4 VSPH 1750/2016-B-15
KSCB 28 INS 1697/2012 4 VSPH 1750/2016-B-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Strakonice, Velké náměstí 47 o odvolání insolvenčního správce dlužnice JUDr. Josefa Šťastného, sídlem Horažďovice, Ševčíkova 38, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. srpna 2016, č.j. KSCB 28 INS 1697/2012-B-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. srpna 2016, č.j. KSCB 28 INS 1697/2012-B-10, se v bodech II., VII. výroku z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice Jany anonymizovano (dále jen dlužnice; bod I. výroku), určil odměnu insolvenčního správce JUDr. Josefa Šťastného (dále jen správce) ve výši 46.245,-Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 9.249,-Kč včetně DPH (bod II. výroku), zprostil správce funkce (bod III. výroku), osvobodil dlužnici od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny (bod IV. výroku), určil, že se osvobození uvedené v bodě IV. výroku vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli (bod V. výroku), uvedl, že osvobození uvedené v bodě IV. výroku se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici právo postihu (bod VI. výroku), a uložil správci, aby ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení vrátil dlužnici veškeré finanční prostředky, které se nacházejí na účtu majetkové podstaty (bod VII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně mj. uvedl, že usnesením ze dne 17.5.2012 (A-13) zjistil úpadek dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil správce do funkce. Následně usnesením ze dne 27.7.2012 (B-4) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Podáním ze dne 4.8.2016 správce oznámil, že dlužnice k červenci 2016 splnila podmínky oddlužení, když uhradila pohledávky přihlášených věřitelů v rozsahu 100 %. Správce požadoval, aby mu za dobu trvání účinků schváleného oddlužení byla určena odměna ve výši 43.522,50 Kč (dle paušálu 750,-Kč/měsíc s připočtením DPH) a náhrada hotových výdajů ve výši 8.704,50 Kč (dle paušálu 150,-Kč/měsíc s připočtením DPH) a aby mu byla za období od rozhodnutí o úpadku do dne konání přezkumného jednání určena odměna ve výši 2.722,50 Kč (dle paušálu 750,-Kč/měsíc s připočtením DPH) a náhrada hotových výdajů ve výši 1.808,-Kč (zaplacené cestovné a parkovné ve výši 1.391,80 Kč a poštovné ve výši 416,20 Kč). Soud I. stupně dospěl k závěru, že v souladu s aktuální isir.justi ce.cz právní úpravou přiznávající správci odměnu a náhradu hotových výdajů v paušální výši za každý započatý kalendářní měsíc již od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je namístě rozhodnout o nárocích správce i v této věci, neboť správce nepochybně činil v období před schválením oddlužení řadu úkonů. Proto soud I. stupně přiznal správci odměnu a náhradu hotových výdajů v paušální výši za celé oddlužení (od jeho povolení až do jeho splnění), i když v posuzované věci šlo o insolvenční řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti novely vyhlášky č. 398/2013 Sb.

Jen proti bodu II. výroku usnesení se správce včas odvolal (B-11) a požadoval, aby jej odvolací soud změnil tak, že mu určí odměnu ve výši 46.245,-Kč + DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 10.512,50 Kč + DPH. Předeslal, že ve zprávě o splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře (B-8) vyúčtoval odměnu v celkové výši 46.245,-Kč a hotové výdaje v celkové výši 10.512,50 Kč a dovolával se právních závěrů vyjádřených v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.10.2015, č.j. 2 VSOL 544/2015-B-34, dle nichž je nutné přiznat správci náhradu nákladů dle obecné úpravy v prokázané výši dle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále též vyhláška), nikoliv dle § 7 odst. 4 vyhlášky, který ve znění účinném do 31.12.2013 výslovně přiznával paušální náhradu hotových výdajů až za období od schválení oddlužení, a nikoliv již od jeho povolení.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud při přezkoumání odvoláním napadeného bodu II. výroku usnesení vycházel z rozhodného znění příslušných ustanovení IZ a prováděcí vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013, a to ve smyslu přechodných ustanovení obsažených v článku II. zákona č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novely IZ), jímž byl s účinností od 1.1.2014 novelizován IZ, a přechodných ustanovení obsažených v článku II. bodu I. vyhlášky č. 398/2013 Sb., jíž byla s účinností ode dne 1.1.2014 novelizována vyhláška č. 313/2007 Sb., neboť o způsobu řešení úpadku dlužnice bylo rozhodnuto před 1.1.2014. Odvolací soud tedy-na rozdíl od soudu I. stupně-v daném případě aplikoval právní úpravu ve znění účinném do 31.12.2013 včetně na ní postavené judikatury.

Podle § 38 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem DPH, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odstavec 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odstavec 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 5), jímž je vyhláška.

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) vyhlášky činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky náleží insolvenčnímu správci v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 5 vyhlášky nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze ve své judikatuře opakovaně vyslovil názor, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku (a povolení oddlužení) do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, neboť tyto nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. O odměně insolvenčního správce za výkon jeho činnosti, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem, přitom soud rozhoduje dle § 5 vyhlášky, tzn., že určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti; tomu také musejí odpovídat skutkové a právní závěry vyjádřené v odůvodnění rozhodnutí, jímž je výše odměny určována. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností pak soud přiznává insolvenčnímu správci toliko v prokázané (důvodně vynaložené) výši s limity dle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky (k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.5.2011, sp. zn. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B nebo ze dne 1.12.2014, č.j. KSHK 35 INS 25680/2012, 2 VSPH 806/2014-B-42).

Jinými slovy vyjádřeno, ze shora citovaných § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře stanoví vyhláška výši odměny a hotových výdajů správce jen ve vztahu k činnosti, již v rámci svých zákonných povinností provádí k realizaci této formy oddlužení v souladu s pokyny soudu obsaženými v usnesení o schválení oddlužení. To, že § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky nelze aplikovat při rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů správce za jinou činnost než činnost spojenou s plněním splátkového kalendáře, je patrné z konstrukce těchto správcových nároků, jež jsou vázány jen na dobu trvání splátkového kalendáře, a to paušální měsíční částkou, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: . dne 17.5.2012 (A-13) byl zjištěn úpadek dlužnice, bylo povoleno její oddlužení a správcem byl ustanoven JUDr. Josef Šťastný; . dne 27.7.2012 (B-4) bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře; . dle zprávy správce o splnění oddlužení ze dne 4.8.2016 (B-8) bylo nezajištěným věřitelům vyplaceno ve splátkách celkem 183.428,91 Kč, tj. 100 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů a správce uplatnil své nároky takto: za období 5-7/2012 odměnu ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH a hotové výdaje vyčíslené ve výši 1.808,-Kč (zaplacené cestovné a parkovné ve výši 1.391,80 Kč a poštovné ve výši 416,20 Kč) a za období 8/2012-7/2016 odměnu ve výši 43.522,50 Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 8.704,50 Kč včetně DPH.

Z napadeného usnesení plyne, že soud I. stupně rozhodl o všech nárocích správce (o odměně a o jeho hotových výdajích) jen za použití paušálu, ačkoliv za období od povolení oddlužení do schválení oddlužení takový postup možný není.

Jak vyloženo shora, za období od povolení oddlužení do jeho schválení bylo lze určit odměnu správce výlučně postupem podle § 5 vyhlášky, tedy dle doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti-a nikoli paušálem-a hotové výdaje bylo lze schválit jen postupem podle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky, tedy jen v prokázané a důvodně vynaložené výši-a nikoliv paušálem; pokud jde o období od schválení oddlužení až do jeho splnění, postupoval již soud I. stupně správně, když odměnu určil v paušální výši dle § 3 písm. b) vyhlášky a hotové výdaje schválil rovněž v paušální výši podle § 7 odst. 4 vyhlášky.

Protože se soud I. stupně doposavad nezabýval dobou, rozsahem ani náročností činnosti správce a ani důvodností a věcnou správností jeho hotových výdajů za období od povolení oddlužení do jeho schválení, zatížil tím řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, přičemž ke zjištění skutkového stavu je třeba provést důkazy, jež nemohou být provedeny v odvolacím řízení.

Odvolací soud proto postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a), odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., usnesení v napadeném bodě II. výroku a bodě VII. výroku, jež je na něm závislý, zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. V něm soud v intencích vysloveného právního názoru odvolacího soudu o nárocích správce znovu (přezkoumatelným způsobem) rozhodne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 20. října 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková