4 VSPH 1471/2015-A-12
KSPA 59 INS 6757/2015 4 VSPH 1471/2015-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice R E K I N G , s.r.o. v likvidaci, sídlem Pardubice, Odbojářů 346, IČO: 47470259, zahájené a návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 18. června 2015, č.j. KSPA 59 INS 6757/2015-A-5

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne

18. června 2015, č.j. KSPA 59 INS 6757/2015-A-5, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích odmítl insolvenční návrh dlužnice R E K I N G , s.r.o. v likvidaci (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužnice návrhem doručeným mu dne 16.3.2015 domáhala zahájení insolvenčního řízení. Protože k návrhu nebyly přes výzvu soudu připojeny žádné seznamy majetku a závazků ani seznam zaměstnanců, postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení soudu I. stupně se dlužnice včas odvolala, neboť je považovala za bezdůvodné. Uvedla, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích bylo rozhodnuto o jejím zrušení a byl jmenován likvidátor ze seznamu insolvenčních správců. Likvidátor v insolvenční návrhu výslovně uvedl veškerá zjištění, zejména, že dlužnice nemá zaměstnance, že nejsou známé její závazky a pohledávky vyjma těch přihlášených a že byly splněny podmínky pro zahájení insolvenčního řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ust. § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Ustanovení § 104 IZ dále ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že se dlužnice návrhem ze dne 25.11.2014 domáhala toliko zahájení insolvenčního řízení (A-1). Usnesením ze dne 3.4.2015 (A-3) vyzval soud dlužnici k doplnění jejího návrhu o řádné seznamy majetku a závazků s podrobným poučením o náležitostech seznamů podle § 104 IZ. Podáním doručeným soudu dne 9.4.2015 (A-4) dlužnice doplnila svůj návrh pouze o seznam přihlášek , v němž označila přihlášené věřitele (do likvidace) jménem a adresou a uvedla výši a právní důvod jejich pohledávek; uvedený seznam však nepodepsala a ani ho neopatřila prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, jakož nepředložila řádný seznam majetku a zaměstnanců.

Dlužnice tedy ani na výzvu soudu I. stupně nesplnila povinnost dle § 104 IZ, neboť k insolvenčnímu návrhu nepřipojila řádný seznam majetku a závazků opatřený zákonem předepsanými náležitostmi. Ostatně, i kdyby se dlužnice pokusila o odstranění tohoto nedostatku v rámci odvolacího řízení, což však neučinila, neměla by taková skutečnost z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu, neboť v řízení o odvolání se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly po vydání napadeného usnesení (§ 146 odst. 2 IZ). Za situace, kdy insolvenční návrh dlužnice postrádá skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího úpadku a chybějící údaje nelze dovodit ani z povinných příloh, nelze postupu soudu I. stupně, jenž její insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 IZ odmítl, vytknout žádné pochybení. Nadto návrh dlužnice se svým návrhem (nesprávně) domáhala toliko zahájení insolvenčního řízení a nikoli zjištění svého úpadku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužnici na to, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby podala nový, řádný insolvenční návrh opatřený všemi zákonem předepsanými náležitostmi včetně potřebných příloh příp., zda není namístě zvážit postup dle § 82 z.č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v aktualizovaném znění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. prosince 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková