4 VSPH 1458/2015-A-20
MSPH 96 INS 11064/2015 4 VSPH 1458/2015-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníků-manželů: Alexander anonymizovano , anonymizovano , Eliška anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 150 00 Praha 5, Pivovarská 244/9, oba adresa pro doručení: 150 00 Praha 5, Na Skalce 972/29, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2015, č.j. MSPH 96 INS 11064/2015-A-13,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2015, č.j. MSPH 96 INS 11064/2015-A-13, se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníků n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh dlužníků Alexandra Čureji a Elišky anonymizovano (dále jen dlužníci).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že dlužníci se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 27.4.2015 (A-1) domáhali zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Vyšel ze zjištění, že dlužníci neuvedli v insolvenčním návrhu skutečnosti, které by osvědčovaly jejich úpadek nebo hrozící úpadek, zejména netvrdili zákonný důvod jejich úpadku ani reálný právní důvod vzniku jejich pohledávek. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužníci včas odvolali (A-14 a A-16), neboť s ním nesouhlasili. Argumentovali zejména tím, že ve svém insolvenčním návrhu uvedli všechny zákonné náležitosti, přiložili seznamy majetku i závazků včetně uvedení doby splatnosti a výše závazků. Měli za to, že vzhledem k jejich exekučně vymáhaným závazkům je jasné, že jsou více jak 30 dní po splatnosti. Proto požadovali, aby odvolací soud obnovil řízení.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh (tvrzení o existenci jeho splatné pohledávky za dlužníkem), není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách je mnohost věřitelů dlužníka. V případě úpadku ve formě insolvence (jak plyne z kumulativních podmínek stanovených v § 3 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) musí jít o víceré (alespoň 2) věřitele s pohledávkami již splatnými, a to nejméně po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, s tím, že tyto závazky dlužník není schopen plnit (platební neschopnost).

Ustanovení § 104 IZ ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby uvedené seznamy podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech výslovně uvedl.

Z obsahu spisu plyne, že dlužníci spojili insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným dne 27.4.2015 na předepsaném formuláři (A-1). V jeho kolonce č. 7 vyznačili, že se tímto návrhem domáhají rozhodnutí o svém úpadku. Uvedli, mají celkem 7 věřitelů, u kterých mají 8 závazků v celkové výši 173.225,-Kč. Konstatovali, že se snažili veškeré půjčky splácet, ale věřitelé s nimi již nechtějí komunikovat a požadují zaplacení celého dluhu. V kolonkách č. 7 a č. 19 řádně identifikovali své věřitele s výší jejich pohledávek, přičemž všechny závazky označili jako vykonatelné včetně uvedení spisové značky příslušné exekuce. K návrhu připojili mj. seznam svých závazků opatřený prohlášením o jeho správnosti a úplnosti (A-5/1-2)

V posuzované situaci odvolací soud nesdílí přehnaně formalistický náhled soudu I. stupně, že by insolvenční návrh postrádal vylíčení takových rozhodujících skutečností, na jejichž základě by nebylo možné posoudit, že se dlužníci nachází v úpadku. Ze shora uvedených zjištění odvolacího soudu lze spolehlivě usuzovat na úpadek dlužníků (minimálně ve smyslu § 3 odst. 2 písm. c/ IZ) za situace, kdy již ohledně vykonatelných pohledávek jejich věřitelů probíhají od roku 2011 četné exekuce (tedy, že splatnost těchto závazků nastala před více jak 3 lety), a to i přesto, že dlužníci neuvedli konkrétní datum splatnosti u každého ze svých závazků. Jinak řečeno, protože odvolací soud shledal insolvenční návrh projednatelným, nebyl dán důvod k postupu dle § 128 odst. 1 IZ (a k jeho odmítnutí).

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že jinou věcí je, zda předložené seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které by měly dokládat úpadek dlužníků, jsou zcela perfektní ve smyslu § 104 IZ; shledá-li soud I. stupně jejich neúplnost, je pak místě postup dle § 128 odst. 2 IZ. Avšak požadavek soudu I. stupně na uvedení právního důvodu vzniku pohledávek dlužníků nemá v § 104 odst. 3 IZ potřebnou oporu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 31. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná