4 VSPH 1633/2014-A-12
KSUL 81 INS 17897/2014 4 VSPH 1633/2014-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužnice Dagmar Jurikové, bytem Písečná 2818, Žatec, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 17897/2014-A-7 ze dne 23. července 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 17897/2014-A-7 ze dne 23. července 2014 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 17897/2014-A-7 ze dne 23.7.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Dagmar Juriková (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a o povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 30.6.2014 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. V připojeném seznamu závazků dlužnice u pohledávek zajištěných věřitelů neoznačila věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby. Neuvedla ani to, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč, nadto řádně nespecifikovala nemovitý majetek, jenž označila v insolvenčním návrhu. Usnesením ze dne 4.7.2014 (č.d. A-5), jež jí bylo doručeno dne 10.7.2014, soud dlužnici vyzval k doplnění příloh insolvenčního návrhu o nový seznam závazků s uvedením svých věřitelů se všemi zákonnými náležitostmi. Podáním došlým soudu dne 21.7.2014, které nebylo datováno ani podepsáno, předložila dlužnice soudu seznam zajištěných závazků, v němž nebyly odstraněny vytýkané vady a který nebyl podepsán. Soud prvního stupně tedy postupoval podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že soudu dodala dostatek informací a podkladů pro schválení oddlužení včetně tabulek-seznamu majetku a závazků.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je dle ust. § 104 IZ povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Z obsahu spisu plyne, že se dlužnice podáním doručeným soudu dne 30.6.2014 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Protože insolvenční návrh vykazoval vady, soud ji usnesením ze dne 4.7.2014 vyzval k doplnění návrhu mimo jiné o řádný seznam závazků, přičemž ji podrobně poučil o náležitostech seznamů podle ust. § 104 IZ a o tom, jak je třeba seznam doplnit. Kromě toho ji vyzval k doplnění návrhu o uvedení zajištěného věřitele v popisu všech závazků v položkách 17 až 20 formuláře návrhu na povolení oddlužení. K doplnění jí stanovil lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a poučil ji o tom, že může odmítnout insolvenční návrh, nebude-li včas doplněn. Výzvu k doplnění formuloval tak, aby nebylo pochyb o tom, jak má dlužnice insolvenční návrh doplnit.

Na výzvu reagovala dlužnice nepodepsaným podáním doručeným soudu dne 21.7.2014 obsahujícím sdělení: Dodala jsem všechny mě známé dluhy. V příloze seznam závazků . K podání byla připojena kopie seznamu závazků, jenž dlužnice předložila spolu s insolvenčním návrhem.

Dlužnice tedy ani na výzvu insolvenčního soudu nesplnila povinnost vyplývající pro ni z ust. § 104 IZ, neboť k insolvenčnímu návrhu nepřipojila seznam závazků opatřený předepsanými náležitostmi. Postupu soudu, jenž za této situace její insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl, proto nelze vytknout žádné pochybení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužnici na to, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby podala nový, řádný insolvenční návrh opatřený všemi zákonem předepsanými náležitostmi.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 20. října 2014

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová