4 VSPH 1701/2015-P12-10
KSHK 40 INS 20116/2011 4 VSPH 1701/2015-P12-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníků-manželů A anonymizovano a anonymizovano , a anonymizovano , a Jiřího anonymizovano , a anonymizovano , oba bytem Klicperova 2840, Dvůr Králové nad Labem, o odvolání věřitelky PROTHEA Finance, a.s., IČO: 27492389, sídlem Janáčkovo nábřeží 1153/13, Praha 5-Smíchov, zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem, sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 20116/2011-P12-3 ze dne 28. července 2015,

takto:

Bod I. výroku usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 20116/2011-P12-3 ze dne 28. července 2015 se p o t vr zu j e v části, v níž byla odmítnuta přihláška pohledávky č. 1 věřitelky PROTHEA Finance, a.s., IČO: 27492389, sídlem Janáčkovo nábřeží 1153/13, Praha 5-Smíchov, ve výši 23.360,40 Kč; ve zbývající části s e m ě n í tak, že pohledávka č. 1 této věřitelky ve výši 16.793,69 Kč se neodmítá a v tomto rozsahu její účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení dlužníků A anonymizovano a anonymizovano a Jiřího anonymizovano (dále též dlužníci) rozhodl o odmítnutí přihlášky pohledávky č. 1 a č. 2 věřitelky PROTHEA Finance, a.s. (dále jen věřitelka) ve výši 40.154,09 Kč a 36.038,80 Kč (body I. a II. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast věřitelky v insolvenčním řízení v rozsahu odmítnutých pohledávek (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 21.12.2011 zjistil úpadek dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem us a anonymizovano Ing. Ivo Schneiderku (dále jen správce). Konstatoval, že dne 20.1.2012 přihlásila věřitelka do insolvenčního řízení pohledávky č. 1 ve výši 40.154,09 Kč a č. 2 ve výši 102.710,67 Kč, které byly při přezkumném jednání konaném dne 17.2.2012 pop anonymizovano ve výši 23.360,40 Kč (pohledávka č. 1) a ve výši 36.038,80 Kč (pohledávka č. 2), přičemž věřitelka byla přímo při přezkumném jednání poučena o možnosti podat do 30 dnů žalobu na určení pravosti popřené pohledávky. Citoval § 198 odst. 1, § 185 a § 178 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a vyšel ze zjištění, že věřitelka ve s a anonymizovano lhůtě žalobu proti popření pohledávek nepodala. Proto za podmínek § 198 odst. 1 IZ ve spojení s § 178 a § 185 IZ rozhodl o odmítnutí přihlášky pohledávky č. 1 věřitelky v celé výši, neboť její zjištěná část činí méně než 50 % přihlášené pohledávky, a o odmítnutí přihlášky pohledávky č. 2 věřitelky ve výši 36.038,80 Kč, a uzavřel, že věřitelka zůstává účastníkem insolvenčního řízení s pohledávkou č. 2 ve výši 66.671,87 Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, a to jen proti jeho bodu I. výroku, se věřitelka včas odvolala (P12-4) a navrhovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se její přihláška pohledávky č. 1 ve výši 16.793,69 Kč neodmítá a její účast v insolvenčním řízení v tomto rozsahu nekončí. Upozornila, že její přihlášená pohledávka č. 1 sestává z více částí, které je nutno považovat za samostatné pohledávky, a rozvedla, že správce tuto pohledávku popřel ve výši 23.360,40 Kč (odpovídající nákladům nalézacího řízení ve výši 16.755,40 Kč a nákladům exekučního řízení ve výši 6.605,-Kč) a uznal ve výši 16.793,69 Kč. Domnívala se, že soud I. stupně nerespektoval označenou judikaturu Vrchního soudu v Praze, dle níž je třeba § 178, § 185 a § 198 odst. 1 IZ aplikovat na každou přihlášenou pohledávku samostatně a nikoli na přihlášku jako celek, neboť každá pohledávka je individuálním nárokem specifikovaným konkrétním důvodem a výší, jenž lze uplatnit samostatnou přihláškou. Akcentovala, že uplatnila v každé z přihlášených pohledávek několik samostatných pohledávek, a to jistinu, úrok z prodlení, směnečnou odměnu, náklady nalézacího řízení, náklady exekučního řízení, které řádně a podrobně specifikovala a vyčíslila. Měla za to, že soud I. stupně pochybil, pokud ve vztahu ke zjištěným pohledávkám v celkové výši 16.793,69 Kč aplikoval § 178 IZ.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve s a anonymizovano lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 178 odst. 1 věty první IZ bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

Us a anonymizovano § 185 IZ pak určuje, že jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Jak správně poukázala věřitelka, judikatura Vrchního soudu v Praze (např. usnesení č.j. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14-7 ze dne 15.10.2010 nebo č.j. MSPH 59 INS 2357/2008, 2 VSPH 1022/2010-P8-8 ze dne 16.2.2011) je již ustálena v tom, že shora citovaná us a anonymizovano je třeba aplikovat na každou přihlášenou pohledávku samostatně, a nikoli na přihlášku jako celek, neboť každá pohledávka je individuálním nárokem specifikovaným konkrétním důvodem a výší, jenž lze uplatnit samostatnou přihláškou. Z toho, že formulář přihlášky umožňuje uvést více pohledávek na vložených listech jediné přihlášky s tím, že na závěrečné straně je třeba provést součet všech přihlášených pohledávek, nelze dovozovat, že suma pohledávek uplatněných jedinou přihláškou představuje pohledávku jedinou. Pokud by totiž nastala skutečnost, na jejímž základě by v insolvenčním řízení k některé z přihlášených pohledávek nebo její části nebylo lze přihlížet, mělo by to (nesprávně) následek pro přihlášku jako celek i ohledně pohledávek, ohledně nichž taková skutečnost nenastala.

Odvolací soud ze spisu ověřil, že včasně (dne 20.1.2012) podanou přihláškou pohledávky (P12-1) uplatnila věřitelka (mimo jiné) pohledávku č. 1 v celkové výši 40.154,09 Kč sestávající z pěti samostatných pohledávek, a to jis anonymizovano ze smlouvy o půjčce, směnečné od anonymizovano , úroku z prodlení, nákladů nalézacího řízení a nákladů exekučního řízení. Při přezkumném jednání konaném dne 17.2.2012 správce popřel pohledávku č. 1 věřitelky ve výši 23.360,40 Kč, a to náklady nalézacího řízení ve výši 16.755,40 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 6.605,-Kč. Ve zbývající části (tj. ve výši 16.793,69 Kč) správce pohledávku č. 1 věřitelky uznal (B-14/3). Věřitelka byla na přezkumném jednání v souladu s § 197 odst. 2 IZ poučena, že proti popření svých pohledávek se může bránit podáním žaloby do 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání. Protože věřitelka takovou žalobu ve s a anonymizovano lhůtě nepodala, nastal (toliko) ohledně popřených pohledávek podle § 198 odst. 1 věty in fine IZ nezvratný následek, že se k nim nepřihlíží.

Z výše uvedeného je zřejmé, že v posuzované věci byly zjiš anonymizovano tři samostatné pohledávky věřitelky přihlášené v rámci pohledávky č. 1, a to jistina ze smlouvy o půjčce, směnečná odměna a úrok z prodlení. Ohledně těchto pohledávek v celkové výši 16.793,69 Kč nenastala v průběhu insolvenčního řízení žádná skutečnost, na jejímž základě by se k některé z nich nepřihlíželo. Soud I. stupně tudíž pochybil, pokud na ně aplikoval § 178 IZ a rozhodl o jejich odmítnutí.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud usnesení soudu I. stupně v napadeném bodě I. výroku v části týkající se odmítnutí přihlášené pohledávky č. 1 ve výši 23.360,40 Kč potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné a ohledně částky 16.793,69 Kč je podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil ve výroku uvedeným způsobem. Věřitelka tak nadále zůstává účastníkem insolvenčního řízení se zjištěnými pohledávkami č. 1 ve výši 16.793,69 Kč a č. 2 ve výši 66.671,87 Kč.

Odvolací soud pro úplnost dodává, že soud I. stupně pochybil, jestliže věřitelku vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 2.000,-Kč (P12-5), neboť podle položky 22 bodu 14. sazebníku poplatků se poplatek nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně jen procesní povahy, což je také případ napadeného usnesení. Proto v dalším řízení bude soud I. stupně postupovat podle § 10 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb. a vrátí zaplacený soudní poplatek věřitelce, jelikož jej zaplatila na základě nesprávné výzvy soudu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. ledna 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková