4 VSPH 1445/2015-A-12
MSPH 95 INS 17222/2015 4 VSPH 1445/2015-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Ing. Bronislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Archlebov 2, adresa pro doručování: Hlavní 2930/114, Praha 4, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 17222/2015-A-7 ze dne 2. července 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 17222/2015-A-7 ze dne 2. července 2015 se m ě ní tak, že se insolvenční návrh dlužníka Bronislava anonymizovano n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh Bronislava anonymizovano (dále jen dlužník; bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že dlužník v podání ze dne 30.6.2015 učiněném na příslušném formuláři označeném jako Návrh na povolení oddlužení v kolonce č. 7 uvedl, že má závazky u více věřitelů po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, když některé z nich neplní déle než 3 měsíce. Dlužník uvedl příkladmý výčet těchto závazků a popsal další skutečnosti osvědčující jeho úpadek. Dlužník však již neuvedl svůj konečný návrh (návrh na zjištění dlužníkova úpadku). Proto soud postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl. Nad rámec uvedeného soud prvního stupně dlužníka upozornil, že insolvenční návrh musí obsahovat další nezbytné náležitosti, a to řádné povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu (řádné seznamy závazků a majetku dlužníka s uvedením důvodu, výše a splatnosti jednotlivých dlužníkových závazků a specifikací jednotlivých konkretizovaných složek dlužníkova majetku). Návrh na povolení oddlužení pak musí obsahovat vylíčení MSPH 95 INS 17222/2015 a doložení majetkové situace umožňující splnit zákonem vyžadované podmínky pro povolení a schválení oddlužení požadovaným způsobem (plněním splátkového kalendáře), řádné vylíčení a doložení závazkové minulosti, tj. jakým způsobem dlužník naložil s prostředky získanými půjčkami a úvěry, zda zhodnocoval pouze svůj majetek či majetek třetích osob a zda dlužník takto nabyl pohledávky za třetími osobami. Dlužník by měl taktéž specifikovat a doložit jednak své rodinné poměry (s kým sdílí společnou domácnost), jednak všechny podrobnosti týkající se bydlení, jakož i pravidelné dlužníkovy výdaje související s bydlením, stravným, cestovným apod.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že v kolonce 07 zaškrtl možnost úpadku , čímž navrhl, aby soud z důvodů tam uvedených soud rozhodl o dlužníkově úpadku; současná podoba formuláře ani jinou možnost, než zaškrtnout políčko úpadku nebo hrozícího úpadku nedává. V kolonce 07 navíc vylíčil, jak naložil s poskytnutými finančními prostředky, vyčíslil své pravidelné výdaje i to, že je ubytován na jednolůžkovém pokoji na ubytovně. Soudu prvního stupně vytkl, že opakované podávání insolvenčních návrhů je způsobeno samotným soudem prvního stupně, jenž na dlužníka klade požadavky, které nemají oporu v zákoně (uvedení jakým způsobem dlužník naložil s finančními prostředky získanými z úvěrů či půjček, podrobnosti týkající se bydlení či pravidelných výdajů). Protože insolvenční návrh obsahuje všechny předepsané náležitosti, dlužník požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A ze dne 26.2.2009 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti MSPH 95 INS 17222/2015 insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem.

Dále je třeba poukázat na to, že skutečnosti osvědčující úpadek musí být uvedeny přímo v insolvenčním návrhu, resp. že povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, nicméně to neplatí, jde-li o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohou) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 106 odst. 1 IZ musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle § 390 odst. 1 IZ musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z § 391 IZ se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v § 2 písm. c) IZ definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 uveřejněné pod č. 8/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují. MSPH 95 INS 17222/2015

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce 7 určené pro podání insolvenčního návrhu vyznačil, že navrhuje, aby soud rozhodl o jeho úpadku. Co do popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek kromě jiného uvedl, že má závazky vůči více věřitelům, označil věřitele, jejichž pohledávky jsou více než tři měsíce po splatnosti, vysvětlil příčiny svého úpadku i to, jak naložil s finančními prostředky, vyčíslil své pravidelné měsíční výdaje. V současnosti dlužník pobírá mzdu v průměrné čisté výši 33.000,-Kč měsíčně, žije v jednolůžkovém pokoji na ubytovně, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dlužník vlastní osobní automobil v hodnotě 23.000,-Kč (specifikovaný registrační a tovární značkou) a zůstatky na účtech, jež popsal v kolonce 15 formuláře i v seznamu majetku, přičemž požádal o stanovení jiné než zákonem stanovené výše splátek. K návrhu dlužník připojil seznamy podle § 104 IZ, které opatřil svým podpisem a prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. V seznamu závazků řádně označil své věřitele, uvedl důvod (poskytnuté úvěry a půjčky, jak je uvedeno v kolonce 17 formuláře), výši, datum splatnosti závazků; ze seznamu závazků je přitom zjevné, že dlužník byl již v době podání insolvenčního návrhu v prodlení se splácením čtyř ze svých závazků vůči třem svým věřitelům více než tři měsíce.

Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že skutečnosti obsažené v insolvenčním návrhu v spojení s řádnými seznamy majetku, závazků a zaměstnanců úpadek dlužníka osvědčují, neboť je z nich zřejmé, že dlužník má sedm závazků vůči šesti věřitelům, a že tyto závazky ze svého současného příjmu není schopen splácet. Jinými slovy, insolvenční návrh nepostrádá vylíčení konkrétních skutečností, z nichž by bylo možno dovodit, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a že je dána vyvratitelná právní domněnka, že tyto závazky není schopen plnit, neboť čtyři ze svých závazků neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Dlužník tím insolvenčnímu soudu umožnil, aby v dalším řízení ověřil pravdivost jeho tvrzení o tom, že je v úpadku. Závěr soudu prvního stupně, že tvrzení obsažená v insolvenčním návrhu neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že je dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti, tudíž správný není. Zaškrtnutím příslušného políčka formuláře dal dlužník zcela jednoznačně a nepochybně najevo, že navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a zároveň rozhodl o povolení oddlužení. MSPH 95 INS 17222/2015

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, a napadené usnesení proto podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné dodat, že uvedení důvodu vniku závazků není nutnou náležitostí seznamu závazků podle § 104 odst. 3 IZ stejně tak jako vylíčení závazkové minulosti, vyčíslení pravidelných měsíčních výdajů a uvedení, s kým sdílí společnou domácnost, nejsou povinnou náležitostí návrhu na povolení oddlužení podle § 389 a násl. IZ. Soud prvního stupně tato ustanovení v odůvodnění napadeného usnesení ostatně přesně citoval; nadto jsou všechny tyto údaje v insolvenčním návrhu a jeho přílohách precizně specifikovány.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. srpna 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná