4 VSPH 1390/2015-A-12
MSPH 93 INS 15734/2015 4 VSPH 1390/2015-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužnice Sunspree Resort, s.r.o. v likvidaci, IČO 28375548, sídlem Musílkova 172/58, Praha 5, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 15734/2015-A-6 ze dne 24. června 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 15734/2015-A-6 ze dne 24. června 2015 se m ě n í tak, že se dlužnici ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč do deseti dnů od právní moci tohoto usnesení v hotovosti do pokladny nebo na účet Městského soudu v Praze.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením uložil Sunspree Resort, s.r.o. v likvidaci (dále jen dlužnice), jež se insolvenčním návrhem ze dne 15.6.2015 domáhala vydání rozhodnutí o zjištění úpadku, aby do 3 dnů od doručení usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud poukazuje na § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) konstatoval, že dlužnice v insolvenčním návrhu a k němu připojených přílohách uvedla, že vlastní toliko automobil nepatrné hodnoty a nemá jiný majetek. Vysvětlil, že úpadek dlužnice bude řešen konkursem, přičemž jen odměna správce bude činit 45.000,-Kč, ze zálohy budou hrazeny i hotové výdaje insolvenčního správce, které vzniknou po rozhodnutí o úpadku v souvislosti s dohledáváním a zajišťováním majetku dlužnice, zjišťováním zda dlužnice neučinila úkony zkracující majetkovou podstatu a přezkoumáním přihlášených pohledávek. Zdůraznil, že dlužnice byla povinna podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla nebo při náležité pečlivosti měla dozvědět o svém úpadku (§ 98 odst. 1 a 2 IZ).

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že není důvodné vyměření zálohy na náklady insolvenčního řízení v maximální výši, když by zpeněžením automobilu dlužnice mohly být získány finanční prostředky nejméně ve výši požadované zálohy; s ohledem na rychlost vydání napadeného rozhodnutí nemohl asistent soudce insolvenční návrh náležitě posoudit. Proto dlužnice požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 108 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč (odst. 2). Nebude-li záloha náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odst. 3).

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Odvolací soud z insolvenčního návrhu (A-1) a z jeho příloh (A-3) ověřil, že je dlužník obchodní společností, jejíž majetkem je osobní automobil tov. zn. Peugeot 407 Diesel 2.0 HDI Executive, rok výroby 2007 v hodnotě 90.000,-Kč, přičemž tato cena odpovídá nabídkovým cenám vozidel téhož tipu a stáří zveřejněným na internetu; dlužník má závazky vůči svým věřitelům v celkové výši 4.816.305,49 Kč, nejstarší se staly splatnými již v roce 2009.

V daném případě zřejmě nebude možné řešit úpadek dlužníka jiným způsobem než konkursem, a lze proto souhlasit se závěrem soudu prvního stupně v tom, že je třeba insolvenčnímu správci zajistit dostatek prostředků na hotové výdaje související s jeho činností a na náklady spojené se zjišťováním majetkové podstaty (případně jejího prodeje). Proto postupoval soud prvního stupně správně, když dlužníkovi uložil uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

V případě řešení úpadku konkursem představují náklady insolvenčního řízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Odvolací soud je však toho názoru, že je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti věci, jimiž jsou majetkové poměry dlužníka, z nichž vyplývá, že náklady řízení bude možné alespoň zčásti uhradit z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Proto ke krytí počátečních výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce bude dle názoru odvolacího soudu postačovat záloha ve výši 30.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil napadené usnesení změnil tak, že dlužníkovi uložil zaplatit zálohu ve výši 30.000,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 18. srpna 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: H. Borodáčová