4 VSPH 1480/2014-A-18
KSPH 71 INS 14589/2014 4 VSPH 1480/2014-A-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano a dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Šumavská 242, 252 45 Ohrobec, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 71 INS 14589/2014-A-8, ze dne 4. června 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 71 INS 14589/2014-A-8 ze dne 4. června 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 71 INS 14589/2014-A-8 ze dne 4.6.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Marie anonymizovano a Karel Slavíček (dále jen dlužnice, dlužník, popř. dlužníci) domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se dlužníci návrhem doručeným soudu dne 27.5.2014 domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. S poukazem na to, že dle ust. § 103 insolvenčního zákona musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek nebo hrozící úpadek dlužníků, a s přihlédnutím k tomu, že dlužníci tyto skutečnosti dostačujícím způsobem v insolvenčním návrhu nepopsali, soud jejich insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl. Dlužníci se totiž v insolvenčním návrhu v položce 7 pouze omezili na obecné vyjádření o svých závazcích, když uvedli jejich celkovou výši. Nikterak je dále nespecifikovali, neidentifikovali své věřitele a ani nepřipojili zákonem vyžadovaný seznam závazků, z kterého by soud mohl údaje o věřitelích a závazcích získat.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali. V odvolání pouze uvedli, že v položce 6 návrhu na povolení oddlužení uvedli věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není dlužnice schopna plnit. Odvolání postrádá odvolací návrh, a proto soud prvního stupně dlužníky vyzval k odstranění této vady. Dlužníci však v doplnění odvolání ze dne 20.7.2014 odvolací návrh nedoplnili.

Vrchní soud v Praze i přesto přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 téhož zákona stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 insolvenčního zákona se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ust. § 393 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud vyzve usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, a současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Stejně postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Není-li přes výzvu insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010). Na rozdíl od návrhu na povolení oddlužení pro insolvenční návrh není insolvenčním zákonem předepsána (co do jeho podoby) žádná zvláštní forma. Přestože, resp. právě proto, že podoba formuláře návrhu na povolení oddlužení umožňuje jeho použití jako insolvenčního návrhu tím, že dlužník označí položku 7 (dříve 6, původně 21) a vyplní tam předepsané údaje (rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek), je insolvenční soud povinen zabývat se samostatně tím, zda podání má všechny náležitosti insolvenčního návrhu i návrhu na povolení oddlužení, a v závislosti na svých zjištěních zvolit odpovídající postup předepsaný insolvenčním zákonem, jak je ve stručnosti popsán výše.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužníci v položce 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení vyznačili, že současně podávají insolvenční návrh a požadují, aby soud rozhodl o jejich hrozícím úpadku. V popisu okolností osvědčujících jejich úpadek uvedli, že mají závazky v celkové výši 3.209.600,-Kč. Většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a závazky nejsou schopni plnit po dobu delší více, jak tři měsíce. Dále se pouze omezili na obecné konstatování, že se domnívají, že jejich situace odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení. K insolvenčnímu návrhu pouze předložili seznam majetku, avšak seznam závazků nepředložili.

Ve shodě se soudem prvního stupně je i odvolací soud toho názoru, že dlužníci neuvedli v insolvenčním návrhu žádná konkrétní tvrzení o skutečnostech osvědčujících jejich úpadek, ale omezili se-jak popsáno výše-toliko na obecná tvrzení, že mají závazky v celkové výši 3.209.600,-Kč, které nejsou schopni splácet, aniž by uvedli konkrétní věřitele, konkrétní závazky a data splatností, z nichž by bylo možno dovodit, že jsou v úpadku. Takové údaje nebylo možno vyvodit ani v seznamu závazků, který spolu s insolvenčním návrhem soudu nepředložili. Za této situace tedy insolvenční soud postupoval správně, když podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční návrh bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníků důvodným a napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 8. října 2014

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková