4 VSPH 1359/2015-B-26
MSPH 89 INS 22844/2013 4 VSPH 1359/2015-B-26

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Green & Black 1954 s.r.o., IČO: 28561392, sídlem Kaprova 42/14, Praha 1-Staré Město, za účasti státního zastupitelství, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Petra Konečného, sídlem V Tůních 1636/1, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 22844/2013-B-20 ze dne 24. června 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 22844/2013-B-20 ze dne 24. června 2015, se m ě n í tak, že pořádková pokuta ve výši 2.000,-Kč se insolvenčnímu správci JUDr. Petru Konečnému neukládá.

Odůvodnění:

Ve výroku označeným usnesením Městský soud v Praze v insolvenční věci dlužníka Green & Black 1954 s.r.o. (dále jen dlužník) uložil insolvenčnímu správci JUDr. Petru Konečnému (dále jen správce) pořádkovou pokutu ve výši 2.000,-Kč splatnou do 5 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že k žádosti správce usnesením ze dne 7.5.2015 (B-17) svolal na den 15.6.2015 schůzi věřitelů za účelem řádné volby věřitelského orgánu. Konstatoval, že toto usnesení bylo správci doručeno do jeho datové schránky dne 7.5.2015 a zároveň zveřejněno v insolvenčním rejstříku, avšak správce se na nařízenou schůzi věřitelů bez jakékoliv omluvy nedostavil. Citoval § 81 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a dospěl k závěru, že nedostavením se na jednání ztížil správce průběh řízení a zapříčinil výdaje na straně soudu a státního zástupce, který se k jednání dostavil. V tomto správcově konání spatřoval porušení jeho povinnosti, a proto mu uložil pořádkovou pokutu.

Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal (B-21) a navrhoval, aby je odvolací soud zrušil. Argumentoval zejména tím, že jediným předmětem konání schůze věřitelů byla volba věřitelského výboru a že v usnesení o jejím svolání nebyl uveden žádný údaj o tom, že se této schůze měl zúčastnit, resp., že by soud trval na jeho účasti, přičemž pro svou účast neviděl žádný důvod, jelikož volba věřitelského orgánu je plně v kompetenci věřitelů a insolvenční správce do ní nemá co zasahovat. Namítal, že účast na schůzi věřitelů je jeho právem a nikoli povinností, neboť ze zákona je povinen zúčastnit se pouze schůze věřitelů svolané za účelem projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí nebo jednání o způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Domníval se proto, že svou neúčastí na schůzi nijak neovlivnil ani neztížil průběh insolvenčního řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 47 IZ schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání (odst. 1). Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce a státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení. Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se schůze věřitelů také odborová organizace, která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace s největším počtem členů nebo sdružení odborových organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící u dlužníka jinak (odst. 2).

Podle § 81 odst. 2 IZ může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Obecně vzato spočívá smysl uložení pořádkové pokuty ve výchovném působení na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a § 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu dohlédací činnosti podle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění funkce podle § 32 IZ. Výše uložené pokuty přitom musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Odvolací soud z insolvenčního spisu zjistil, že správce ve své zprávě o průběhu insolvenčního řízení ze dne 28.4.2015 (B-16) navrhoval, aby bylo rozhodnuto o volbě věřitelského orgánu, aby s ním mohl projednat případné postoupení pohledávky z neúčinného právního úkonu. Usnesením ze dne 7.5.2015 (B-17) soud prvního stupně svolal schůzi věřitelů na den 15.6.2015, jejímž předmětem měla být volba věřitelského orgánu, přičemž toto usnesení bylo správci doručeno do datové schránky dne 7.5.2015. Z protokolu ze schůze věřitelů (B-18) a z prezenční listiny (B-19) vyplývá, že na svolanou schůzi věřitelů se nedostavil správce ani žádný z věřitelů.

Z usnesení ze dne 7.5.2015 (B-17) o svolání schůze věřitelů však nevyplývá, že by soud prvního stupně správce výslovně předvolal a tím zdůraznil, že trvá na jeho osobní účasti. Správce nemohl s ohledem na předmět jednání schůze věřitelů předpokládat, že jeho účast je nezbytná. Odvolací soud přitakal názoru správce,

že jeho neúčast na schůzi věřitelů nemohla mít vliv na její průběh a výsledek a neztížila průběh insolvenčního řízení, neboť soud prvního stupně neuložil správci v této souvislosti žádné zvláštní povinnosti (např. předjednat s vybranými věřiteli jejich příp. účast ve věřitelském orgánu). Správce neměl zákonem ani soudem stanovenou povinnost se schůze věřitelů konané za účelem volby věřitelského orgánu zúčastnit-případná účast tak byla toliko jeho právem (§ 47 odst. 2 IZ). Z uvedeného je zřejmé, že správce neúčastí na schůzi věřitelů s daným programem jednání svou povinnost neporušil a že podmínky pro uložení pořádkové pokuty nebyly naplněny.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se pořádková pokuta správci neukládá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 5. ledna 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková