4 VSPH 173/2016-B-59
KSHK 45 INS 2762/2013 4 VSPH 173/2016-B-59

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníků-manželů Emila anonymizovano , anonymizovano , a Aleny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Smiřice, gen. Govorova 552, o odvolání Edl a partneři, v.o.s. v likvidaci, IČO 24203319, sídlem Hradec Králové-Věkoše, Na Zahrádkách 268/18, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. ledna 2016, č.j. KSHK 45 INS 2762/2013-B-51

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. ledna 2016, č.j. KSHK 45 INS 2762/2013-B-51, se v bodě I. výroku p o t vr zu j e ; odvolání proti bodu II. výroku se o d m í t á .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení dlužníků-manželů Emila anonymizovano a Aleny anonymizovano (dále jen dlužníci) zprostil funkce insolvenčního správce Edl a partneři, v.o.s. (dále též odvolatel; bod I. výroku), novým správcem ustanovil Mgr. Ing. Petru Hýskovou (dále též společnice; bod II. výroku), odvolateli uložil povinnost předat funkci novému správci (bod III. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 13.6.2013 (A-6) rozhodl o úpadku dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a správcem ustanovil odvolatele, jenž mu oznámil, že za něho bude funkci správce vykonávat společnice; ta mu pak dne 28.8.2013 oznámila, že společnost odvolatele ukončila ke dni 31.8.2013 činnost insolvenčního správce a že naopak došlo k obnovení povolení společnice vykonávat funkci insolvenčního správce. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že odvolateli ke dni 31.8.2013 zaniklo povolení k výkonu funkce insolvenčního správce, že odvolatel nemá žádného ohlášeného společníka a že ke dni 1.9.2013 bylo obnoveno oprávnění společnice vykonávat funkci insolvenčního správce. Citoval právní závěry vyjádřené v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.6.2013, č.j. KSPL 54 INS 16244/2010, 3 VSPH 1463/2012-B-38, dle nichž veřejná obchodní společnost může v insolvenčním řízení vykonávat činnosti (funkci) insolvenčního správce výhradně prostřednictvím svého ohlášeného společníka; jen takovou osobu může soudu podle § 24 odst. 2 IZ oznámit jako společníka, který bude jejím jménem ve funkci insolvenčního správce konat. Čili právní úkony, které náležejí do výkonu funkce (činnosti) insolvenčního správce, může činit jedině ohlášený a soudu oznámený společník. Uvedl, že jeho dřívější usnesení ze dne 28.3.2014 (B-21) o odvolání odvolatele z funkce insolvenčního správce bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24.6.2014, č.j. 3 VSPH 940/2014-B-28 změněno tak, že se odvolatel z funkce insolvenčního správce neodvolává, a že mu dne 2.10.2015 zaslal společník odvolatele sdělení, v němž se domáhal toho, aby soud nepřihlížel ke všem podáním společnice, neboť ta není od 1.1.2014 jeho společníkem a statutárním orgánem. Pokračoval, že odvolatel nemá jiného ohlášeného společníka, než kterým byla jeho společnice a že na jeho případ nedopadají závěry vyjádřené v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.4.2009, sp. zn. KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B, jichž se odvolatel dovolával a dle nichž pouhé vyškrtnutí (fyzické osoby) ze seznamu insolvenčních správců, ať již jako důsledek písemné žádosti, resp. oznámení správce ve smyslu § 12 písm. e), či důsledek § 40 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen ZIS) není důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce. Soud I. stupně uzavřel, že odvolatel nemá ohlášeného společníka, jehož prostřednictvím by mohl funkci insolvenčního správce vykonávat, a s přihlédnutím ke svému usnesení ze dne 10.11.2015, č.j. KSHK 45 INS 20287/2012-B-79, postupoval podle § 31 věty prvé insolvenčního zákona (dále jen IZ) a odvolatele odvolal z funkce insolvenčního správce a podle opatření předsedy Krajského soudu v Hradci Králové ustanovil novým insolvenčním správcem společnici.

Proti bodům I., II. výroku usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se odvolatel jednající svým jediným společníkem a současně likvidátorem Dr. oec. Michalem Edlem, MBA včas odvolal (B-52) s argumentací, že nebyl dán důvod pro jeho odvolání z funkce insolvenčního správce a že nově ustanovený správce (společnice) nesplňuje podmínky pro své ustanovení do této funkce. Soudu I. stupně vytýkal, že nerespektoval ustanovení zákona a následná usnesení různých soudů a správních orgánů, čímž mínil usnesení Městského soudu v Praze č.j. 3A 115/2013-153, usnesení Nejvyššího správního soudu v Brně č.j. 8 As 37/2014-131 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 1 VSOL 895/2013-B-110. Dále mu vytýkal, že nerespektoval § 88 odst. 1 písm. a) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, neboť společnice podáním výpovědi ukončila svoji účast ve společnosti odvolatele jako společník i ohlášený společník ke dni 31.12.2013, díky čemuž vstoupil do likvidace ke dni 1.1.2014 a od té doby nemá žádného ohlášeného společníka. Pokud tedy společnice činila úkony v insolvenčním řízení, činila je jako třetí osoba, nikoli jako ohlášený společník odvolatele. Soud I. stupně proto pochybil, když ji nechal jednat, neboť její úkony jsou neplatné. Rozvedl též některé skutečností, z nichž usuzoval na to, že společnice soustavně porušovala své povinnosti, a proto by neměla vykonávat funkci insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 31 odst. 3 IZ insolvenčního správce, kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti dovolují, učiní tak po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Podle § 12 odst. 1 ZIS právo vykonávat činnost insolvenčního správce insolvenčnímu správci zaniká a) smrtí insolvenčního správce, b) byl-li prohlášen za mrtvého, a to ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) byl-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, a to ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, d) dnem zrušení veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti, e) podal-li ministerstvu písemné oznámení o ukončení činnosti insolvenčního správce, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla doručena, f) jde-li o veřejnou obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost, dnem, ke kterému zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce jejímu ohlášenému společníku, nebo dnem, ke kterému ohlášený společník přestal být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční obchodní společnosti.

Z citovaných ustanovení jsou zřejmé důvody, pro něž lze odvolat z funkce insolvenčního správce.

V dané věci odvolal soud I. stupně odvolatele z funkce insolvenčního správce na základě zjištění, že odvolatel nemá žádného ohlášeného společníka, jehož prostřednictvím by mohl funkci správce vykonávat, a že odvolateli ke dni 31.12.2013 zaniklo povolení vykonávat funkci insolvenčního správce, z čehož dovodil, že odvolatel nemůže funkci správce nadále vykonávat.

Odvolací soud se se shora uvedenými zjištěními a závěry soudu I. stupně zcela ztotožňuje, neboť mají v obsahu insolvenčního spisu potřebnou oporu, a pro stručnost odkazuje odvolatele na odůvodnění napadeného usnesení, když ani ve stadiu odvolacího řízení nevyšlo najevo nic, co by bylo sto je zpochybnit.

Pro posouzení věci je rozhodné jedině to, že ohledně odvolatele (společnosti Edl a partneři, v.o.s.) je aktuální stav věci takový, že v seznamu insolvenčních správců je vyznačen zánik jeho oprávnění vykonávat tuto činnost, a to ke dni 31.12.2013 z důvodu podle § 12 odst. 1 písm. d) ZIS, tj. pro zrušení dané veřejné obchodní společnosti k uvedenému datu (čímž současně bylo dle § 9 odst. 2 ZIS obnoveno právo Mgr. Ing. Petry Hýskové vykonávat samostatně činnost insolvenčního správce co fyzická osoba, které jí bylo dosud pozastaveno dle § 9 odst. 1 písm. d) ZIS). Tato okolnost je nepochybně relevantním důvodem k tomu, aby soud I. stupně odvolatele z funkce insolvenčního správce funkce dle § 31 odst. 3 IZ bez dalšího odvolal a v řízení pokračoval s nově ustanoveným insolvenčním správcem.

Polemika odvolatele se shora citovanými závěry, na nichž není co měnit, je proto bezpředmětná nadto v situaci, kdy z obsahu odvolání zřetelně plyne, že si je odvolatel dobře vědom toho, že již nemá žádného ohlášeného společníka, jehož prostřednictví by mohl vykonávat funkci insolvenčního správce, a že jeho společnost byla zrušena a je v likvidaci. Z takové situace je zcela vyloučeno, aby veřejná obchodní společnost v likvidaci a bez ohlášeného společníka a která byla vyškrtnuta ze seznamu insolvenčních správců vykonávala nadále funkci insolvenčního správce.

Soud I. stupně proto nepochybil, když odvolatele zprostil funkce insolvenčního správce (bod I. výroku usnesení) a v řízení důsledně aplikoval konstantní judikatura Vrchního soudu v Praze, jež je odvolateli dobře známa (např. z usnesení ze dne 6.10.2014, sp. zn. KSHK 41 INS 8955/2014, 1 VSPH 1972/2014, nebo ze dne 3.2.2015, sp. zn. MSPH 88 41 INS 19590/2012, 1 VSPH 2539/2014).

Pokud jde o napadený bod II. výroku usnesení, shledal odvolací soud, že odvolatel není účastníkem řízení ani jiným subjektem, jenž by byl oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí o ustanovení nového správce, který byl určen opatřením předsedy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5.1.2016 (B-50). Proto se odvolací soud nezabýval výhradami odvolatele činěnými na adresu společnice nebo soudu I. stupně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení v napadeném bodě I. výroku jako věcně správné potvrdil, a podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl odvolání směřující proti bodu II. výroku, neboť v tomto rozsahu bylo podáno někým, kdo k němu není oprávněn.

Poučení: Proti potvrzující části výroku tohoto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Proti té části výroku usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto, n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 1. února 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková