4 VSPH 1548/2015-B-30
KSPH 68 INS 31769/2014 4 VSPH 1548/2015-B-30

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Ke Dráze 817, 250 64 Hovorčovice, IČO: 60474068, o odvolání věřitele č. 1 Reticulum Power, a.s., IČO: 27923045 proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 31769/2014-B-10 ze dne 20. července 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 31769/2014-B-10 ze dne 20. července 2015 se m ě n í tak, že se neodmítá popěrný úkon, jímž věřitel č. 1 Reticulum Power, a.s. popřel co do pořadí právo věřitele č. 2 HAGEMANN, a.s. na uspokojení pohledávky P2 ve výši 880.318 Kč ze zajištění v rozsahu ideální 1/2 nemovitostí, pozemku parc. č. st. 923, jehož součástí je stavba č.p. 817 v části obce Hovorčovice (rod. dům), pozemku parc. č. 177/14, v katastrálním území Hovorčovice, evidovaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat. pracoviště Praha-východ, na LV 1062.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl popěrný úkon věřitele č. 1 Reticulum Power, a.s. (dále jen věřitel č. 1), jímž popřel co do pořadí v insolvenčním řízení dlužníka Martina anonymizovano (dále jen dlužník), vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS 31769/2014, právo věřitele č. 2 HAGEMANN, a.s. (dále jen věřitel č. 2) na uspokojení pohledávky P2 ve výši 880.318 Kč ze zajištění v rozsahu ideální 1/2 nemovitostí, pozemku parc. č. st. 923, jehož součástí je stavba č.p. 817 v části obce Hovorčovice (rod. dům), pozemku parc. č. 177/14, v katastrálním území Hovorčovice, evidovaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat. pracoviště Praha-východ, na LV 1062.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že insolvenčním návrhem bylo dne 24.11.2014 (A-1) zahájeno insolvenční řízení dlužníka, usnesením ze dne 20.4.2015 (A-17) byl zjištěn úpadek dlužníka, byl prohlášen konkurs na jeho majetek a insolvenční soud nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na den 23.7.2015. Dne 14.7.2015 (B-9) doručil soudu věřitel č. 1 popěrný úkon pohledávky P2 věřitele č. 2 a uvedl, že nesplňoval náležitosti stanovené v § 200 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a v § 79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť vůbec neobsahoval žalobní petit, jako údaj o tom, jak má soud ve věci rozhodnout, a proto soud I. stupně popěrný úkon věřitele č. 1 odmítl.

Věřitel č. 1 včas podaným odvoláním navrhoval usnesení soudu I. stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Nesouhlasil s názorem soudu I. stupně, že by byl jeho popěrný úkon pohledávky věřitele č. 2 neurčitý, neboť byl učiněn na předepsaném formuláři uveřejněném na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, jenž svým způsobem vytvoření nepočítá s uvedením petitu popírajícím věřitelem. Zároveň uvedl, že je z jeho popěrného úkonu zřejmé, čeho se domáhá, neboť označil popíranou pohledávku, uvedl skutkové okolnosti i důvod popření a připojil důkazy osvědčující uváděné skutečnosti. Poukázal na ustálenou soudní praxi a na jednotnou judikaturu zabývající se výkladem § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. a jeho aplikací v praxi, mimo jiné odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 23885/2011, 2 VSPH 32/2013-B-26, který ve svém odůvodnění usnesení poukázal na uspořádání formuláře, nedovolující do svého obsahu vtělit návrh na znění výroku soudu. Vyslovil přesvědčení, že učinil řádný a přesný popěrný úkon pohledávky věřitele č. 2 obsahující veškeré náležitosti a nebyl důvod jej odmítnout.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 200 IZ je věřitel oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup (odst. 1). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží (odst. 2). Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (odst. 3). Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, v době od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil (odst. 5).

Podle § 79 odst. 1 o.s.ř. musí žaloba kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popř. jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se žalobce domáhá.

Jestliže věřitel učiní podání na předepsaném formuláři pro popření pohledávky přihlášeným věřitelem a řádně jej vyplní, není z obsahového hlediska pochyb o tom, čeho se jím domáhá. Z toho, že popírající věřitel nevtělí do formuláře pro popření pohledávky návrh na znění výroku rozhodnutí insolvenčního soudu, což ostatně vzhledem k uspořádání formuláře ani učinit nemůže, nelze dovozovat, že by takové podání postrádalo některou ze zákonem požadovaných náležitostí. Platí, že žalobce (věřitel) není povinen formulovat návrh na znění výroku, neboť o formulaci výroku rozhodnutí rozhoduje pouze soud, jenž ani případným návrhem na znění výroku není vázán. Rozhodující je hledisko obsahové. To znamená, že soud musí dbát o to, aby formulace výroku jeho rozhodnutí odpovídala (z obsahového hlediska) tomu, čeho se navrhovatel návrhem skutečně domáhal (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 152/2003).

Z insolvenčního spisu oddílu P odvolací soud zjistil, že věřitel č. 2 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku P2 ve výši 880.318 Kč zajištěnou exekutorským zástavním právem na výše uvedených nemovitostech, k nimž mu svědčí vlastnické právo ve výši ideální 1/2. Dále z obsahu spisu zjistil, že věřitel č. 1 uplatnil dne 14.7.2015 (B-9) na předepsaném formuláři popěrný úkon, jímž popřel co do pořadí pohledávku přihlášenou věřitelem č. 2 ve výši ideální 1/2 nemovitostí ve vlastnictví věřitele č. 2, a to více jak tři pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání, jež se konalo dne 23.7.2015 (B-13), tedy včas.

Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že nebylo důvodu odmítnout popěrný úkon věřitele č. 1 jen z důvodu, že neobsahoval návrh na rozhodnutí soudu (petit). Podle obsahu podání věřitele č. 1 je nepochybné popření pořadí pohledávky věřitele č. 2 ve výši 880.318 Kč dle § 195 IZ z důvodu jejího zajištění exekutorským zástavním právem v rozsahu ideální 1/2 nemovitostí ve vlastnictví věřitele č. 2, tj. nemovitostí, které věřitel č. 1 řádně v popěrném úkonu specifikoval jako nemovitosti v katastrálním území Hovorčovice, Katastrální úřad pro Středočeský kraj, kat. pracoviště Praha-východ, pozemek parc. č. st. 923, jehož součástí je stavba č.p. 817 v části obce Hovorčovice (rod. dům), pozemek parc. č. 177/14, vše zapsáno na LV 1062. Řádně ve svém podání označil insolvenční soud, spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, obchodní firmou, adresou sídla a identifikačním údajem označil řádně sebe jako popírajícího věřitele č. 1, i věřitele č. 2. Popěrný úkon obsahuje podle názoru odvolacího soudu dostatečné vylíčení skutkových okolností takovým způsobem, že nebrání v projednání a rozhodnutí věci insolvenčním soudem. Z toho plyne, že je popěrný úkon věřitele č. 1 určitý a srozumitelný a není pochyb, co je jím sledováno.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora, shledal odvolací soud odvolání věřitele č. 1 důvodným, postupoval proto podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se popěrný úkon věřitele č. 1 neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D. , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková