4 VSPH 1549/2015-B-55
MSPH 89 INS 28761/2012 4 VSPH 1549/2015-B-55

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužnice Aleny Gonzálezové, nar. 14.4.1961, bytem Matúškova 786/10, Praha 11, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 28761/2012-B-40 ze dne 8. června 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 28761/2012-B-40 ze dne 8. června 2015 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zrušil oddlužení dlužnice Aleny Gonzálezové (dále jen dlužnice; bod I. výroku) a na majetek dlužnice prohlásil konkurs (bod II. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 25.4.2013 (A-22) zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením, usnesením ze dne 9.9.2013 (B-9) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře s tím, že splátky nezajištěným věřitelům měly být hrazeny ze mzdy, kterou dlužnice pobírala od zaměstnavatele Budějovická servisní s.r.o. a dále z daru, který měl poskytovat dlužnici její zeť v částce 3.000 Kč měsíčně.

Pracovní poměr dlužnice byl ukončen ke dni 31.12.2013. Podáním ze dne 9.4.2014 (B-21) oznámila soudu insolvenční správkyně Mgr. Monika Cihelková (dále jen správkyně), že dlužnice ničeho neplní, a to ani na odměnu a hotové výdaje správkyně a předpokládaná míra uspokojení věřitelů za celou dobu trvání oddlužení poklesla na 14,45 %. Podáním ze dne 14.10.2014 (B-25) sdělila správkyně, že dlužnice uzavřela novou pracovní smlouvu, nicméně poskytované plnění na oddlužení je zcela nepostačující, celková míra předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů poklesla na 12,91 %, podáním ze dne 19.12.2014 (B-27) sdělila, že míra předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů poklesla na 10,96 %. Soud I. stupně proto svolal jednání na den 30.3.2015 (B-34) a při něm poučil dlužnici o nedostatečných platbách pro účely oddlužení a vyzval ji k navýšení příjmů, podáním ze dne 2.6.2015 (B-39) sdělila správkyně, že dlužnice k tomuto dni uhradila pouze 3,67 % nezajištěných pohledávek a očekávaná míra uspokojení činí pouze 11,01 %, dlužnicí nejsou poukazovány správkyni žádné mimořádné platby, dlužnice si nezajistila brigádu ani jinou smlouvu o důchodu. Soud I. stupně vzhledem k dlouhodobě nedostatečným příjmovým poměrům dlužnice a k tomu, že dlužnice nesdělila žádné skutečnosti, ze kterých by soud mohl dospět k závěru, že se její majetkové poměry v nadcházejícím období zlepší a nelze proto očekávat, že by mohli být věřitelé uspokojeni ve výši alespoň 30% svých splatných pohledávek za předpokladu, že po uhrazení 20 splátek je předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů dlužnice pouze 11,01 %, podle § 418 odst. 1 písm. a), písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ) zrušil schválené oddlužení a rozhodl o řešení úpadku dlužnice konkursem.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala (B-42) a navrhovala usnesení soudu I. stupně zrušit. Uvedla, že se po ztrátě zaměstnání snažila nalézt někoho ve svém okolí, kdo by jí poskytl dar nebo plnění důchodu, nalezla nové zaměstnání s nízkým příjmem a nadále se snaží řešit tuto svoji situaci. Dárcem bude manžel Mário González, který si našel zaměstnání s měsíčním příjmem cca 9.000 Kč a pobírá invalidní důchod ve výši 3.500 Kč. Dále dlužnice zrekapitulovala výši pohledávek nezajištěných věřitelů, výši dosavadního plnění s tím, že zbývá zaplatit do minimální výše 30% jejich pohledávek částku 189.430 Kč a uvedla, že je schopna splácet 6.735 Kč měsíčně a k podanému odvolání připojila pracovní smlouvu na dobu určitou do 31.5.2015 uzavřenou manželem se zaměstnavatelem, mzdový výměr stanovící mu hrubou mzdu ve výši 50 Kč/hod., dohodu o změně obsahu pracovní smlouvy o prodloužení pracovního poměru do 31.12.2015, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27.2.2014 o zvýšení invalidního důchodu manželovi na částku 3.496 Kč měsíčně, detail výplaty invalidního důchodu manžela v roce 2015, smlouvu o důchodu uzavřenou dne 3.8.2015, dle níž se manžel dlužnice zavázal poskytovat důchod ve výši 4.500 Kč měsíčně.

Správkyně ve vyjádření k odvolání potvrdila, že na účtu majetkové podstaty deponuje dosud nerozvrženou částku 72.000 Kč sestávající z částky 58.000 Kč ze zrušeného penzijního pojištění dlužnice a z částky 13.000 Kč z titulu srážek ze mzdy dlužnice za 2. pololetí roku 2015; jiné příjmy od dlužnice neobdržela.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 3 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Odvolací soud doplnil dokazování: -smlouvou o důchodu ze dne 3.8.2015, předloženou dlužnicí k podanému odvolání a z ní zjistil, že se manžel dlužnice zavázal poskytovat dlužnici důchod ve výši 4.500 Kč měsíčně k rukám správkyně vždy k 25. dni každého měsíce,

-zprávou správkyně o stavu řízení ze dne 27.10.2015 (B-49) a ze dne 4.1.2016 (B-52), doplněnou při ústním jednání a zjistil, že po dobu schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře nebyla nikdy poukázána žádná platba na účet majetkové podstaty z jakékoliv smlouvy o důchodu, a to ani dle smlouvy o důchodu ze dne 3.8.2015, předložené dlužnicí k podanému odvolání, zůstatek na účtu majetkové podstaty ve výši 72.000 Kč byl správkyní deponován do rozhodnutí soudu a správkyně opakovaně vyjádřila pochybnost o poctivém záměru dlužnice v insolvenčním řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud dále ověřil správnost všech rozhodných skutečností, na nichž soud I. stupně vystavěl napadené usnesení, tedy především to, že dlužnice dlouhodobě neplní svoje platební povinnosti a postupně se v průběhu oddlužení míra uspokojení nezajištěných věřitelů snížila až na 10,96 %.

Protože správnost zjištění soudu I. stupně postavených na zprávách správkyně o stavu insolvenčního řízení a na obsahu insolvenčního spisu nebyla odvoláním ani jiným způsobem zpochybněna, je odvolací soud přesvědčen o tom, že postup soudu I. stupně, jenž rozhodl o zrušení schváleného oddlužení také z důvodu podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ (tedy, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit) a o prohlášení konkursu na majetek dlužnice, nelze vytknout žádné pochybení.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. února 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková