4 VSPH 1792/2016-A-15
KSHK 45 INS 10267/2016 4 VSPH 1792/2016-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové Mgr. Markéty Hudečkovév insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , IČO 45541370, bytem Rychnov nad Kněžnou, Havlíčkova 136, adresa pro doručení: Rychnov nad Kněžnou, Na Trávníku 1233, zast. Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, sídlem Česká Třebová, Čechova 396, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. srpna 2016, č.j. KSHK 45 INS 10267/2016-A-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. srpna 2016, č.j. KSHK 45 INS 10267/2016-A-10, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové zamítl návrh dlužníka Jiřího anonymizovano (dále jen dlužník) na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení ze dne 31.5.2016 (A-5), kterým byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit zálohu ve výši 50 000 Kč, a usnesení ze dne 14.7.2016 (A-6) o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 2.5.2016 bylo k návrhu dlužníka zahájeno insolvenční řízení a protože z návrhu dlužníka bylo zřejmé, že jeho závazky pocházejí také z podnikatelské činnosti, avšak dlužník k výzvě soudu nepředložil souhlas věřitelů s řešením svého úpadku oddlužením, a že vzhledem k majetkovým poměrům a k možnosti odmítnutí návrhu dlužníka na povolení oddlužení a bude řešen jeho úpadek konkursem, vyzval jej soud usnesením ze dne 31.5.2016 (A-5) k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení; toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno vhozením do domovní schránky dne 3.6.2016 a právní moci nabylo dne 21.6.2016. Usnesením ze dne 14.7.2016 (A-6) pak soud I. stupně insolvenční řízení zastavil pro nezaplacení zálohy; toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno vhozením do domovní schránky dne 18.7.2016. Podáním doručeným soudu dne 4.8.2016 dlužník navrhl, aby soud vyslovil neúčinnost doručení usnesení o povinnosti složit zálohu ze dne 31.5.2016 (A-5) a usnesení ze dne 14.7.2016 o zastavení řízení (A-6), neboť dne 1.5.2016 vycestoval služebně mimo území republiky, protože pracuje jako řidič mezinárodní kamionové dopravy s tím, že se měl domů vrátit dne 6.8.2016, a že dne 21.7.2016 se z telefonátu exekutora dozvěděl o skutečnosti, že insolvenční řízení bylo zastaveno. Soud I. stupně uzavřel, že návrh dlužníka na vyslovení neúčinnosti doručení obou usnesení není důvodný, isir.justi ce.cz neboť je věcí dlužníka, aby si za situace, kdy sám podal u soudu návrh na zahájení řízení, zajistil možnost doručování soudních písemností na jím uvedenou korespondenční adresu, a to s ohledem na svou soukromou i pracovní situaci, když z povahy dlužníkova povolání je zřejmý předpoklad časté nepřítomnosti v místě bydliště.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že návrhu dlužníka na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení ze dne 31.5.2016 (A-5) a usnesení ze dne 14.7.2016 (A-6) vyhoví. Zejména namítal nesprávné právní posouzení věci, když je přesvědčen o tom, že jeho pracovní pobyt v zahraničí je zcela jistě omluvitelným důvodem ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 o.s.ř., když v daném případě se jedná o dočasnou, nikoliv trvalou nepřítomnost v místě doručování. Závěrem uvedl, že v žádném případě nemohl předpokládat, že jej bude soud vyzývat k doplnění zcela perfektního návrhu na povolení oddlužení o souhlas věřitelů s oddlužením, když je zjevné, že zákon takovou povinnost neukládá a je proto evidentní, že doručení jiného rozhodnutí, než usnesení o povolení oddlužení očekávat nemohl.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen IZ) nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 46b písm. a) o.s.ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemností doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

Z citovaného ustanovení je patrné, že při určení adresy pro doručování soud v první řadě vychází z údajů samotného adresáta. Uvede-li adresát ve svém podání učiněném písemně nebo elektronicky v probíhajícím řízení nebo jiném svém úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v ČR, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány listiny, je tím určena adresa pro doručování až do skončení tohoto řízení, nedojde-li v pozdějším podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu ke změně. Za adresu, na kterou mají nebo mohou být doručovány listiny, lze považovat každou adresu bytu, místa podnikání, sídla nebo jiného místa v ČR označenou v podání nebo jiném úkonu, ledaže z podání (úkonu) samotného nebo z okolností případu je zřejmé, že na ni nemá nebo nemůže být adresátu doručováno. Není-li adresa pro doručování určena samotným adresátem, protože ji ve svém podání (úkonu) neuvedl nebo protože v řízení (dosud) žádné podání nebo jiný úkon neučinil, stanoví soud adresu pro doručení podle hledisek uvedených v § 46b písm. a) až n) o.s.ř.

Podle § 71 IZ soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen doručení vyhláškou ), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení (odst. 1). Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění (odst. 2). Povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně, je splněna zveřejněním příslušné písemnosti v insolvenčním rejstříku; při zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku platí odstavec 2 obdobně (odst. 3).

Podle § 74 IZ zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti (odst. 1). Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen (odst. 2).

Podle § 75 IZ o zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán (odst. 2). Vedle doručení vyhláškou mohou být v určitých případech zvlášť doručeny i písemnosti, o kterých tak stanoví předseda senátu. Tento postup insolvenčního soudu však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízení (odst. 3).

Podle § 50d o.s.ř. na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána (odst. 1). Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje (odst. 2). Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti (odst. 3).

Adresou pro doručování se rozumí adresa, na níž soud odesílá listiny v písemné nebo elektronické podobě, na níž se listina adresátu doručuje nebo na níž se činí pokus o její odevzdání příjemci a na níž nastává doručení listiny, i když ji adresát nebo příjemce nepřevzali. Ta se určuje postupem popsaným v § 46, § 46a a § 46b o.s.ř. bez ohledu na to, zda doručovaná listina může být na této adrese převzata, popř. zda se adresát na této adrese vůbec zdržuje.

Omluvitelným může být u těchto adresátů důvod spočívající v překážce, pro kterou se nemohli s listinou seznámit, ačkoliv výzva k vyzvednutí uložení zásilky byla zanechána na adrese pro doručování (a listina poté vhozena do domovní nebo jiné schránky) nebo vyvěšena na úřední desce soudu, nebo ačkoliv byla listina vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky či vyvěšena na úřední desce soudu, to vše i s přihlédnutím k tomu, že obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nepodnikající fyzickou osobu ve smyslu § 50d odst. 4 o.s.ř. neomlouvá, že se na adrese pro doručování v době doručování trvale nezdržovala, a proto může být zohledněna jen její dočasná nepřítomnost na adrese pro doručování. Nepřítomnost na adrese pro doručování dočasná či přechodná představuje omluvitelný důvod jen tehdy, byla-li způsobena překážkou, kterou lze považovat z objektivního nebo subjektivního hlediska za ospravedlnitelnou.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že v insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, stejně jako na obálce, prostřednictvím které tento návrh soudu zaslal, uvedl dlužník jako svou korespondenční adresu Rychnov nad Kněžnou, Na Trávníku 1233. Na tuto adresu mu byly následně doručeny obě napadená rozhodnutí, tj. usnesení ze dne 31.5.2016 o povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení (A-5), které bylo vhozeno do domovní schránky dne 3.6.2016 a nabylo právní moci dne 21.6.2016, i usnesení ze dne 14.7.2016 o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy (A-6), které bylo dlužníkovi vhozeno do domovní schránky dne 18.7.2016 a nabylo tak právní moci dne 3.8.2016. Teprve až následně dne 4.8.2016 dlužník prostřednictvím svého právního zástupce zaslal soudu I. stupně návrh na vyslovení neúčinnosti doručení obou usnesení, neboť měl za to, že je zde omluvitelný důvod, pro který se s písemnostmi nemohl seznámit, když od 1.5.2016 vycestoval jako řidič mezinárodní kamionové dopravy služebně mimo území republiky a dle pokynů zaměstnavatele se měl domů vrátit až dne 6.8.2016, a že s doručovanými písemnostmi se tak mohl seznámit až dne 21.7.2016, a to z telefonátu soudního exekutora, který mu sdělil, že insolvenční řízení v jeho věci bylo zastaveno.

Ze shora učiněných zjištění odvolacího soudu vyplývá, že dlužník jako adresát soudních písemností uvedl ve svém insolvenčním návrhu, spojeném s návrhem na povolení oddlužení (A-1) jako korespondenční adresu, na kterou mu mají být soudní písemnosti doručovány Rychnov nad Kněžnou, Na Trávníku 1233. Tuto adresu uvedl i na obálku, prostřednictvím které tento návrh soudu I. stupně zaslal a tím dlužník jednoznačně určil adresu pro doručování soudních písemností ve smyslu § 46a odst. 1 o.s.ř. Na tuto adresu mu proto soud I. stupně správně veškeré písemnosti doručoval.

Za omluvitelný důvod ve smyslu ustanovení § 50d odst. 2 o.s.ř. však jistě nelze považovat skutečnost, že dlužník jako řidič mezinárodní kamionové dopravy vycestoval služebně mimo území České republiky, neboť okolnost, že se dlužník na adrese pro doručování nezdržoval jen přechodně sama o sobě nepředstavuje omluvitelný důvod. Právní úprava vychází ze zásady, že každý adresát je odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochrany vlastních zájmů, a je proto povinen si zajistit přijímání listin na adrese pro doručování bez ohledu na to, zda se na této adrese skutečně zdržuje či nikoliv. Odvolací soud poukazuje na to, že stav svého insolvenčního řízení může každý dlužník zjistit z insolvenčního rejstříku, který je právě pro tyto situace veřejně dostupný na internetových stránkách www.justice.cz, a proto přestože dlužník v rozhodné době nepobýval na adrese svého bydliště, mohl se prostřednictvím dálkového přístupu k insolvenčnímu rejstříku se stavem svého insolvenčního řízení kdykoliv seznámit; konečně právě proto byl veřejně přístupný insolvenční rejstřík také zřízen.

Nad shora uvedené závěry odvolací soud dodává, že návrh dlužníka na vyslovení neúčinnosti doručení uvedených usnesení byl též zjevně opožděný, neboť dlužník se mohl s doručovanými usneseními seznámit prostřednictvím insolvenčního rejstříku již v okamžiku, kdy v něm byly zveřejněny (§ 71 a § 74 odst. 1 IZ). Pokud tak neučinil a o stav své insolvenční věci se nestaral, i když věděl, že bude několik měsíců mimo území ČR, jde tato okolnost k jeho tíži a svědčí spíše o lehkomyslném přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, což by bylo důvodem pro zamítnutí jeho návrhu na povolení oddlužení (§ 395 odst. 2 IZ).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 7. října 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková