4 VSPH 1410/2014-P25-9
MSPH 94 INS 17610/2011 4 VSPH 1410/2014-P25-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenčním řízení dlužníka Rene-Sol Development, s.r.o., IČO 29020662, Opletalova 1525/39, 113 32 Praha 1, o odvolání věřitele č. 25 UniCredit Leasing CZ, a.s., IČO: 15886492 se sídlem Želetavská 1525, 140 92 Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 17610/2011-P25-3 ze dne 12. června 2014

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 17610/2011-P25-3 ze dne 12. června 2014 s e m ě n í tak, že se přihláška pohledávky věřitele č. 25 UniCredit Leasing CZ, a.s. neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 94 INS 17610/2011-P25-3 ze dne 12.6.2014 rozhodl, že se přihláška pohledávky věřitele č. 25 UniCredit Leasing CZ, a.s. (dále jen věřitel) odmítá pro opožděnost a k této přihlášce se dále nepřihlíží (bod I. výroku), a konstatoval, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně odkázal na § 173 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a uvedl, že usnesením ze dne 26.4.2012 rozhodl o úpadku Rene-Sol Development, s.r.o. (dále jen dlužník) a současně dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzval věřitele dlužníka, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Zároveň je ve smyslu § 173 odst. 1 IZ poučil o následcích zmeškání stanovené lhůty.

Věřitel svoji přihlášku pohledávky doručil soudu prostřednictvím veřejné datové sítě dne 18.1.2013, a tedy po marném uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek. Soud proto dle § 185 IZ tuto přihlášku pohledávky odmítl a současně věřitele uvědomil o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal s požadavkem, aby je odvolací soud změnil a rozhodl o tom, že se přihláška neodmítá. Namítal, že přihláškou ze dne 18.1.2013 uplatnil své čtyři dílčí pohledávky za Dlužníkem v celkové výši 4.966.666,50 Kč. Pohledávky věřitele vyplývají ze čtyř úvěrových smluv uzavřených s dlužníkem v r. 2010 a 2011, na jejichž základě poskytl věřitel dlužníkovi financování

čtyř vozidel. Pohledávky byly zajištěny zajišťovacím převodem práva k těmto vozidlům. Vzhledem k neplnění povinností dlužníkem věřitel dne 8.11.2011 vozidla dlužníkovi odebral a následně je prodal třetím osobám. Přípisem insolvenčního správce ze dne 29.6.2012, tedy po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek stanovené rozhodnutím o úpadku, byl věřitel vyrozuměn o zahrnutí vozidel do soupisu majetkové podstaty, přípisem ze dne 9.10.2012 byl vyzván k vydání majetkového prospěchu získaného zpeněžením vozidel v celkové výši 5.960.000,-Kč. Ohledně tohoto nároku byla správcem dne 14.12.2012 podána odpůrčí žaloba, řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 4. Přihlášené pohledávky představují souhrn výtěžků zpeněžení vozidel bez DPH a byly přihlášeny jako podmíněné s odkládací podmínkou spočívající ve vydání plnění z neúčinného úkonu věřitelem a jako zajištěné zajišťovacími převody vlastnického práva k vozidlům, resp. k peněžním prostředkům získaných jejich prodejem. Jedná se tedy o pohledávku, která se považuje za přihlášenou a uznanou ve smyslu § 237 odst. 4 IZ a to včetně uplatněného zajištění k pohledávce a v případě, že věřitel plnění do majetkové podstaty vydá, vzniká mu nárok na vydání protiplnění z tohoto neúčinného právního úkonu ze strany insolvenčního správce, pokud se toto plnění nachází v majetkové podstatě dlužníka a je rozpoznatelné nebo na uspokojení pohledávky, která této osobě poskytnutím plnění dlužníkovi vznikla a která se považuje za přihlášenou pohledávku, pokud se toto plnění v majetkové podstatě již nenachází nebo není rozpoznatelné (typicky peníze). Pohledávka by v tomto případě měla být uspokojena s ostatními nepřednostními pohledávkami, např. rozvrhem. Lhůta k uplatnění tohoto práva tudíž věřiteli dosud neuplynula a proto jeho přihláška byla podána řádně i včas a měla by být podrobena řádnému přezkumu. Na podporu tohoto svého názoru odkázal na judikaturu Vrchního soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 165 odst. 1 IZ věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 165 odst. 2 IZ může zákon stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky.

Podle § 166 IZ uplatňují zajištění věřitelé své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Podle § 136 odst. 3 a 4 IZ (v rozhodném znění platném do 31.12.2013) stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 176 IZ za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v daném insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu věřitele soud prvního stupně rozhodl o úpadku dlužníka usnesením č.j. MSPH 94 INS 17610/2011-A-26 ze dne 26.4.2012, jež bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku (a tím okamžikem nabylo dle § 89 odst. 1 IZ účinnosti). V tomto usnesení soud stanovil věřitelům (v souladu s § 136 odst. 3 IZ) lhůtu k podání přihlášek do 30 dnů.

Dne 18.1.2013, a tedy po uplynutí lhůty, již soud prvního stupně pro podávání přihlášek v rozhodnutí o úpadku stanovil, podal věřitel soudu přihlášku pohledávek v celkové výši 4.966.666,50 Kč a to za užití formuláře přihlášky pohledávky určeného k přihlášení pohledávky typu zajištěná majetkem dlužníka . V něm vyznačil, že jde o zajištěné podmíněné pohledávky nevykonatelné, podmínka byla popsána bude-li vydáno věřitelem plnění z neúčinných právních úkonů . Důvod pohledávky věřitel specifikoval tak, jak je shora uvedeno, přičemž odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 41 INS 2804/2010, 1 VSPH 663/2011 ze dne 1.8.2011.

Insolvenční správce se k podané přihlášce vyjádřil tak, že věřiteli insolvenční zákon žádnou zvláštní lhůtu k podání přihlášky nestanoví a pohledávka věřitele byla podána opožděně. Odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSOS 25 INS 6342/2011, VSOL 584/2011-P5-9 ze dne 21.11.2011, podle něhož uzavřením smlouvy o zajišťovacím převodu práva získává věřitel postavení zajištěného věřitele a má právo na uspokojení z předmětu zajištění. Úprava § 237 odst. 4 IZ se na daný případ nevztahuje, dohoda o zajišťovacím převodu práva není dohodou o vzájemném plnění.

Z uvedeného plyne, že přihláškou pohledávky věřitel v insolvenčním řízení uplatnil nárok na vydání plnění z neúčinného právního úkonu pod podmínkou, že věřitel takové plnění v budoucnu do majetkové podstaty vydá podle § 237 odst. 4 IZ a jíž lze uspokojit z majetku poskytnutého k zajištění, který náleží (dle správcova soupisu) do majetkové podstaty dlužníka.

Současně je ovšem z výše uvedeného zřejmé, že o povinnosti věřitele vydat plnění z neúčinných právních úkonů dosud rozhodnuto nebylo a pokud byla vozidla sepsána do soupisu majetkové podstaty až podáním správce ze dne 29.6.2012, tedy po uplynutí přihlašovací lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku dlužníka, nemohl věřitel uplatnit právo na uspokojení své pohledávky z majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka dříve, než k onomu jeho dodatečnému soupisu došlo. Za této situace bylo třeba postupovat ve smyslu závěrů usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 32/2011 ze dne 28.3.2012, uveřejněného pod č. 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a závěrů vyjádřených v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPH 41 INS 2804/2010, 1 VSPH 663/2011 ze dne 1.8.2011, tj. insolvenční soud měl věřitele vyzvat, aby v procesní lhůtě k tomu určené sdělil, zda uplatňuje právo na uspokojení z dodatečně sepsaného majetku sloužícího k zajištění jeho pohledávek a poučit jej, že po marném uplynutí určené lhůty bude mít za to, že právo na uspokojení ze zajištění neuplatnil. Takovou výzvu však věřitel od insolvenčního soudu neobdržel. Argumentace správce by byla oprávněná toliko v situaci, kdy by zajišťovací převod práva nebyl dosud realizován, pouze v tomto případě by byl věřitel povinen zajištění přihlásit v řádné přihlašovací lhůtě. Pokud věřitel skutečně má, resp. mu v budoucnu vznikne pohledávka podle § 237 odst. 4 IZ, takovou pohledávku není třeba přihlašovat vůbec, tím spíše nelze uvažovat o jejím opožděném přihlášení. Nelze dospět k jinému závěru, než že lhůta pro podání přihlášky pohledávek věřiteli dosud neuplynula a tudíž jeho přihlášku, jíž se tohoto nároku dovolal, nelze považovat za opožděnou.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné dodat, že ve fázi řízení o odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele neposuzoval, zda je přihlášená pohledávka po právu a zda je zajištěná. Tyto otázky budou předmětem přezkumného jednání a případné žaloby na určení pravosti, výše či pořadí pohledávky.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak uvedeno shora.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 9. října 2014

JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková