4 VSPH 1766/2016-B-55
MSPH 77 INS 25623/2014 4 VSPH 1766/2016-B-55

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka R.B.TRANS, s.r.o., IČO: 25799347, sídlem Novodvorská 412, Praha 4, o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 25623/2014-B-7 ze dne 11. srpna 2016

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 25623/2014- B-7 ze dne 11. srpna 2016 se v bodech I. a II. výroku mění tak, že se návrh na vydání předběžného opatření odmítá; v bodě III. výroku se mění tak, že se návrh, kterým soud uloží povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody a jiné újmy, která by vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a nedůvodným přihlášením konkrétních subjektů, zamítá; v bodě IV. výroku se mění tak, že se návrh, kterým soud eliminuje účinky řízení stanovené v § 109 odst. 1 insolvenčního zákona a stanoví částku na náhradu škody, zamítá; v bodech V., VI., VII. a VIII. výroku se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zastavil řízení o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření, kterým soud odmítne insolvenční návrh pro zjevné nedostatky, včetně všech pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení dlužníka (bod I. výroku), zastavil řízení o návrhu, kterým soud stanoví sankce za podání zjevně chybného návrhu (bod II. výroku), zastavil řízení o návrhu, kterým soud uloží povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody a jiné újmy, která by vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a nedůvodným přihlášením konkrétních subjektů (bod III. výroku), zastavil řízení o návrhu, kterým soud eliminuje účinky řízení stanovené v § 109 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a stanoví částku na náhradu škody (bod IV. výroku), odmítl návrh na vydání předběžného opatření, kterým dlužník žádal zneplatnění všech dokumentů, které se nacházejí ve spise sp. zn. MSPH 77 INS 25623/2014 (bod V. výroku), odmítl návrh, kterým soud odmítne všechny přihlášky pohledávek přihlášených insolvenčním věřitelem nezákonným způsobem (bod VI. výroku), odmítl návrh, isir.justi ce.cz kterým soud znečitelní v insolvenčním rejstříku úřední dokumenty, které nemají zákonné náležitosti, a dále na ně nebude brán zřetel (bod VII. výroku), odmítl návrh, kterým soud do pravomocného rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení ve věci trestního oznámení týkajícího se insolvenčního řízení sp. zn. MSPH 77 INS 25623/2014 nepřipustí další nezákonné postupy vůči dlužníku a insolvenční řízení ukončí spolu s přiznáním náhrady škody, které se dlužník domáhá žalobou od června 2015 a novou žalobou od června 2016, a nedojde-li soud k závěrům, které dávají dlužníkovi za pravdu dříve, než k takovým dojdou orgány činné v trestním řízení, vydá předběžné opatření, kterým ochrání dlužníka před dalším nezákonným postupem Městského soudu v Praze a vyhlásí moratorium (bod VIII. výroku).

V odůvodnění usnesení Městský soud v Praze mimo jiné uvedl, že se dlužník podáním ze dne 12. 7. 2016 (B-6), doplněným dne 14. 7. 2016 (B-6), domáhal nařízení výše uvedeného předběžného opatření, že návrh odůvodnil tím, že insolvenční řízení bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu navrhovatele Česká pojišťovna, a.s., že na počátku jeho situace stojí společnost Avia Park V, spol. s r.o., která zadržela jeho majetek bez pravomocného rozhodnutí a jejíž pohledávka neexistuje, že se snažil brojit proti tomuto nezákonnému jednání žalobou na náhradu škody vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 9, že se obrátil se žádostí o odškodnění na Ministerstvo spravedlnosti ČR, že zahájené insolvenční řízení je výsledkem jednání skupiny osob pracujících na ekonomické i lidské likvidaci společnosti, jejích statutárních zástupců i jejich rodin, že podal v insolvenčním řízení námitku podjatosti soudkyně JUDr. Hanuliakové, o níž nebylo doposud rozhodnuto, že je s insolvenčním rejstříkem manipulováno, že pohledávka navrhovatele nebyla řádně doložena, že požádal Městské státní zastupitelství v Praze o vstup do řízení, že insolvenční soud nezveřejňuje dokumenty doručené dlužníkem do insolvenčního rejstříku, že dne 28. 6. 2016 se uskutečnilo jednání, na které se dlužník nedostavil, a že i přes vysvětlení dlužníka a jeho poukaz na nezákonné postupy byl zjištěn jeho úpadek, že nemůže předat žádné seznamy z důvodu probíhajícího trestního řízení a je obětí nezákonného jednání. Dále mimo jiné uvedl, že se nedočkal zákonného vyřízení návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 12. 5. 2016, stejně jako všech ostatních podání, že je s listinami v řízení manipulováno, rozhodování o návrzích, námitkách a žalobách je nezákonné, a že jsou listiny proti dlužníkovi neplatné úřední dokumenty.

Soud I. stupně dále uvedl, že dne 22. 9. 2014 (A-1) bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka na návrh věřitele Česká pojišťovna a.s., že dne 30. 3. 2016 (A-142) podal dlužník návrh na vydání předběžného opatření, které bylo usnesením ze dne 7. 4. 2016 (A-144) odmítnuto a k odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 5. 2016, č.j. MSPH 77 INS 25623/2014, 4 VSPH 837/2016-A-155, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2016 potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, že byl usnesením ze dne 8. 7. 2016 (A-179) zjištěn úpadek dlužníka, že dne 12. 7. 2016 (B-6) podal dlužník nový návrh na vydání předběžného opatření shodného znění jako v předešlém návrhu ze dne 30. 3. 2016 (A-142), jenž doplnil o další návrhy na rozhodnutí.

Soud I. stupně odůvodnil rozhodnutí uvedená pod body I.-IV. výroku o zastavení řízení odkazem na § 159a odst. 5 o.s.ř. s tím, že o věci bylo již pravomocně rozhodnuto a nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozhodnutí pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu, a že nezbylo nežli zastavit řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř., jelikož jde o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Soud I. stupně zároveň přihlédl k tomu, že dlužník ve svém novém návrhu neuvedl žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly vydání požadovaného předběžného opatření vymezeného v bodech I.-IV. výroku usnesení a shledal, že se dlužník domáhá vydání shodného předběžného opatření, o němž již bylo rozhodnuto usnesením ze dne 11. 5. 2016, č.j. MSPH 77 INS 25623/2014, 4 VSPH 837/2016-A-155.

Rozhodnutí uvedená pod body V.-VIII. výroku usnesení o odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření odůvodnil soud I. stupně tím, že se nejedná o návrhy na předběžná opatření vyjmenovaná insolvenčním zákonem a pro jejich obsahové náležitosti se tak plně uplatní právní úprava obsažená v občanském soudním řádu, dle kterého je navrhovatel povinen zejména vylíčit skutečnosti o zatímní potřebě úpravy poměrů účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Tím, že dlužník žádná taková tvrzení ve svých návrzích neuvedl, shledal soud I. stupně návrhy za nesrozumitelné, a proto je podle § 75a o.s.ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal dlužník včas odvolání, neboť s ním nesouhlasil, odvolání doplnil v četných podáních, v nichž rekapituloval průběh insolvenčního řízení, postupy dlužníka, věřitelů, zákonného soudce a trval na vydání navrhovaného předběžného opatření. Dovolával se, že má insolvenční návrh šikanózní povahu a bylo o něm rozhodováno nepříslušným soudem a soudcem z důvodu dlužníkem namítané podjatosti soudkyně JUDr. Jarmily Hanuliakové, o jejíž podjatosti nebylo dosud soudem rozhodnuto, insolvenční řízení je podle jeho názoru vedeno nezákonně a je nadržováno navrhovateli a věřitelům, dovolával se soudní ochrany, jež je mu upírána. Uvedl, že se nařízení předběžného opatření domáhal z důvodu, že má insolvenční návrh zjevné nedostatky, pokud se týká insolvenčního navrhovatele i do insolvenčního řízení přihlášených věřitelů, a proto se domáhal stanovení sankcí za podání takto zjevně chybného návrhu, využívajícího dle jeho názoru neplatné dokumenty, včetně sankcí věřitelům, kteří přihlásili do insolvenčního řízení nedoložené pohledávky s cílem dlužníka poškodit, dále se domáhal uložení jim povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody a jiné újmy, která by dlužníku vznikla jejich nezákonným postupem a domáhal se eliminovat účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 odst. 1 IZ. Uvedl, že na počátku jeho situace stála společnost Avia Park V, spol. s r.o., která v září 2012 znemožnila dlužníkovi vstup do jeho provozovny a zadržovala mu nezákonným způsobem jeho majetek, avšak do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku ve výši 24.080 Kč. Uvedl další skutečnosti týkající se jeho žádostí o odškodnění, jako v podaném návrhu, a že podal vůči společnosti Avia Park V, spol. s r.o. žalobu o náhradu škody ve výši 80.000.000 Kč a trestní oznámení. Dovolával se, že soud I. stupně nezveřejňuje podání dlužníka, nepostupuje podle IZ, ignoruje lhůty dané zákonem, že nemůže předat seznamy žádnému insolvenčnímu správci z důvodu probíhajícího trestního řízení, že je musí předat ten, kdo s nimi disponuje, a že se domáhá navrhovaným předběžným opatřením zajištění finančních prostředků v dostatečné míře tak, aby je nemuseli hradit daňoví poplatníci.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ) nařizoval jednání, dospěl k těmto závěrům:

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 102 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odst. 1). Ustanovení § 75, § 75c, § 76 o.s.ř. se použijí obdobně (odst. 2). Podmínky nařízení předběžného opatření po zahájení řízení jsou v zásadě totožné s podmínkami, které zákon stanoví pro nařízení předběžného opatření před zahájením řízení. Posouzení, zda existuje potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, závisí na okolnostech konkrétního případu a jeho cílem je předejít pro případ, že žalobce ve věci samé uspěje, právním potížím při realizaci přisouzených mu práv; jeho význam je předurčen použitelností pro řízení ve věci samé.

Podle § 75 odst. 2 o.s.ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

Podle § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Odvolací soud z obsahu insolvenčního spisu ověřil, že usnesením ze dne 8. 7. 2016 (A-179) byl zjištěn úpadek dlužníka, a že dne 12. 7. 2016 (B-6) podal dlužník návrh na nařízení předběžného opatření, tj. po rozhodnutí o insolvenčním návrhu, a proto je správný závěr soudu I. stupně, že po rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka nebylo již možno vydat předběžné opatření podle insolvenčního zákona, jelikož právní úprava provedená v § 82 a § 113 IZ je úpravou speciální pro řízení do vydání rozhodnutí insolvenčního soudu o insolvenčním návrhu, nýbrž v poměrech po rozhodnutí o insolvenčním návrhu se použije výhradně právní úprava občanského soudního řádu.

K jednotlivým návrhům dlužníka vymezeným pod body I.-VIII. výroku usnesení soudu I. stupně uvádí odvolací soud následující:

Pokud se týká rozhodnutí soudu I. stupně uvedeného pod body I., II., V., VI., VII. a VIII. výroku usnesení, shledal odvolací soud, že je návrh na nařízení předběžného opatření vadný, protože neobsahuje obsahové náležitosti spočívající ve vylíčení rozhodujících skutečností o potřebě zatímní úpravy poměrů účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a které odůvodňují naléhavou potřebu předběžné opatření vydat. Z obsahu podání návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření a z dalších jeho četných podání založených do insolvenčního spisu je zřejmé, že brojí proti samotné podstatě a důvodům insolvenčního řízení zahájeného na návrh navrhovatele Česká pojišťovna, a.s., tyto jeho námitky mohly mít své opodstatnění při projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm, avšak pro účely požadovaného nařízení předběžného opatření dlužník neuvádí žádné důvody, pro které by bylo možno jeho návrhu, vymezenému rozhodnutím soudu I. stupně pod body I., II., V., VI., VII. a VIII. výroku vyhovět. Nad rámec uvedeného odvolací soud doplňuje, že i kdyby byl návrh vymezený pod bodem I. výroku usnesení soudu I. stupně bezvadný, nebylo by lze takovému návrhu vyhovět z důvodu, že nepřípustně předjímá rozhodnutí ve věci (o insolvenčním návrhu), o němž nelze rozhodnout předběžným opatřením, nehledě na to, že je opožděný, jelikož již o insolvenčním návrhu soud rozhodl usnesením ze dne 8. 7. 2016 (A-179), jímž byl zjištěn úpadek dlužníka dříve, nežli dlužník podal návrh na nařízení předběžného opatření.

K návrhu dlužníka, o němž bylo rozhodnuto pod bodem III. výroku usnesení soudu I. stupně odvolací soud uvádí, že právo na náhradu škody nebo jiné újmy ve smyslu § 147 odst. 1 až 3 IZ má osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma vůči insolvenčnímu navrhovateli za předpokladu, že bylo řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele. V daném případě nedošlo k zastavení insolvenčního řízení, ani nebyl insolvenční návrh odmítnut, nýbrž byl zjištěn úpadek dlužníka usnesením ze dne 8. 7. 2016 (A-179), nebyly proto splněny podmínky pro vydání požadovaného předběžného opatření, a proto odvolací soud usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se návrh zamítá.

Při přezkoumání rozhodnutí uvedeného pod bodem IV. výroku usnesení soudu I. stupně odvolací soud vyšel ze shodných zjištění, tj. že o insolvenčním návrhu dlužníka bylo rozhodnuto usnesením ze dne 8. 7. 2016 (A-179), jímž byl zjištěn úpadek dlužníka dříve, nežli dlužník podal návrh na nařízení předběžného opatření, že již nastaly účinky spojené s úpadkem předpokládané v § 140 IZ, a proto shledal odvolací soud, že nejsou splněny podmínky pro vydání požadovaného předběžného opatření ani v tomto případě, usnesení soudu I. stupně změnil a návrh zamítnul.

Pokud se týká odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně uvedeného pod body I.-IV. výroku o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. z důvodu, že o věci bylo již pravomocně rozhodnuto a je tu překážka věci pravomocně rozhodnutá ve smyslu § 159a odst. 5 o.s.ř., odvolací soud dodává, že sice ustanovení § 83 a § 159a o.s.ř. k dosažení účelu sledovaného institutem předběžného opatření je třeba použít i v řízení o předběžném opatření podle části druhé hlavy druhé občanského soudního

řádu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 417/2005 ze dne 13. 2. 2007), avšak v daném případě překážka věci rozhodnuté nenastala z důvodu, že předchozí návrh na nařízení předběžného opatření byl odmítnut a nebylo vydáno žádné pravomocné závazné rozhodnutí, jež by zavazovalo účastníky řízení, popřípadě jiné osoby, pro které by věc nemohla být projednávána znovu.

S ohledem na uvedená zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud zčásti podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř., usnesení soudu I. stupně v bodech I., II., III. a IV. výroku změnil ve výroku uvedeným způsobem a v bodech V., VI., VII. a VIII. výroku usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

V Praze dne 5. října 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková