4 VSPH 1332/2015-A-30
KSHK 45 INS 14840/2015 4 VSPH 1332/2015-A-30

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , IČO: 65724755, bytem Syrovátka 49, Lhota pod Libčany, o insolvenčním návrhu věřitele V-PODLAHY, s.r.o., IČO 25374745, sídlem Na Hrázi 1603, Vsetín, zastoupeného Mgr. Petrem Maršálkem, advokátem společné AK Maršálek & Žíla, advokátní kancelář, sídlem Stará cesta 676, Vsetín, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 14840/2015-A-11 ze dne 11. června 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 14840/2015-A-11 ze dne 11. června 2015 se m ě n í tak, že se navrhovateli ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč do deseti dnů od právní moci tohoto usnesení v hotovosti do pokladny nebo na účet Krajského soudu v Hradci Králové.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením uložil V-PODLAHY, s.r.o. (dále jen navrhovatel), jenž se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 8.6.2015 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku Lubomíra anonymizovano (dále jen dlužník), aby do 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud odkazuje na § 108 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) uvedl, že účelem institutu zálohy je především zajistit, aby byly uhrazeny hotové výdaje a odměna insolvenčního správce a náklady spojené se správou majetkové podstaty, když úpadek dlužníka bude pravděpodobně řešen konkursem, kdy minimální odměna správce činí 45.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal navrhovatel včasné odvolání, v němž vyjádřil nesouhlas s vyměřením zálohy, a požadoval, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a rozhodl, že se navrhovateli povinnost k zaplacení zálohy neukládá. Namítl, že soud prvního stupně vůbec nezohlednil hodnotu majetku dlužníka, jenž vlastní nejméně dvě motorová vozidla, jak plyne z obsahu insolvenčního spisu; další majetek dlužníka je označen v dosud nezveřejněném seznamu majetku, který dlužník na výzvu soudu předložil. Navrhovatel soudu prvního stupně rovněž vytýkal nedostatečné odůvodnění napadeného usnesení a předčasnost jeho vydání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 108 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odst. 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odst. 3).

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

Odvolací soud z insolvenčního návrhu (A-1), návrhu na nařízení předběžného opatření (A-4), z jejich příloh (A-3) a ze seznamu majetku dlužníka ověřil, že dlužník vlastní movité věci v hodnotě přes 50 tis. Kč (včetně navrhovatelem zmíněných motorových vozidel), pohledávky, k jejichž dobytnosti se však dlužník nevyjádřil a nemovitosti ve společném jmění manželů v k.ú. a obci Syrovátka.

Insolvenční návrh není standardním nástrojem k vymáhání pohledávek za dlužníkem (slouží ke zjištění úpadku dlužníka); věřitel proto není nucen-ochrana jeho práv to nevyžaduje-aby nad rámec svého práva vymáhat pohledávku suploval povinnosti dlužníka, který neřeší svůj úpadek sám. Jestliže věřitel podává insolvenční návrh, pak je srozuměn se všemi podmínkami insolvenčního řízení včetně případné povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

V případě řešení úpadku konkursem představují náklady insolvenčního řízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Odvolací soud je však toho názoru, že je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti věci, jimiž jsou majetkové poměry dlužníka, z nichž vyplývá, že náklady řízení bude možné minimálně zčásti uhradit z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Proto ke krytí počátečních výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce bude dle názoru odvolacího soudu postačovat záloha ve výši 20.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání navrhovatele důvodným a podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že navrhovateli uložil zaplatit zálohu ve výši 30.000,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 10. srpna 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná