4 VSPH 1319/2015-B-24
KSPL 54 INS 22042/2014 4 VSPH 1319/2015-B-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem Plzeňská 642/II, 339 01 Klatovy, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 22042/2014-B-12 ze dne 19.5.2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 22042/2014-B-12 ze dne 19.5.2015 se p o t v r z u j e ve znění, že soud ustanovuje odděleným insolvenčním správcem Ing. Pavla Tatíčka, IČO 72536403, sídlem Pražská 45, 301 00 Plzeň, a to pro úkony ve věci vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice a jejího manžela Františka Kozla.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni ustanovil v insolvenčním řízení dlužnice Anny anonymizovano (dále jen dlužnice) vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 54 INS 22042/2014 odděleného insolvenčního správce Ing. Pavla Tatíčka (dále jen oddělený správce), a to pro úkony, z nichž je insolvenční správce dlužnice LIQUIDATORS v.o.s. (dále jen správce) vyloučen, zejména pro úkony spojené s vypořádáním společného jmění manželů (SJM) v insolvenčním řízení dlužnice a Františka Kozla.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že na majetek každého z dlužníků-bývalých manželů-byl prohlášen konkurs, v němž vykonává funkci správce stejná osoba (LIQUIDATORS v.o.s.) a je tedy ve smyslu § 34 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) zřejmé, že je správce pro svůj poměr k druhému z dlužníků vyloučen z některých úkonů, zejména z úkonů spojených s vypořádáním zaniklého SJM, a je předpoklad, že úkony správce by mohly odporovat společnému zájmu věřitelů v každé z těchto insolvenčních věcí. Proto ustanovil v tomto řízení odděleného správce a vymezil okruh úkonů, pro které byl ustanoven.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včas odvolání a nesouhlasila s ustanovením odděleného správce z důvodu zvýšených nákladů insolvenčního řízení. Dále uvedla, že není s manželem rozvedena a nesouhlasí proto s odůvodněním napadeného usnesení.

Odvolací soud dle § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal usnesení soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž v souladu s § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 34 odst. 2 IZ je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.

Podle § 6 odst. 1 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce nebo předběžný správce, náleží každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti.

V daném případě soud I. stupně podle § 34 odst. 2 IZ ustanovil v insolvenčním řízení dlužnice odděleného správce z důvodu, že úpadek dlužnice i jejího manžela bude řešen konkursem, že oba mají totožného správce, jenž je pro svůj poměr k druhému z dlužníků vyloučen z některých úkonů, zejména z úkonů spojených s vypořádáním zaniklého SJM, proto je tu předpoklad, že úkony správce by mohly odporovat společnému zájmu věřitelů v každé z těchto insolvenčních věcí.

Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že je nezbytné v daném případě ustanovit odděleného správce pro úkony spojené s vypořádáním zaniklého SJM v insolvenčním řízení dlužnice a jejího manžela Františka Kozla. Zároveň vyšel z obsahu insolvenčních spisů dlužnice a dlužníka Františka Kozla vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 54 INS 22031/2014 a zjistil, že v obou řízeních byly pohledávky přihlášených věřitelů při přezkumném jednání zjištěny. Z toho usoudil, že pro jiné úkony, nežli pro úkony spojené s vypořádáním zaniklého SJM, není v tomto stádiu řízení důvod ustanovovat odděleného správce.

Pokud dlužnice v podaném odvolání namítala zvýšené náklady insolvenčního řízení, nemá tato námitka oporu v právní úpravě provedené v § 6 odst. 1 vyhl. č. 313/2007 Sb., neboť odměna insolvenčního správce při konkursu, stanovená v § 1 citované vyhlášky, se rozdělí mezi správce a odděleného správce podle podílu odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil ve znění přesně vymezujícím rozsah působnosti odděleného správce, aby předešel event. kolizím v působnosti obou správců.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková