4 VSPH 1687/2016-P25-7
KSPL 29 INS 2109/2016 4 VSPH 1687/2016-P25-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníků-manželů Pavla anonymizovano , anonymizovano a Gabriely anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 338 45, Strašice 558, o odvolání věřitele EOS Investment Česká republika, s.r.o., IČO 01411641, sídlem Praha 4, Novodvorská 994/138, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. dubna 2016, č.j. KSPL 29 INS 2109/2016-P25-2,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. dubna 2016, č.j. KSPL 29 INS 2109/2016-P25-2, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O dů vo dn ě ní :

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni zastavil řízení o přihlášce P25 pohledávky věřitele EOS Investment Česká republika, s.r.o. (dále jen věřitel).

V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně uvedl, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků-manželů Pavla Pechy (dále též dlužník) a Gabriely anonymizovano (dále též dlužnice) dvěma přihláškami pod pořadovým číslem P25 a P26 pohledávky v totožné výši (6.906,64 Kč) a s totožným důvodem (prohlášení o ručitelském závazku ze dne 13.2.2002 ke smlouvě o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 13.2.2002, čerpání do nepovoleného debetu) jednotlivých přihlášek. Soud citoval § 7 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a § 83 odst. 1 o.s.ř. se závěrem, že bylo namístě, aby věřitel své pohledávky uplatnil toliko jedinou přihláškou, když nelze připustit, aby o nich probíhala současně dvě řízení. Proto řízení o podané přihlášce P25 zastavil pro překážku litispendence.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal (P25-3) a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se řízení o přihlášce pohledávky P25 nezastavuje. Připustil, že pohledávky v totožné výši do insolvenčního řízení přihlásil, avšak přihláškou P25 přihlásil svou pohledávku za dlužnicí z titulu ručitelského prohlášení ze dne 13.2.2002, a že přihláškou P26 přihlásil do insolvenčního řízení svou pohledávku za dlužníkem z titulu neuhrazené pohledávky ze smlouvy o poskytnutém úvěru ke sporožirovému účtu ze dne 13.2.2002. Namítal, že se nejedná o totožnou pohledávku vůči totožnému dlužníkovi, avšak je srozuměn s tím, že jeho pohledávka bude v insolvenčním řízení uspokojována pouze jedenkrát. Skutečnost, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení, vedeného společně na oba isir.justi ce.cz dlužníky, jednu pohledávku dvěma samostatnými přihláškami, je důsledkem toho, že žádá, aby pohledávka byla uspokojena ze společného jmění obou dlužníků, kteří jsou manželi. Tímto chtěl zajistit uspokojení své pohledávky pro případ, že by v budoucnu bylo insolvenční řízení dlužníků rozpojeno.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 394a odst. 3 IZ manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Z citovaného ustanovení plyne, že do insolvenčního řízení vedeného s dlužníky -manžely, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, přihlašují věřitelé své pohledávky, které jim vznikly vůči oběma manželům nebo jen za jedním z nich, stejně jako by šlo o dlužníka jediného. Jsou-li takto přihlášené pohledávky na přezkumném jednání zjištěny a je-li společné oddlužení manželů též schváleno, má to za následek, že se závazek původně jen jednoho z manželů stane závazkem společným oběma manželům; tento následek společného oddlužení, není s to odklidit ani případné úmrtí jednoho z manželů či následné prohlášení konkursu na majetek obou manželů.

Podle § 7 odst. 1 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o.s.ř. týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Podle § 83 o.s.ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (překážka litispendence).

Z obsahu spisu se podává, že dne 11.3.2016 v 15:33 hod. byla soudu I. stupně doručena nejprve prvá přihláška pohledávek (P25-1) vůči dlužnici, jakožto ručitelce ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 13.2.2002, následně téhož dne v 15:36 hod. došla soudu druhá přihláška (P26-1) ohledně téže pohledávky vůči dlužníku z titulu neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru ke sporožirovému účtu ze dne 13.2.2002, přičemž obě pohledávky jsou nezajištěné.

Podle ustálené judikatury se překážka litispendence tradičně považuje za neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro niž je soud povinen řízení zastavit, ledaže by tato překážka odpadla dříve, než bylo řízení zastaveno (popř. pravomocně rozhodnuto ve věci samé). Tak tomu však v této věci nebylo, neboť přihláška P25 byla podána dříve než přihláška P26, z čehož plyne, že pozdější přihláška P26 nemohla pro dříve podanou přihlášku P25 vytvořit jakoukoliv překážku litispendence. Nadto nelze přihlášky P25 a P26 uvažovat za totožné, neboť v nich uvedené pohledávky (byť ve stejné výši) mají odlišné důvody svého vzniku a směřují buď za dlužníkem, nebo za dlužnicí. Závěr soudu I. stupně, že v daném případě nebylo možno pro překážku litispendence pokračovat v řízení o přihlášce P25 je tedy zjevně nesprávný.

Dále odvolací soud zjistil, že při přezkumném jednání konaném dne 20.4.2016 (B-3) byla pohledávka uvedená v přihlášce P26 zjištěna v plné výši jako pohledávka nezajištěná a byla též zahrnuta do splátkového kalendáře schváleného usnesením ze dne 26.4.2016 (B-5).

Za situace, kdy pohledávka z přihlášky P26 již byla zjištěna vůči oběma manželům, jejichž úpadek je řešen společným oddlužením, neboť po dobu trvání účinků oddlužení mají manželé postavení nerozlučných společníků (§ 394a odst. 3 IZ), stala se bezpředmětnou přihláška P25, neboť i kdyby byla příp. zjištěna na zvláštním přezkumném jednání za tím účelem svolaným, nemohla by se žádným způsobem promítnout do schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře, v němž je již (jako P26) obsažena.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání věřitele důvodným a napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 20. října 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková