4 VSPH 1609/2014-A-14
KSCB 25 INS 7355/2014 4 VSPH 1609/2014-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníků a) Karla Nováka a b) Jany Novákové, obou bytem Hlinice 20, Tábor, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 7355/2014-A-8 ze dne 26. června 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 7355/2014-A-8 ze dne 26. června 2014 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 25 INS 7355/2014-A-8 ze dne 26.6.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Karel Novák a Jana Nováková (dále jen dlužníci) domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 18.4.2014 Krajským soudem v Brně postoupen insolvenční návrh dlužníků spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 22.4.2014 (č.d. A-7) vyzval dlužníky k doplnění návrhu o bezvadný seznam majetku, listiny dokládající příjmy dlužníků za poslední 3 roky, kopii oddacího listu, prohlášení o majetku pro účely schválení oddlužení a výpis z rejstříku trestů s poučením, jak doplnění provést. K doplnění jim stanovil lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, přičemž je poučil o tom, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Toto usnesení bylo dlužníkům doručeno vhozením do domovní schránky dne 30.4.2014. Lhůta k doplnění tedy uplynula dnem 7.5.2014. Protože dlužníci ve stanovené lhůtě návrh nedoplnili, postupoval soud podle ust. § 128 odst. 2 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužníci včas odvolali, přičemž v odvolání namítali, že žádné upozornění k doplnění insolvenčního návrhu neobdrželi, a nemohli je tudíž provést.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ust. § 43 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je dle ust. § 104 IZ povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Z obsahu spisu plyne, že se dlužníci podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 18.3.2014 (Krajskému soudu v Českých Budějovicích došel spis dne 18.4.2014) domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Protože insolvenční návrh vykazoval vady, soud je usnesením ze dne 22.4.2014 vyzval k doplnění návrhu mimo jiné o řádný seznam majetku s poučením, že prohlášení o správnosti a úplnosti seznamu majetku musí být podepsáno oběma dlužníky a o řádný seznam zaměstnanců s podrobným poučením o náležitostech seznamů podle ust. § 104 IZ. Dále je soud vyzval k doplnění návrhu o označení osob, k nimž mají vyživovací povinnost, k předložení listin dokládajících jejich příjmy za poslední tři roky, kopie oddacího listu, prohlášení o majetku pro účely schválení oddlužení a výpisy z rejstříku trestů opět s podrobným poučením, jak doplnění provést. K doplnění jim stanovil lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a poučil je o tom, že může odmítnout insolvenční návrh, nebude-li včas doplněn. Soud prvního stupně formuloval výzvu k doplnění tak, aby nebylo pochyb o tom, jak mají dlužníci insolvenční návrh doplnit.

Ve smyslu ust. § 71 odst. 1 IZ se usnesení soudu vydaná v insolvenčním řízení doručují jejich zveřejněním v insolvenčním rejstříku, ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby rovněž zvláštní způsob doručení. Zvláštní způsob doručení spočívá v tom, že v zákonem stanovených případech je usnesení doručeno zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Význam zvláštního způsobu doručení spočívá v tom, že je s ním spojen pro adresáta počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, ačkoliv jinak platí, že usnesení mu bylo doručeno dnem, popřípadě okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Při zvláštním doručení soud doručuje do vlastních rukou, tedy postupem podle ust. § 49 o.s.ř., tam, kde to insolvenční zákon výslovně ukládá (ust. § 75 odst. 1 IZ). V ostatních případech, kde zákon předepisuje doručení zvlášť, doručuje soud usnesení postupem podle ust. § 50 o.s.ř. Je třeba zdůraznit, že vhodil-li doručující orgán písemnost do domovní schránky adresáta v souladu se zákonem, nemá zásadně žádný právní význam okolnost, kdy se písemnost k adresátu dostala, případně že se k němu nedostala vůbec, byly-li podmínky pro daný postup splněny.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že výzva k doplnění insolvenčního návrhu byla dlužníkům doručena dne 30.4.2014 do jejich domovní schránky z důvodu, že nebyli při doručování zastiženi.

Tento postup byl správný, jelikož insolvenční zákon nepředepisuje pro daný případ doručení do vlastních rukou. Z doručenek, jež jsou součástí spisu, se podává, že adresáti nebyli zastiženi a zásilka (písemnost) byla vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky dne 30.4.2014, téhož dne tedy nastala fikce doručení podle ust. § 50 o.s.ř.

Přes výzvu soudu dlužníci insolvenční návrh ve stanovené lhůtě nedoplnili, resp. neučinili tak dosud. Na výzvu soudu prvního stupně ze dne 17.7.2014, aby doplnili svá skutková tvrzení o nedoručení zásilky, když z vrácených doručenek je patrné, že uvedené usnesení jim bylo doručeno vhozením do domovní schránky dne 30.4.2014, nijak nereagovali.

Dlužníci tedy ani na výzvu insolvenčního soudu nesplnili povinnost dle ust. § 104 IZ, neboť k insolvenčnímu návrhu nepřipojili seznam majetku a zaměstnanců opatřený předepsanými náležitostmi. Postupu soudu, jenž za této situace odmítl jejich insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 2 IZ, proto nelze vytknout žádné pochybení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníků důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužníky na to, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby podali nový, řádný insolvenční návrh opatřený všemi zákonem předepsanými náležitostmi.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Praze dne 20. října 2014

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová