4 VSPH 1530/2014-A-9
KSHK 35 INS 6313/2014 4 VSPH 1530/2014-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníka Václava Vika nar. 5.9.1988, bytem Čs. armády 57, 551 01 Jaroměř, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 6313/2014-A-4 ze dne 20. května 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 6313/2014-A-4 ze dne 20. května 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Václav Vik (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník v kolonce 06 návrhu (popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek/hrozící úpadek) neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by osvědčovaly úpadek (případně hrozící úpadek) dlužníka. Dlužník pouze obecně sdělil, že má 12 závazků u 10 různých věřitelů v minimální celkové výši cca 140.000,-Kč. Všechny závazky jsou po splatnosti delší než 90 dní a jsou v exekuci, které jsou mu strhávány ze mzdy. Vzhledem k nemožnosti uhradit věřitelům v nejbližší době veškerý dluh se rozhodl požádat soud o osobní bankrot . Uvedením rozhodujících skutečností se však rozumí uvedení konkrétních údajů, na jejichž základě je možno osvědčit úpadek. Protože insolvenční návrh neobsahoval žádná konkrétní tvrzení odůvodňující závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku, insolvenční soud uzavřel, že uvedené chybějící obligatorní náležitosti způsobily neprojednatelnost návrhu. Protože insolvenční návrh vykazuje v daném případě nedostatky, které brání v pokračování řízení, postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal a namítal, že soud prvního stupně nevzal v potaz, že jsou vůči němu vedena nejméně čtyři exekuční řízení, což svědčí o tom, že dlužník po delší dobu není schopen plnit své splatné závazky. Aktuální výše splátek přesahuje běžné měsíční příjmy dlužníka, což lze vyčíst i z příloh k insolvenčnímu návrhu. V případě chybějících náležitostí či potřeby dalšího objasnění měl soud dlužníku zaslat výzvu, insolvenční návrh byl podáván jako nástroj řešení krizové situace dlužníka, nebyl jím sledován nepoctivý záměr.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje ust. § 104 IZ. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud ČR i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010, když dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník v insolvenčním návrhu toliko zcela obecně tvrdil, že má dvanáct závazků u deseti věřitelů ve výši cca. 140.000,-Kč a pohledávky vůči němu jsou déle než 90 dnů po lhůtě splatnosti. Nic bližšího o svých věřitelích a jejich pohledávkách v návrhu neuvedl, k návrhu nepřipojil ani řádný seznam svých závazků, předložený seznam požadavky vymezené zákonem nesplňuje, když v něm není uvedena splatnost závazků dlužníka. Dlužník tedy nedostál povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, přičemž tyto skutečnosti nelze dovodit ani z předložených seznamů majetku a závazků; absence zákonem požadovaných náležitostí přitom brání pokračování v řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil napadené usnesení jako věcně správné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 9. října 2014

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková