4 VSPH 1347/2016-B-41
KSPL 65 INS 22359/2014 4 VSPH 1347/2016-B-41

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Theodora anonymizovano , anonymizovano , bytem Plzeň, Máchova 1623/3, do níž vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Plzni, o odvolání JUDr. Tomáše Matouška, Ph.D., advokáta, sídlem Praha 10, Baškirská 1404/1, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. prosince 2015, č.j. KSPL 65 INS 22359/2014-B-24,

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 17.12.2015, č.j. KSPL 65 INS 22359/2014-B-24, zamítl návrh JUDr. Tomáše Matouška (dále jen odvolatel) na zrušení oddlužení dlužníka Theodora anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 10.2.2015 (B-5) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podáním doručeným soudu dne 20.7.2015 navrhl odvolatel zrušení schváleného oddlužení s tím, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku přiznanou mu rozsudkem Městského soudu v Praze ve výši 300.359,-Kč s úrokem z prodlení od 29.6.2010 a náklady řízení ve výši 107.928,-Kč vzniklou z podnikatelské činnosti dlužníka, jehož odvolatel zastupoval v občanskoprávním řízení o vydání bezdůvodného obohacení, a že na dlužníka byl podán návrh na nařízení exekuce a exekuci prováděl Mgr. Daniel Vlček, který vydal několik exekučních příkazů. Odvolatel tvrdil, že dlužník vědomě zamlčel tento závazek, jenž převyšuje všechny ostatní závazky, o nichž se odvolatel domníval, že byly vytvořeny uměle a úmyslně. Proto odvolatel podal též trestní oznámení na dlužníka pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku dle § 227 tr. zák. a zvýhodnění věřitele dle § 223 tr. zák.

Dlužník se bránil tvrzením, že pohledávku odvolatele nezamlčel.

Insolvenční správce považoval návrh odvolatele za nepřípadný, neboť každý z věřitelů dlužníka se mohl do insolvenčního řízení řádně přihlásit.

Krajské státní zastupitelství v Plzni navrhovalo žádost odvolatele zamítnout. isir.justi ce.cz Soud I. stupně zjistil, že dlužník v insolvenčním návrhu ze dne 15.8.2014 uvedl, že má 5 závazků, mezi nimiž uvedl i svůj závazek vůči odvolateli; v příloze k insolvenčnímu návrhu pak dlužník uvedl, že jsou proti němu vedeny exekuce, mimo jiné i ve věci odvolatele jako oprávněného.

Soud I. stupně citoval § 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ), dle něhož věc posuzoval se závěrem, že návrh odvolatele důvodným neshledal, když odvolatel neprokázal, že by dlužník svým jednáním sledoval nepoctivý záměr. Vyšel z toho, že dlužník uvedl v insolvenčním návrhu pohledávku odvolatele určitým způsobem a dále ji specifikoval v příloze tohoto návrhu. V návrhu nesprávně uvedl jen příjmení odvolatele, když na místo Matoušek , uvedl Matouš , nicméně z dalších identifikačních znaků odvolatele, jako je křestní jméno a adresa, je zcela patro, koho tím dlužník zamýšlel. Bylo jen chybou odvolatele, že nesledoval insolvenční rejstřík a že si své pohledávky za dlužníkem nepřihlásil; to však nemůže jít k tíži dlužníka, který řádně plní schválené oddlužení. Proto návrh odvolatele zamítl.

Proti tomuto usnesení se odvolatel odvolal (B-25, B-27) a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Zopakoval své přesvědčení o tom, že dlužník jednal v úmyslu poškodit své věřitele, že úmyslně zamlčel jeho judikovanou pohledávku, ohledně níž byla zahájena exekuce, že tato pohledávka vznikla z podnikatelské činnosti dlužníka a že dlužník zkomolil jeho jméno a změnil si adresu svého trvalého pobytu. Dodal, že jeho pohledávka mnohonásobně převyšuje pohledávky ostatních věřitelů.

Krajské státní zastupitelství v Plzni v podrobném vyjádření k odvolání (B-27) navrhlo, aby je odvolací soud odmítl, neboť bylo podáno neoprávněnou osobou, když odvolatel není přihlášeným věřitelem, a tedy účastníkem insolvenčního řízení, byť soud I. stupně s jeho podnětem naložil (nesprávně) jako s návrhem a rozhodl o něm napadeným usnesením. Nesouhlasilo s tvrzením odvolatele, že by dlužník dosáhl oddlužení v důsledku nepoctivého záměru, a odkázalo na konstantní judikaturu Vrchního soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je odvolatel osobou oprávněnou k podání odvolání, a zda je proti napadenému usnesení odvolání přípustné a shledal, že tomu tak není.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 14 IZ účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.

Podle § 15 IZ nejde-li o přihlášené věřitele, jsou i jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen pod dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. Podle § 418 odst. 1 písm. c) IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Podle § 418 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku, byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce. Podle odst. 4 téhož ustanovení rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl, rozhodnutí podle odstavce prvého písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. Podle odst. 5 téhož ustanovení proti tomuto rozhodnutí mohou podat odvolání v souladu s pátým odstavcem pouze osoby uvedené ve 4 odstavci.

V daném případě však odvolatel v přihlašovací lhůtě nepodal přihlášku pohledávky za dlužníkem a není přihlášeným věřitelem, tedy ani účastníkem insolvenčního řízení (§ 14 IZ) a ani jinou osobou uplatňující své právo v insolvenčním řízení (§ 15 IZ), a jeho podání činěná vůči insolvenčnímu soudu proto zásadně nemohou mít žádných účinků. Protože odvolatel není účastníkem insolvenčního řízení, není ani osobou věcně legitimovanou k podání odvolání (stejně jako nebyl osobou oprávněnou k podání návrhu na zrušení oddlužení), jež přísluší jen účastníkům insolvenčního řízení (a nikoliv též věřitelům, kteří nejsou jeho účastníky).

Pokud odvolatel, jenž nebyl účastníkem insolvenčního řízení, podal dne 20.7.2015 návrh na zrušení oddlužení (B-6, B-7), bylo lze toto jeho podání považovat toliko za podnět (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), o němž nebylo zapotřebí jakkoliv rozhodovat. Pokud soud I. stupně neshledal podnět odvolatele důvodným, stačilo jej vyřídit přípisem. Jestliže však soud I. stupně své negativní stanovisko k němu vyjevil (zcela nadbytečně) formou usnesení, v němž návrh odvolatele zamítl, má takový deklaratorní výrok povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ), proti němuž není odvolání přípustné (§ 91 IZ); na věci nemění ničeho nesprávné poučení soudu I. stupně o přípustnosti odvolání.

Odvolací soud proto postupoval podle § 218 písm. b), c) o.s.ř. a odvolání odvolatele odmítl, neboť bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou a současně směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné; toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

V Praze dne 14. října 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková