4 VSPH 1457/2015-P1-8
KSHK 41 INS 32895/2013 4 VSPH 1457/2015-P1-8

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem 541 01 Trutnov, Slovanské náměstí 165, o odvolání věřitelky EXPERATA, a.s. sídlem 110 00 Praha 1, Václavské náměstí 823/33, IČO 25918940, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. června 2015, č.j. KSHK 41 INS 32895/2013-P1-3,

takto:

Odvolání se o d mí t á.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové zamítl návrh věřitelky EXPERATA, a.s. (dále jen věřitelka) na vstup nabyvatelky její pohledávky GENOR Finance, s.r.o. (dále jen nabyvatelka) do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Petrem Hudákem (dále jen dlužník) na její místo.

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byla dne 4.12.2013 doručena přihláška pohledávky věřitelky ve výši 3.043,37 Kč, která byla na přezkumném jednání zjištěna. Konstatoval, že podáním ze dne 29.6.2015 (P1-2) navrhla věřitelka vstup nabyvatelky její pohledávky do insolvenčního řízení na její místo. Citoval § 18 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) se závěrem, že k návrhu věřitelky nebyla přiložena smlouva o postoupení pohledávky opatřená úředně ověřenými podpisy. Proto návrh věřitelky zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podala dne 8.7.2015 věřitelka odvolání (P1-4). Argumentovala zejména tím, že návrh na vstup nabyvatelky její pohledávky do insolvenčního řízení na její místo podala dne 29.6.2015, přičemž si špatně načasovala zaslání konvertované postupní smlouvy, když ji zaslala do datové schránky soudu dne 30.6.2015. Proto se domnívala, že její návrh je v pořádku a že doložila převod pohledávky na nabyvatelku. Navrhovala, aby o jejím návrhu rozhodl soud kladně, neboť vytvoření nového návrhu na vstup by bylo komplikované z důvodu časové vytíženosti managementu obou společností.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda odvolání proti napadenému usnesení je přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle § 18 IZ nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly (odst. 1). O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá insolvenční soud také tehdy, učiní-li věřitel a nabyvatel jeho pohledávky do protokolu u tohoto soudu společné prohlášení o tom, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1; odstavec 2 platí obdobně (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, insolvenční soud však tímto rozhodnutím není vázán (odst. 4).

Proti usnesení, jímž insolvenční soud rozhodl o návrhu věřitele na záměnu účastníků podle § 18 odst. 1, není podle odst. 4 tohoto ustanovení odvolání přípustné, a to nejen proti rozhodnutí, jímž soud tomuto návrhu vyhověl (tj. kladnému rozhodnutí, jež by již z povahy věci bylo nepřípustné), nýbrž i proti rozhodnutí zamítavému, neboť v obou případech se akcentuje role soudu I. stupně a rychlost jeho rozhodování, a ovšem také změnitelnost rozhodnutí, jestliže se v dalším průběhu řízení ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlo jinak, či dojít nemělo.

Pro insolvenční řízení platí ve smyslu § 7 odst. 1 IZ úprava obsažená v § 218 písm. c) o.s.ř., podle nějž odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Z napadeného usnesení odvolací soud zjistil, že soud I. stupně zamítl návrh věřitelky podle § 18 IZ, aby na její místo vstoupila do insolvenčního řízení nabyvatelka její pohledávky, neboť k návrhu nebyla přiložena smlouva o postoupení pohledávek opatřená úředně ověřenými podpisy. V poučení napadeného usnesení soud I. stupně správně uvedl, že proti němu není odvolání přípustné. Za takového stavu věci odvolací soud nemohl než odvolání podle § 218 písm. c) o.s.ř. odmítnout.

Pro úplnost je třeba dodat, že soud I. stupně pochybil, když v napadeném usnesení vydaným vyšší soudní úřednicí nepoučil účastníky o možnosti podat proti němu námitky (§ 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb), a že soud I. stupně může sám své rozhodnutí změnit, pokud by v průběhu řízení vyšlo najevo, že podmínky pro jeho vydání nebyly naplněny, popř. musí opětovně rozhodnout o příp. dalším návrhu věřitelky podle § 18 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 31. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. ,v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná