvodu finanční tísně. Podáním ze dne 3.6.2016 (B-71) pak správce soudu sdělil, že dluh dlužnice na nákladech řízení činí již 19.204 Kč, že dlužnice přes opakované výzvy splátkový kalendář (ani částečně) neplní a proto navrhl, aby soud pro projednání věci schválené oddlužení dlužnice zrušil a na její majetek prohlásil konkurs.

Žádné další jednání podle § 418 odst. 4 IZ se v projednávané věci nekonalo. Napadené usnesení, vydané dne 29.8.2016, tedy po více než dvou letech od jednání podle § 418 IZ, přitom bylo odůvodněno také zjištěními, jež soud učinil z podání správce ze dne 3.6.2016 (B-71), k němuž se však dlužnice vyjádřit nemohla. Odvolací soud proto uzavírá, že pokud po více než dvou letech od jednání o zrušení schváleného oddlužení dlužnice hodlal soud I. stupně založit napadené rozhodnutí na skutečnostech vyplývajících ze zpráv správce za období po tomto jednání, měl nařídit další jednání podle § 418 odst. 4 IZ, při něm tyto skutečnosti projednat a dát dlužnici možnost se k nim vyjádřit. To však soud I. stupně neučinil a (jak již vysvětleno výše) zatížil tak řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž soud nařídí jednání podle § 418 odst. 4 IZ, při němž projedná otázky související s neplněním splátkového kalendáře, příp. dalších povinností v oddlužení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 3. listopadu 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková