4 VSPH 1403/2015-B-13
KSPA 56 INS 23774/2013 4 VSPH 1403/2015-B-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníků-manželů: a) Vojtěch anonymizovano , anonymizovano a b) Anna anonymizovano , nar. 30.3.1960, oba bytem 537 01 Chrudim IV, Rooseveltova 490, zahájeném na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 4. června 2015, č.j. KSPA 56 INS 23774/2013-B-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 4. června 2015, č.j. KSPA 56 INS 23774/2013-B-8, se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích neschválil oddlužení dlužníků Vojtěcha anonymizovano (dále též dlužník) a Anny anonymizovano (dále též dlužnice; bod I. výroku), prohlásil na jejich majetek konkurs (bod II. výroku), jenž bude projednáván jako nepatrný (bod IV. výroku), konstatoval, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku), vyzval osoby mající závazky za dlužníky, aby napříště poskytovaly plnění insolvenční správkyni (bod V. výroku), které uložil, aby nejpozději do 2.7.2015 předložila zprávu o hospodářské situaci dlužníků ke dni prohlášení konkursu (bod VI. výroku).

V odůvodnění soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 15.11.2013 (A-13) zjistil úpadek dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil insolvenční správkyni BANKRUPCY TRUSTEES, v.o.s. (dále jen správkyně). Kostatoval, že celková výše přihlášených pohledávek činí 268.368,24 Kč, přičemž dlužník při přezkumném jednání konaném dne 27.1.2014 popřel pohledávku věřitelky č. 2 ve výši 18.343,-Kč, žaloba však podána nebyla. Vysvětloval, že vzhledem k nedostatku majetku dlužníků přicházelo v rámci povoleného oddlužení v úvahu pouze jeho schválení plněním splátkového kalendáře. Rozvedl, že dlužník pobírá invalidní důchod ve výši 6.414,-Kč a dlužnice mzdu ve výši 9.985,-Kč měsíčně. S ohledem na jejich nedostatečný příjem, vyzval soud dlužníky usnesením ze dne

17.6.2014 (B-6) k navýšení příjmů, nicméně dlužníci doklady o dalších příjmech nedoložili. Dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro schválení oddlužení, neboť při stávajících příjmech a při vzájemné vyživovací povinnosti by dlužníci uhradili za 5 let trvání oddlužení jen 25 % hodnoty nezajištěných pohledávek. Proto za použití § 405 odst. 1 a § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ) oddlužení dlužníků neschválil a na jejich majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a navrhovali, aby je odvolací soud zrušil a schválil jim oddlužení plněním splátkového kalendáře. Poukazovali na to, že z jejich majetku nepatrné hodnoty nebudou věřitelé uspokojeni a jejich dluhy by nadále narůstaly. Namítali, že se chtějí s dluhy vypořádat také pomocí navýšení svých příjmů o podporu ve výši 2.600,-Kč měsíčně, a k tomu předložili nedatovanou smlouvu o darování podpory uzavřenou s panem Zdeňkem Koky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 395 odst. 1 IZ zamítne insolvenční soud návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Návrh na povolení oddlužení zamítne insolvenční soud podle odst. 2 téhož ustanovení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2). Rozhodnutí, jímž oddlužení neschválí, doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze dlužník (odst. 3).

Závěr o tom, že oddlužení není přípustné podle § 395 IZ, má ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení za následek rozhodnutí o zamítnutí tohoto návrhu, je-li však takové zjištění učiněno soudem až po rozhodnutí o povolení oddlužení (jako v tomto případě), má za následek rozhodnutí o neschválení oddlužení podle § 405 odst. 1 IZ.

Třeba zdůraznit, že ve smyslu § 7 odst. 1 IZ musí usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení vždy odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) s tím, že všechna rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení, s nimiž se pojí rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, tedy jak rozhodnutí uvedená v § 396 IZ, tak i rozhodnutí o neschválení oddlužení uvedená v § 405 odst. 2 IZ, musí být s ohledem na jejich povahu odůvodněna způsobem uvedeným v § 157 odst. 2 o.s.ř. Proto soud v odůvodnění usnesení o neschválení oddlužení musí kromě jiného vždy uvést, jaká pro rozhodnutí podstatná skutková zjištění učinil a na jakém podkladě, jakými

úvahami se při hodnocení těchto zjištění řídil a jak je právně posoudil. Přitom dbá o to, aby bylo odůvodnění rozhodnutí přesvědčivé. Těmto požadavkům však soud I. stupně v písemném vyhotovení napadeného usnesení zcela nedostál.

Odvolací soud shledal, že v odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně blíže nevyložil, jak dospěl k závěru, že dlužníci nesplňují podmínky pro schválení oddlužení. Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že se do insolvenčního řízení přihlásili 4 věřitelé s nezajištěnými pohledávkami ve výši 268.368,24 Kč. Pro účely posouzení případného schválení oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře je třeba nejprve vycházet z přihlášených nezajištěných pohledávek a z doložených příjmů dlužníků, které podle soudu I. stupně činily částku 6.414,-Kč měsíčně (u dlužníka) a částku 9.985,-Kč měsíčně (u dlužnice), celkem tedy částku 16.399,-Kč. Aniž soud I. stupně vypočetl výši splátky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře (včetně uvedení nezabavitelné částky dlužníků), rovnou dospěl k (nepřezkoumatelnému) závěru, že by dlužníci za 5 let trvání oddlužení uhradili 25 % hodnoty nezajištěných pohledávek. Takový výpočet nebyl obsažen ani ve výzvě dlužníkům k navýšení příjmů ze dne 17.6.2014 (B-6). Přitom podle zprávy správkyně ze dne 10.1.2014 (B-2/5-6) mají dlužníci příjmy dostačující na úhradu 38,23 % hodnoty nezajištěných pohledávek v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Jen z tohoto důvodu je napadené usnesení nepřezkoumatelné.

Nadto soud I. stupně nevzal v potaz, že při přezkumném jednání konaném dne 27.1.2014 (B-4/2) dlužník popřel pohledávku věřitelky č. 2 ve výši 18.343,-Kč. Judikatura prezentovaná např. usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.7.2012 sp. zn. KSCB 27 INS 13044/2010, 29 NSČR 22/2012-B, s níž se odvolací soud ztotožňuje, dospěla při řešení otázky, jaký význam má popření pohledávky při rozhodování o schválení (povolení) oddlužení, k závěru, že pokud dlužník splňuje předpoklad pro schválení oddlužení obsažený v § 395 odst. 1 písm. b) IZ jen s přihlédnutím k možným účinkům popření některé z přihlášených pohledávek, je insolvenční soud povinen pro účely rozhodnutí o tom, zda schvaluje oddlužení, předběžně posoudit význam popření pohledávky. Jestliže insolvenční soud (v procesní situaci vymezené stavem popřené pohledávky a obsahem popěrného úkonu) nevyloučí při předběžném posouzení úspěch uplatněného popření, pak oddlužení schválí s tím, že pokud posléze vyjde najevo, že popření pohledávky nebylo úspěšné a že s přihlédnutím k výši pohledávky není splněn předpoklad obsažený v § 395 odst. 1 písm. b) IZ, je to důvodem ke zrušení schváleného oddlužení postupem podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ.

Soud I. stupně tedy pochybil, když se nezabýval tím, zda by dlužníci splňovali předpoklad dosažitelnosti oddlužení plněním splátkového kalendáře s přihlédnutím k možným účinkům popření nezajištěné pohledávky, a když předběžně nezkoumal úspěch uplatněného popření, což pro neschválení oddlužení a pro prohlášení konkursu na majetek dlužníků může mít zásadní význam. Insolvenční zákon nevylučuje, aby soud rozhodl o schválení oddlužení ještě před zjištěním přihlášených pohledávek.

Odvolací soud proto uzavírá, že závěr soudu I. stupně o nesplnění podmínek pro schválení oddlužení, je proto jednak předčasný a jednak nepřezkoumatelný.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení jako nepřezkoumatelné zrušil v napadených bodech I. a II. výroku včetně na nich závislých bodech III.-VI. výroku a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž opětovně prověří všechny skutečnosti rozhodné pro splnění podmínek přípustnosti schválení oddlužení a o věci znovu rozhodne.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. srpna 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová