4 VSPH 1661/2016-A-41
KSPL 65 INS 5759/2016 4 VSPH 1661/2016-A-41

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila ve věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , IČO 67876315, bytem Horní Kamenice 37, 345 62, Horní Kamenice, zahájené na návrh Teambuilding, s.r.o., IČO 27634400, sídlem Kytín 188, 252 10 Kytín, zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, sídlem Na Flusárně 168, 261 01 Příbram III, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 5759/2016-A-19 ze dne 7. července 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 5759/2016-A-19 ze dne 7. července 2016 se v bodech I. a III. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku uvedeným usnesením rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek Josefa anonymizovano (dále jen dlužník; bod I. výroku), ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Josefa Neskusila, LL.M. (dále jen správce; bod II. výroku), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (bod III. výroku) a konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku). V dalších bodech výroku promítl účinky rozhodnutí o úpadku, věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzval, aby tak učinili do 2 měsíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku a správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na majetku dlužníka, stanovil termín přezkumného jednání a svolal schůzi věřitelů, správci a dlužníku uložil povinnosti v souvislosti se zabezpečením řádného průběhu insolvenčního řízení včetně nařízeného přezkumného jednání a schůze věřitelů a uložil navrhovateli Teambuilding, s.r.o. (dále jen navrhovatel) povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně konstatoval, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu navrhovatele doručeného soudu dne 10.3.2016. Navrhovatel tvrdil, že má za dlužníkem z titulu Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi TGI Money, a.s. jako postupitelem a navrhovatelem jako postupníkem, pohledávku vůči manželce dlužníka Aleně Špetové, a to podle smlouvy o úvěru č. 13626 ze dne 1.7.2013. Pohledávka přestala být řádně a včas splácena pravidelnými splátkami, a to již od měsíce srpna 2013, dne 03.04.2014 byl dlužníkovi zaslán dopis o zesplatnění úvěru. Věřitel má právo na uspokojení pohledávky z majetku dlužníka poskytnutého k zajištění na základě zástavní smlouvy č. 13626 uzavřené dne 1.7.2013 dlužníkem. Dále má navrhovatel za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši 36.509,-Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 4.8.2014, která se stala splatnou dne 1.9.2014. Jako další věřitele dlužníka označil Richarda Jurana, Českou podnikatelskou pojišťovnu, a.s., Vienna Insurance Group, Okresní správu sociálního zabezpečení Domažlice, Tomiha, s.r.o., Generali Pojišťovnu, a.s., Českou televizi a Českou kancelář pojistitelů, isir.justi ce.cz specifikoval jejich pohledávky za dlužníkem a uvedl, že k jejich vymožení byly nařízeny exekuce.

Dlužník požadoval, aby soud insolvenční návrh odmítl, neboť měl za to, že navrhovatel nevylíčil řádně rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek, když v návrhu neuvedl důvod pohledávek ani data jejich splatnosti, pohledávka Richarda Jurana zanikla a dlužník se svou manželkou Alenou Špetovou uzavřeli dohodu o zúžení společného jmění manželů.

Soud prvního stupně měl z provedeného dokazování za osvědčené pohledávky:

-navrhovatele ve výši 36.509,-Kč, kterou dlužník uznával; -České podnikatelské pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, která má za dlužníkem pohledávku ve výši 696,-Kč, jež je vymáhána v exekuci na základě platebního rozkazu č.j. 18 EC 955/2012-9 vydaného Okresním soudem v Domažlicích dne 31.7.2012, který nabyl právní moci dne 22.8.2012, kromě částky 696,-Kč s příslušenstvím bylo dlužníkovi uloženo uhradit i náklady řízení ve výši 4.520,-Kč, exekuci vede Mgr. Marcel Kubis. Dále má tento věřitel za dlužníkem pohledávku ve výši 1.492,-Kč s příslušenstvím, přičemž tato pohledávka je také vymáhána v exekuci na základě EPR č.j. 244241/2014-5 vydaného Okresním soudem v Domažlicích dne 13.10.2014, který nabyl právní moci dne 1.11.2014, dlužníkovi byla uložena povinnost uhradit i náklady řízení ve výši 1.489,-Kč, jedná se o pohledávku z titulu dlužného pojistného, exekuci vede Mgr. Jiří Vetřel, pohledávka byla splatná nejpozději v listopadu 2014; -Okresní správy sociálního zabezpečení Domažlice, jež má vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 11.538,-Kč zajištěnou zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu ze dne 3.1.2014, pohledávka se stala splatnou nejpozději dne 2.9.2014; -TOMIHA, s.r.o., která má za dlužníkem pohledávku ve výši 29.992,14 Kč s příslušenstvím vymáhanou v exekuci na základě EPR č.j. 113978/2014-5 vydaného Okresním soudem v Domažlicích dne 16.5.2014, který nabyl právní moci dne 1.5.2014, exekuci vede JUDr. Petr Kocián, splatnost nastala nejpozději dne 2.7.2014; -Generali pojišťovny, a.s., která má za dlužníkem pohledávku ve výši 908,-Kč vymáhanou v exekuci na základě EPR č.j. 31523/2014-5 vydaného Okresním soudem v Domažlicích dne 11.2.2014, který nabyl právní moci dne 3.4.2014, exekuci vede Mgr. Lukáš Křivánek. Dále má tento věřitel pohledávku z EPR č.j. 101388/2015 vydaný Okresním soudem v Domažlicích 23.6.2015 na částku 986,-Kč s příslušenstvím, exekuci vede Mgr. Jan Peroutka, jde o pohledávku z titulu dlužného pojistného; -České televize, jež má za dlužníkem pohledávku ve výši 2.970,-Kč s příslušenstvím vymáhanou v exekuci na základě EPR č.j. 193645/2013-5 vydaného Okresním soudem v Domažlicích dne 22.7.2013, který nabyl právní moci dne 10.8.2013, exekuci vede JUDr. Juraj Podkonický, pohledávka je splatná od 10.12.2014, jedná se o pohledávku z titulu nezaplaceného televizního poplatku; -České kanceláře pojistitelů, která má za dlužníkem pohledávku ve výši 13.410,-Kč s příslušenstvím vymáhanou v exekuci na základě rozsudku Okresního soudu v Domažlicích č.j. 4 C 193/2014-29, který nabyl právní moci dne 26.3.2015, splatnost pohledávky nastala dne 28.6.2015, jedná se o pohledávku z titulu neuhrazeného pojistného za osobní automobil.

Soud prvního stupně dovodil, že je dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti, jelikož má více věřitelů, jejichž peněžité pohledávky jsou déle než 30 dnů po splatnosti, přičemž dlužnice na tyto pohledávky dobrovolně neplnila a neplní je po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, zánik pohledávek shora uvedených věřitelů neosvědčila. Návrh dlužníka na odmítnutí insolvenčního návrhu důvodným neshledal, když navrhovatel svůj insolvenční návrh při jednání řádně doplnil, dlužník proti pohledávkám ostatních navrhovatelem označených věřitelů ničeho nenamítal. Soud proto postupoval podle § 136 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl o úpadku dlužníka. Vzhledem k tomu, že dlužník nepodal návrh na povolení oddlužení a reorganizace dlužníka není přípustná z důvodu neexistence jeho podniku, na majetek dlužníka prohlásil konkurs. Správce byl ustanoven podle § 25 IZ, další výroky související s rozhodnutím o úpadku pak vyplývají z § 136 odst. 2 IZ. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek z návrhu soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 4 odst. 1 písm. e) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, výše poplatku vyplývá z položky 4 písm. c) Sazebníku.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni, podal dlužník včasné odvolání, jímž napadl bod I. výroku o zjištění jeho úpadku a bod III. výroku o prohlášení konkursu na jeho majetek a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že věc neměla být meritorně projednána a insolvenční návrh měl být odmítnut, když navrhovatel řádně neoznačil právní tituly jednotlivých pohledávek dlužníkových věřitelů a jejich splatnost, náležitosti splňuje toliko označení pohledávky navrhovatele ve výši 36.509,-Kč s příslušenstvím přiznané mu vůči dlužníku Okresním soudem v Domažlicích. Dále namítal, že soudu prvního stupně předložil dohodu o zúžení SJM ze dne 4.2.2013 a je tak nutné vždy specifikovat, zda pohledávka směřuje vůči dlužníku nebo vůči jeho manželce.

Navrhovatel požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení v rozsahu napadeném odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího, při splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti dlužníka a poté, co doplnil dokazování o listiny níže uvedené, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ.

O předlužení jde pak podle § 3 odst. 3 IZ tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě majetku, případně k dalšímu provozování podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Dlužno poznamenat, že § 143 IZ vymezuje podmínky, při jejichž splnění zamítne insolvenční soud insolvenční návrh. Podle jeho odstavce 2 takto rozhodne o insolvenčním návrhu podaném věřitelem, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku, přičemž se za další osobu nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.

Podle § 141 IZ není proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (odst. 1). Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení (odst. 2).

Odvolací soud považoval za potřebné zdůraznit, že řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku není omezeno pravidly neúplné apelace plynoucími z ustanovení občanského soudního řádu ani tehdy, bylo-li rozhodnutí o úpadku vydáno po jednání (k tomu viz např. závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 30/2009 ze dne 29.4.2010 uveřejněném pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S výjimkou omezení založených pro řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku úpravou obsaženou v § 141 IZ se tak pro toto odvolací řízení přiměřeně uplatňují ustanovení občanského soudního řádu platná pro odvolání projednávaná a rozhodovaná v systému úplné apelace.

V posuzované věci postavil soud prvního stupně napadené usnesení na závěru, že je dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti, jelikož bylo v řízení prokázáno, že má více věřitelů tak, jak jsou shora uvedeni, všechny jejich pohledávky jsou vykonatelné (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), dlužník tedy má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ), jež není schopen plnit, jelikož je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Tyto své závazky dlužník není schopen po dobu několika let splatit, přičemž tento stav zůstal nezměněn i za odvolacího řízení.

Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, jež mají v obsahu insolvenčního spisu potřebnou oporu, když ani ve stádiu odvolacího řízení nevyšlo najevo nic, co by bylo s to je zpochybnit. V podrobnostech lze proto dlužníka pro stručnost odkázat na podrobné a přesvědčivé rozhodnutí soudu prvního stupně, jež považuje odvolací soud za věcně správné; pohledávky, které měl soud I. stupně za osvědčené jsou pohledávkami za dlužníkem nikoli za jeho manželkou. Odvolací soud považoval za nutné zdůraznit, že insolvenční návrh splňoval náležitosti uvedené v § 103 IZ, obsahoval řádnou identifikaci věřitelů výši i splatnost jejich pohledávek; uvedení právního důvodu pohledávek věřitelů není náležitostí insolvenčního návrhu. Odvolací soud doplnil dokazování přihláškami pohledávek, z nichž zjistil, že za dlužníkem mají (kromě navrhovatele se platnou vykonatelnou pohledávku ve výši 36.509,-Kč) splatné vykonatelné pohledávky starší tří měsíců i tito věřitelé: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky ve výši 39.504,-Kč, CP Inkaso ve výši 5.000,-Kč, Česká podnikatelská pojišťovna, Vienna Insurance Group ve výši 1.489,-Kč, soudní exekutor Mgr. Alan Havlice ve výši 7.865,-Kč, Česká správa sociálního zabezpečení ve výši 36.489,-Kč, Finanční úřad pro Plzeňský kraj ve výši

5.902,-Kč, Tomiha s.r.o. ve výši 75.418,36 Kč a Kooperativa Pojišťovna, Vienna Insurance Group ve výši 5.851,-Kč

V řízení tedy bylo zjištěno, že dlužník po dobu delší 30 dnů neplní své splatné závazky nejméně vůči shora uvedeným věřitelům, existenci těchto závazků dlužník relevantně nezpochybnil a nevyvrátil ani domněnku, že je nebyl schopen plnit založenou na § 3 odst. 1 písm. c/ ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) IZ, tj. na tom, že své závazky neplnila po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Pokud dlužník napadal bod III. výroku napadeného usnesení, jímž byl na jeho majetek prohlášen konkurs, dlužník v této souvislosti neuvedl jakoukoli konkrétní argumentaci, nicméně z obsahu spisu plyne, že dlužník přes poučení poskytnuté mu soudem I. stupně nepodal ve stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení, reorganizace není přípustná z důvodu neexistence dlužníkova podniku, řešení úpadku jiným způsobem než je konkurs, je tak podle hlavy druhé IZ u dlužníka pojmově vyloučeno.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení insolvenčního soudu v části napadené odvoláním jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni k Nejvyššímu soudu ČR. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ), lhůta k podání dovolání začíná běžet dnem, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 31. října 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková