4 VSPH 1722/2015-B-37
KSHK 40 INS 2968/2013 4 VSPH 1722/2015-B-37

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužnice Vladimíry anonymizovano , anonymizovano , bytem Hajnice 134, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. července 2015, č.j. KSHK 40 INS 2968/2013-B-27,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. července 2015, č.j. KSHK 40 INS 2968/2013-B-27, se v bodech I., II. výroku p o t v r z u j e ; odvolání proti bodu III. výroku se odmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové zrušil oddlužení dlužnice Vladimíry anonymizovano (dále jen dlužnice; bod I. výroku) a na majetek dlužnice prohlásil konkurs (bod II. výroku) s tím, že jeho účinky nastávají zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 10.6.2013 (B-7) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, že do insolvenčního řízení přihlásilo své pohledávky v úhrnné výši 514.566,54 Kč celkem 10 věřitelů, přičemž věřitel ČEZ Prodej, s.r.o., vzal svou přihlášku pohledávky ve výši 1.885,-Kč zpět, neboť mu ji dlužnice uhradila, a že podáním doručeným soudu dne 12.1.2015 podala společnost INZAT, s.r.o. (bývalý zaměstnavatel dlužnice) návrh na zrušení schváleného oddlužení, neboť dlužnice navrženým oddlužením sledovala nepoctivý záměr, a ke svému podání připojila rozsudek Okresního soudu v Trutnově č.j. 4T 53/2014-1810, kterým byla dlužnice uznána vinnou a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody.

Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dlužnice kupní smlouvou ze dne 22.7.2013 prodala motorku Ducati Monster 600, že v období od 1.1.2008 do 31.12.2013 provozovala vozidla zn. Renault 19 1.8 CABRIO a motocykl zn. DUCATI MONSTER M620I.E a že dle trestního rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2.6.2015, č.j. 11 To 44/2015-1868 byla dlužnice pravomocně odsouzena dle § 206 odst. 4 tr. zák. pro trestný čin zpronevěry a k povinnosti zaplatit poškozené INZAT, s.r.o. na náhradě škody částku 2.609.741,-Kč. Dne 1.7.2015 obdržel soud zprávu insolvenčního správce Ing. Jiřího Fary (dále jen správce), dle níž dosahuje plnění splátkového kalendáře po 24. splátce (tedy k červnu 2015) výše 12,38 %.

Z toho soud I. stupně dovodil, že dlužnice není schopna uhradit nově vzniklý závazek vůči poškozené INZAT, s.r.o. a že byla vedena nepoctivým záměrem, když motocykl zn. DUCATI MONSTER M620I.E prodala v době (22.7.2013), kdy podávala insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení (5.2.2013), a když ho neuvedla v seznamu majetku. Soud I. stupně citoval § 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ), dle něhož věc posuzoval, se závěrem, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti , schválené oddlužení dlužnice zrušil a zároveň na její majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přiznala, že byla rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. 4 T 53/2014-1810 skutečně uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 4 tr. zák., za což byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let, a že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2.6.2015, č.j. 11 To 44/2015-1868 bylo z podnětu odvolání poškozené INZAT, s.r.o. nově rozhodnuto o její povinnosti zaplatit poškozené na náhradě škody částku 2.609.741,-Kč a současně bylo zamítnuto její odvolání proti odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu v Trutnově. Dlužnice trvala na tom, že trestný čin nespáchala a že rozsudky Okresního soudu v Trutnově a Krajského soudu v Hradci Králové jsou věcně nesprávné, neboť o její vině bylo rozhodnuto na základě nepřímých důkazů, které rozhodně netvořily ve svém souhrnu logickou, ničím nenarušenou soustavu nepřímých důkazů vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících, které jsou v takovém příčinném vztahu k dokazované skutečnosti, že z nich je možno dovodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost závěru jiného. Konstatovala, že její trestní stíhání bylo zahájeno na základě trestního oznámení poškozené INZAT, s.r.o. ze dne 27.4.2012, že dne 5.2.2013 podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, že o jejím úpadku bylo rozhodnuto usnesením ze dne 14.3.2013 (A-7) a že oddlužením nesledovala nepoctivý záměr, neboť od počátku trestního řízení stále trvá na tom, že žádný zločin nespáchala. Dedukovala, že pokud se poškozená INZAT, s.r.o. již v dubnu 2012 domnívala, že má vůči dlužnici pohledávku na náhradě škody, pak jí nic nebránilo v tom, ji na počátku roku 2013 přihlásit do insolvenčního řízení; skutečnost, že tak poškozená INZAT, s.r.o. neučinila, nemůže jít k tíži dlužnice a nelze z toho dovozovat její nepoctivý záměr. Dlužnice se dovolávala právních závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 8/2012, dle nichž nelze bez dalšího usuzovat na nepoctivý záměr ani v případě, že byl dlužník v předchozích 5 letech odsouzen pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy a toto odsouzení bylo zahlazeno. Proto ani v její věci nelze usuzovat na nepoctivý záměr, když dlužnice od počátku tvrdila a prokázala, že zločin nespáchala a žádnou škodu poškozené INZAT, s.r.o. nezpůsobila. K uzavřené kupní smlouvě ze dne 22.7.2013 uvedla, že ji uzavřela její matka jako prodávající, a nikoliv dlužnice, a že její nepoctivý záměr nelze dovozovat ani z toho, že dle evidence vozidel vedené Městským úřadem v Trutnově byla dlužnice mj. provozovatelkou (a nikoliv vlastníkem) motocyklu až do 31.12.2013. Připomněla, že řádně plnila veškeré své zákonné povinnosti související s povoleným oddlužením včetně stanovených splátek a vždy informovala správce o změnách týkajících se jejího příjmu.

Na výzvu odvolacího soudu ze dne 13.10.2015 (B-31), jež byla dlužnici doručena dne 19.10.2015, aby sdělila, zda souhlasí s tím, aby o jejím odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude odvolací soud předpokládat, že s takovým postupem řízení souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), dlužnice nereagovala.

Správce souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání (B-33).

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 3 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 418 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Z odůvodnění napadeného usnesení je patrné, že soud I. stupně rozhodl o zrušení schváleného oddlužení vycházeje z faktu, že dlužnice byla pravomocně odsouzena za zločin majetkové povahy (zpronevěry podle § 206 odst. 4 tr. zák.), z čehož jí vznikl v důsledku zaviněného jednání po schválení oddlužení nový závazek vůči poškozené INZAT, s.r.o. ve výši 2.609.741,-Kč, jenž dlužnice zjevně není schopna splnit, a že v seznamu svého majetku zatajila motocykl, z čehož dovodil, že podáním návrhu na povolení oddlužení dlužnice sledovala nepoctivý záměr. S uvedenými skutkovými závěry a s právním hodnocením věci, jež se pevně opírají především o pravomocný trestní rozsudek, jímž je insolvenční soud vázán (§ 135 odst. 1 o.s.ř.), se zcela ztotožňuje též odvolací soud (s výjimkou údajně zatajeného motocyklu, jak bude dále vyloženo).

Pokud jde o odvolací argumentaci spočívající v přesvědčení dlužnice, že zločin zpronevěry nespáchala, je v konfrontaci s pravomocnými odsuzujícími trestními rozsudky bezcenná stejně jako to, že poškozená INZAT, s.r.o. nepřihlásila do insolvenčního řízení svoji pohledávku z titulu náhrady škody, jež jí byla pravomocně přisouzena rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2.6.2015, č.j. 11 To 44/2015-1868.

Na věc nijak nedopadají právní závěry vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2014, sp. zn. 29 NSCR 8/2012, jichž se dlužnice dovolávala a dle nichž jestliže v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením dlužníka (jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu) pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy a toto odsouzení je již zahlazeno, nelze odtud bez dalšího usuzovat, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, neboť v posuzované věci je skutkový stav zcela odlišný: dlužnice byla pravomocně odsouzena až v roce 2015 (její odsouzení tedy ještě nemohlo být zahlazeno) v době trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře za jednání, k němuž došlo v období od 1.11.2011 do 27.4.2012, tedy před insolvenčním řízením, jež dlužnice zahájila dne 5.2.2013. Výtky dlužnice činěné na adresu poškozené INZAT, s.r.o., že poškozená již od dubna 2012 věděla, že má za dlužnicí pohledávku na náhradě škody, nijak nevysvětlují okolnost, že dlužnice neuvedla tuto pohledávku v seznamu svých pohledávek (A-3), ačkoliv takovou povinnost měla dle § 104 odst. 3 IZ, byť ji (ani po svém pravomocném odsouzení) neuznává, a že soudu I. stupně zatajila probíhající trestní řízení, jež skončilo (po schválení oddlužení) jejím pravomocným odsouzením. Odvoláním není nijak zpochybněna pohledávka poškozené INZAT, s.r.o. ve výši 2.609.741,-Kč založená po schválení oddlužení v důsledku zaviněného jednání dlužnice pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2.6.2015, č.j. 11 To 44/2015-1868.

Pokud jde o kupní smlouvu ze dne 22.7.2013 (B-22), dle níž byl prodán motocykl zn. DUCATI MONSTER M620I.E kupující Iloně Fouskové za kupní cenu 50.000,-Kč, je třeba přisvědčit dlužnici, že ji jako prodávající uzavřela její matka Jana anonymizovano , nar. 8.2.1958, a nikoliv dlužnice. Tato skutečnost je však sama o sobě bez vlivu na věcnou správnost napadeného usnesení o nepoctivém záměru dlužnice, jenž je spolehlivě opřen o jiné (shora uvedené) skutečnosti.

Třeba dodat, že vyjde-li v řízení najevo existence jakéhokoliv důvodu pro zrušení oddlužení uvedeného v § 418 odst. 1 až 3 IZ, nemůže na povinnosti insolvenčního soudu zrušit schválené oddlužení a prohlásit konkurs na majetek dlužnice změnit ničeho to, že dlužnice jinak plní ostatní své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (§ 412 IZ).

Protože správnost zjištění soudu I. stupně postavených na obsahu insolvenčního spisu nebyla odvoláním ani jiným způsobem zpochybněna, je odvolací soud přesvědčen o tom, že postupu soudu I. stupně, jenž rozhodl o zrušení schváleného oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. c) IZ (z důvodu vzniku nového peněžitého závazku dlužnice po schválení oddlužení po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti) a podle § 418 odst. 3 IZ (z důvodu posléze zjištěného nepoctivého záměru dlužnice v důsledku pravomocného odsuzujícího rozsudku pro trestný čin majetkové povahy, v důsledku neuvedení existence věřitele-poškozené INZAT, s.r.o. a v důsledku neuvedení podstatné informace o probíhajícím trestním řízení v době podání návrhu na povolení oddlužení) a o prohlášení konkursu na majetek dlužnice, nelze vytknout žádné pochybení.

Odvolací soud proto usnesení v napadených bodech I., II. výroku podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. Odvolání směřující proti bodu III. výroku usnesení podle § 218 písm. c) o.s.ř. odvolací soud odmítl, neboť směřovalo proti rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení (§ 202 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), neboť jím byl jen deklarován účinek stanovený v § 245 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková