4 VSPH 1634/2015-A-29
MSPH 98 INS 8428/2015 4 VSPH 1634/2015-A-29

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka PALARIAN, s.r.o., IČO: 27940225, sídlem Praha 2, Římská 1317/32, zahájené na návrh navrhovatele Česká spořitelna, a.s., IČO: 45244782, sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2015, č.j. MSPH 98 INS 8428/2015-A-17,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2015, č.j. MSPH 98 INS 8428/2015-A-17, se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zjistil úpadek dlužníka PALARIAN, s.r.o. (dále jen dlužník; bod I. výroku), insolvenčním správcem ustanovil Institut pro řešení úpadku, v.o.s. (dále jen správce; bod II. výroku) a stanovil, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku). V navazujících výrocích vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 2 měsíců ode dne usnesení o úpadku (bod IV. výroku) a aby správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka (bod V. výroku), a stanovil termín přezkumného jednání a svolal schůzi věřitelů na den 15.10.2015 (body VI., VII. výroku). V usnesení uložil dlužníkovi povinnosti uvedené v bodech VIII., IX. výroku, uložil správci povinnosti uvedené v bodě X. výroku a konstatoval, že jeho rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (bod XI. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se navrhovatel Česká spořitelna, a.s. (dále jen navrhovatel) domáhal zjištění úpadku dlužníka s tím, že má za ním pohledávku vzniklou ze smlouvy o úvěru ze dne 19.9.2007, č. 0037713469, dle níž se zavázal poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky až ve výši 3.500.000 Kč, jež mu dlužník nevrátil, že dne 19.1.2011 byl úvěr zesplatněn, že ke dni 31.3.2015 činí pohledávka navrhovatele 5.127.961,88 Kč (z toho jistina po splatnosti činí

2.815.958,55 Kč) a její zaplacení je zajištěno zástavním právem váznoucím na nemovitostech dlužníka a v roce 2013 byl nařízen jejich soudní prodej. Úpadek dlužníka dovozoval navrhovatel z dalších jím označených věřitelů, a to České pojišťovny, a.s. a České správy sociálního zabezpečení-OSSZ Rakovník (dále jen ČSSZ).

Na výzvu soudu I. stupně ze dne 8.4.2015 (A-8), jež mu byla doručena dne 9.4.2015, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby předložil seznam svého majetku a závazků, dlužník nereagoval.

Soud I. stupně proto vyšel z toho, že dlužník insolvenčnímu návrhu neodporoval, a proto o něm rozhodl bez nařízení jednání. Vyšel z toho, že navrhovatel doložil svoji splatnou pohledávku za dlužníkem smlouvou o úvěru ze dne 19.9.2007, č. 0037713469, dle níž se zavázal poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky až ve výši 3.500.000 Kč za účelem koupě podniku v rámci konkursního řízení, že se dlužník zavázal splatit poskytnutý úvěr včetně úroků nejpozději do 31.8.2017 v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 29.660,-Kč. Z usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 6.2.2013, č.j. 6 C 175/2011-81 ve znění opravného usnesení ze dne 23.5.2013, č.j. 6 C 175/2011-103 a ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7.8.2013, č.j. 20 Co 231/2013-112 zjistil, že pro pohledávku navrhovatele ve výši 5.294.843,35 Kč s 19,48% úrokem z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 2.815.958,55 Kč od 1.11.2011 do zaplacení byl nařízení soudní prodej zástavy, a to nemovitostí ve vlastnictví dlužníka zapsaných na LV č. 3606 pro obec a k.ú. Rakovník.

Z vyjádření ČSSZ ze dne 13.4.2015 zjistil, že dlužník dluží tomuto věřiteli ke dni 13.4.2015 celkem 4.974.154,88 Kč, z toho činí pojistné 2.642.924,92 Kč a penále 2.331.229,96 Kč dle pravomocných a vykonatelných výkazů nedoplatků z let 2008 až 2013, že dlužník nepodává pravidelné přehledy o výši pojistného, není odhlášený z evidence a 10 jeho zaměstnanců má ještě otevřený pracovní poměr .

Ze zprávy České pojišťovny, a.s. ze dne 15.4.2015 soud I. stupně zjistil, že má tento věřitel vůči dlužníkovi splatné neuhrazené pohledávky přiznané soudními rozhodnutími v celkové výši 90.175,12 Kč a z aktivních pojistných smluv eviduje vůči dlužníkovi dlužné pojistné za období od 15.1.2015 do 14.4.2015 ve výši 4.793,-Kč.

Dle přihlášky Belix, s.r.o. (P2) má tento věřitel za dlužníkem pohledávku ve výši 56.546,70 Kč za neuhrazenou fakturu na základě smlouvy o dílo, jež mu byla přiznána rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 20 C 149/2011, jež nabylo právní moci dne 16.11.2012.

Za situace, kdy byla v řízení zjištěna existence dalších věřitelů dlužníka s pohledávkami splatnými před několika roky, dospěl soud I. stupně k závěru, že úpadek dlužníka byl nepochybně osvědčen ve formě platební neschopnosti. Proto zjistil úpadek dlužníka.

Jen proti bodu I. výroku usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal (A-18) a požadoval, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Argumentoval toliko tím, že neuznává neexistující pohledávku věřitele ČSSZ, neboť fakticky ukončil svoji činnost ke dni 30.6.2012 a po tomto dni již neměl žádné zaměstnance a značná jejich část pracuje u společnosti MUNTERASI, s.r.o. Z toho usuzoval, že je třeba provést další dokazování ohledně existence splatné pohledávky ČSSZ.

Navrhovatel se z nařízeného odvolacího jednání z kapacitních důvodů omluvil, souhlasil s rozhodnutím bez své účasti a navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil (A-24).

Vrchní soud v Praze v odvoláním dotčeném bodu I. výroku přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ.

Podle § 141 odst. 1 a 2 IZ se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu I. stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

Jak vyplývá z napadeného usnesení, úpadek dlužníka měl soud I. stupně správně za osvědčený z důvodu jeho platební neschopnosti na základě zjištění existence splatných pohledávek navrhovatele a dalších věřitelů.

Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně, jež mají v obsahu insolvenčního spisu potřebnou oporu, když ani ve stádiu odvolacího řízení nevyšlo najevo nic, co by bylo s to je zpochybnit. V podrobnostech lze proto dlužníka pro stručnost odkázat na rozhodnutí soudu I. stupně, jež považuje odvolací soud za věcně správné.

Úpadek dlužníka má odvolací soud za osvědčený-nad zjištění učiněná soudem I. stupně-též z došlých přihlášek, z nichž zjistil, že se do insolvenčního řízení přihlásilo 25 věřitelů (P1 až P25) s pohledávkami v celkové výši přes 15,1 mil. Kč splatnými v letech 2008 až 2013, z nichž 17 pohledávek je již vykonatelných.

Za situace, kdy dlužník ničím neosvědčil svoji platební schopnost uhradit shora uvedené pohledávky v celkovém objemu přes 15,1 mil. Kč, jež byly splatné před řadou let, má též odvolací soud jeho úpadek za bezpečně osvědčený z důvodu jeho platební neschopnosti; ostatně na úpadek dlužníka lze důvodně usuzovat též ze všech vyvratitelných domněnek (§ 3 odst. 2 IZ).

Protože dlužník, jenž je podnikatelem, ničím neosvědčil ani to, že by měl majetek, jehož hodnota by převyšovala souhrn jeho závazků (15,1 mil. Kč), odvolací soud uzavírá, že úpadek dlužníka lze mít za osvědčený též z důvodu jeho předlužení.

Závěrem shrnuto, ze shora uvedených zjištění odvolacího soudu je zřejmé, že v řízení bylo nesporně osvědčeno, že dlužník je v úpadku, a to v obou jeho formách projevujících se jeho platební neschopností trvající několik let i jeho předlužením.

Důvodným neshledal odvolací soud tvrzení dlužníka, že nemá vůči ČSSZ žádné závazky, za situace, kdy ČSSZ doložila, že má za dlužníkem vykonatelné pohledávky v celkové výši 3,9 mil. Kč splatné dílem již od roku 2008, tedy ještě z doby, než dlužník fakticky ukončil svoji činnost (ke dni 30.6.2012). Jinými slovy řečeno, dlužníkem předloženými listinami (podací lístek ze dne 23.11.2013, evidenční listy důchodového pojištění ze dne 13.7.2012, oznámení o nástupu do zaměstnání ze dne 13.7.2012 a podklady pro vyplnění evidenčního listu důchodového pojištění ze dne 13.7.2012) nebyly nijak zpochybněny dříve vzniklé pohledávky ČSSZ, ani existence úpadku dlužníka.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl též odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku, a to v obou jeho formách (insolvence i předlužení), neboť je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (v daném případě od r. 2008) v prodlení s plněním svých splatných závazků (ve výši nejméně 15,1 mil. Kč) vůči více (25) věřitelům, přičemž ničím neosvědčil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhradu, a že je v úpadku též ve formě předlužení, neboť má více věřitelů (25) a souhrn jeho závazků (15,1 mil. Kč) převyšuje hodnotu majetku (o níž dlužník ničeho ani netvrdil), přičemž dlužník ničím neosvědčil, že by tomu mělo být jinak.

Protože úpadek dlužníka ve formě insolvence i předlužení byl nepochybně osvědčen, zatímco žádná překážka bránící vydání rozhodnutí o úpadku zjištěna nebyla, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně v napadeném bodě I. výroku o zjištění úpadku dlužníka jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. září 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová