4 VSPH 1472/2015-B-14
KSPA 53 INS 9280/2015 4 VSPH 1472/2015-B-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Demokratické mládeže 1551, 530 02 Pardubice, doručovací adresa: Arnošta z Pardubic 2598, 530 02 Pardubice, zastoupené JUDr. Šárkou Línkovou, advokátkou se sídlem Jiráskova 972, 530 02 Pardubice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 29. června 2015, č.j. KSPA 53 INS 9280/2015-B-9,

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 29.6.2015, č.j. KSPA 53 INS 9280/2015-B-9, Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích schválil oddlužení dlužnice Evy anonymizovano (dále jen dlužnice) zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku); označil nemovitý majetek náležející do majetkové podstaty (bod II. výroku); uvedl, že insolvenčním správcem dlužníka je Institut pro řešení úpadku v.o.s. (dále jen správce; bod III. výroku), správci uložil vykonávat dohled nad průběhem insolvenčního řízení, informovat soud o výsledcích své činnosti a předkládat písemné zprávy o stavu insolvenčního řízení (bod IV. výroku) a dlužnici uložil, aby dnem nabytí účinků tohoto rozhodnutí neplatila zálohy na odměnu a hotové výdaje správce, jak jí byla tato povinnost uložena v rozhodnutí o úpadku (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 20.4.2015 (A-6) zjistil úpadek dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil správce. Uvedl, že se žádný věřitel nezúčastnil schůze věřitelů, avšak věřitel Red orange s.r.o. (P27) soudu zaslal platný hlasovací lístek, v němž hlasoval pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. S odkazem na § 402 odst. 5 insolvenčního zákona (dále jen IZ) soud konstatoval, že výše hlasů tohoto věřitele nepostačovala k tomu, aby bylo rozhodnuto o způsobu oddlužení hlasy nezajištěných věřitelů, a protože další hlasovací lístek neobdržel, rozhodl o způsobu oddlužení. Uvedl, že dlužnice nesouhlasila s oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, předložila smlouvu o důchodu na částku 15.500,-Kč měsíčně a navrhovala oddlužení plněním splátkového kalendáře. Správce naopak upřednostňoval oddlužení zpeněžením majetkové podstaty s tím, že nemovitosti tvoří předmět zajištění a lze očekávat pokyn zajištěného věřitele k jejich prodeji. Dále soud uvedl, že dlužnice má dvě vyživovací povinnosti, jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 9.167,-Kč měsíčně, pro účely oddlužení plněním splátkového kalendáře má s bratrem uzavřenou smlouvu o důchodu na částku 15.500,-Kč měsíčně, do majetkové podstaty byly sepsány nemovité věci, jejichž odhadní cena činí dle správce 1.800.000,-Kč a do insolvenčního řízení se přihlásilo 33 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 945.300,41 Kč (z toho 42.421,-Kč zajištěných a 902.879,41 Kč nezajištěných). Konstatoval, že při zpeněžení majetkové podstaty budou zajištění i nezajištění věřitelé zcela uspokojeni, při splátkovém kalendáři by uspokojení nezajištěných věřitelů dosáhlo téměř 96% a zajištění věřitelé by byli uspokojeni zcela (v případě prodeje předmětu zajištění). Dále zohlednil, že při zpeněžení dojde k uspokojení všech přihlášených pohledávek v relativně krátké době, neboť s ohledem na předmět prodeje (bytová jednotka 4+1 v centru Pardubic), lze oprávněně očekávat zájem o koupi, kdežto v případě splátkového kalendáře by byly nezajištěné pohledávky uspokojeny až za pět let, a to pouze při zachování smlouvy o důchodu v nezměněné podobě po celou dobu, což však není jisté, jelikož bratra dlužnice nelze do splácení nutit. K tomu dodal, že splátkový kalendář by přitom nezaručil, že nemovité věci nebudou prodány, neboť jsou předmětem zajištění. Soud uzavřel, že při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dojde v relativně krátké době k uspokojení všech věřitelů v nejvyšší možné míře a je tedy v souladu s jejich společným zájmem.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a navrhovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Namítala, že oddlužení plněním splátkového kalendáře, o jehož schválení žádala, by umožnilo 100 % uspokojení pohledávek věřitelů. S odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.2.2012, sp. zn. 3 VSPH 1053/2011, uváděla, že jí napadeným rozhodnutím vznikne újma, která by při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nevznikla, a jsou tak splněny důvody subjektivní přípustnosti jejího odvolání. Tvrdila, že s pomocí rodiny je schopna v následujících pěti letech uhradit 100 % pohledávek věřitelů, což doložila smlouvou o důchodu se svým bratrem, který má stabilní příjem a je připraven pomáhat jí po celou dobu oddlužení, k čemuž je připraven i její přítel Martin Šulc, s nímž žije mnoho let ve společné domácnosti a mají spolu dvě nezletilé děti (11 let a 18 měsíců). Tvrdila, že v bytě, který bude předmětem prodeje při zpeněžení majetkové podstaty, žijí přes 3 roky rodiče jejího přítele, jehož matka je zdravotně postižená a pohybuje se na vozíku a byt byl proto rekonstruován a bezbariérově upraven. Uvedla, že je v současnosti na rodičovské dovolené s mladším synem a rodinný rozpočet financuje její přítel, v jehož možnostech tak není zajistit svým rodičům náhradní bezbariérové bydlení. Uváděla, že je pro ni jen těžko představitelné, že by se rodiče jejího přítele museli ve svém věku stěhovat z tohoto bytu, přestože by v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře pokryla 100% pohledávek věřitelů. Tvrdila, že má v plánu v budoucnu byt přenechat svým dětem. Uvedla, že je v kontaktu se zajištěnými věřiteli, kteří dosud nedali pokyn ke zpeněžení.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je dlužnice osobou oprávněnou podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 406 odst. 4 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Koncepce oddlužení je vybudována na tom, že podáním návrhu na povolení oddlužení dává dlužník najevo, že souhlasí s oddlužením jedním ze dvou zákonem stanovených způsobů, o čemž rozhodují nezajištění věřitelé (§ 402 odst. 3 IZ) a nepřijmou-li rozhodnutí, pak insolvenční soud (§ 402 odst. 5 a § 406 odst. 1 IZ; jak tomu bylo také v projednávaném případě). Jak vyplývá z výše citovaného § 406 odst. 4 IZ, skutečnost, že dlužník upřednostňuje oddlužení plněním splátkového kalendáře před oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, které zvolili věřitelé (respektive insolvenční soud), nezakládá jeho právo podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.5.2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013 a ze dne 30.1.2014, sen. zn. 29 NSCR 91/2013). Insolvenční zákon tak nedává dlužníku možnost odvolání proti rozhodnutí, kterým soud schválil způsob jeho oddlužení (v daném případě zpeněžením majetkové podstaty), kromě případů, kdy dlužník nesouhlasí s tím, že soud nevyhověl jeho návrhu na stanovení jiné výše měsíčních splátek, přičemž o tento případ se v projednávané věci zjevně nejedná. Uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR byly překonány právní závěry, na něž dlužnice v odvolání odkazovala.

Odvolací soud proto odvolání dlužnice shledal nepřípustným dle § 406 odst. 4 IZ, neboť bylo podáno osobou, která k němu není oprávněna, a proto je podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.).

V Praze dne 3. září 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná