4 VSPH 1312/2014-A-35
KSPL 20 INS 22607/2013 4 VSPH 1312/2014-A-35

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Luboše Dörfla a soudců JUDr. Ladislava Derky a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice: Dana anonymizovano , anonymizovano , bytem Malý Bor-Týnec 27, 341 01 Horažďovice, zast. JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem Bělehradská 2759, Tábor, zahájené na návrh věřitele: Reticulum Power, a.s., IČO: 27923045, sídlem Sokolovská 394/17, 186 00 Praha 8, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. května 2014, č.j. KSPL 20 INS 22607/2013-A-19,

takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. května 2014, č.j. KSPL 20 INS 22607/2013-A-19, se v napadených bodech II. a IV. výroku potvrzuje.

Odůvodnění: Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni v bodu I. výroku rozhodl o zjištění úpadku dlužnice Dany anonymizovano (dále jen dlužnice), v bodu II. výroku rozhodl o odmítnutí návrhu dlužnice na povolení oddlužení, v bodu III. výroku rozhodl o ustanovení IKT INSOLVENCE, v.o.s. insolvenčním správcem, v bodu IV. výroku na majetek dlužnice prohlásil konkurs, pod bodem V. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, pod body VI., VII. výroku vyzval věřitele k přihlášení pohledávek za dlužníkem a ke sdělení zajišťovacích práv, jež uplatňují na věcech, právech, pohledávkách a jiných majetkových hodnotách dlužníka, pod bodem VIII. výroku nařídil konání přezkumného jednání, pod bodem IX. výroku svolal schůzi věřitelů a v dalších výrocích uložil některé povinnosti účastníkům řízení a insolvenčnímu správci.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno na základě návrhu věřitele Reticulum Power, a.s. ze dne 15. srpna 2013, dlužnice navrhla jako způsob řešení úpadku návrhem doručeným insolvenčnímu soudu dne 11.10.2013 oddlužení. Její návrh na povolení oddlužení ani k němu připojené přílohy však nesplňovaly zákonem stanovené náležitosti, byla proto (A-12) vyzvána k doplnění údajů o svých očekávaných příjmech a údajů o svých příjmech za poslední tři roky. Dále byla stejným usnesením vyzvána k předložení řádného seznamu majetku, seznamu závazků s náležitostmi, které insolvenční zákon těmto seznamům předepisuje s tím, že o následcích nesprávného doplnění svého návrhu byla poučena. Ani svým podáním došlým soudu dne 7.1.2014 řádné seznamy majetku a závazků dlužnicí dodány nebyly. Z těchto důvodů soud návrh na povolení oddlužení odmítl a současně prohlásil na majetek dlužnice konkurs, jenž bude řešen jako nepatrný podle § 314 odst. 1 IZ. Ostatní výroky související s rozhodnutím o úpadku soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ustanovení § 136 odst. 2 IZ.

Toto usnesení, a to ve výrocích o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a výrocích souvisejících, napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že se oddlužení dlužnice povoluje. Namítala, že podmínky pro povolení oddlužení splňuje, nevlastní žádné hodnotnější věci a její nemovitost slouží jako zástava pro třetí osobu. Přesto díky svému příjmu a za pomoci své rodiny je schopna plnit splátkový kalendář.

Vrchní soud v Praze v rozsahu vymezeném odvoláním přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není opodstatněné.

Podle § 392 odst. 1 IZ ve znění účinném v době podání insolvenčního návrhu byl dlužník povinen k návrhu na povolení oddlužení připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.

Podle odst. 2 citovaného ustanovení v seznamu majetku dlužnice měla kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 IZ u každé položky tohoto seznamu uvést údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny nemovitého majetku ke dni pořízení seznamu. Podle odst. 3 cit. ust. měla dlužnice dále v seznamu závazků uvést údaje, které by jednotlivé závazky konkretizovaly, a dále označit, které pohledávky věřitelů popírá a proč. Dále byla povinna označit zajištěné pohledávky, zda zajištění popírá a proč.

Dle § 393 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění u určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat (odst. 3).

Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že dlužnice podala po zahájení insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě návrh na způsob řešení svého úpadku oddlužením. K podanému návrhu však nepředložila zákonem požadované přílohy. Soud I. stupně proto vyzval dlužnici usnesením ze dne 4.12.2013 (A-12) k doplnění návrhu a jeho příloh, které však dlužnice podáním došlým soudu dne 7.1.2014 doplnila jen částečně. Naopak svou přílohu obsahující seznam majetku a závazků nedoplnila o prohlášení, že údaje v něm jsou úplné a pravdivé, v seznamu majetku neuvedla podstatná tvrzení k ceně movitých a nemovitých věcí. Dále v seznamu závazků dlužnice neoznačila řádně své věřitele, dále se nevyjádřila ke splatnosti jednotlivých závazků a výši a důvod závazků uvedla pouze nepřesně a nesdělila, zda pohledávky svých věřitelů popírá a proč.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve stanovené lhůtě svůj návrh dle pokynů soudu řádně nedoplnila.

Odvolací soud proto stejně jako soud I. stupně dospěl k závěru, že v řízení o oddlužení nelze pro vady návrhu pokračovat a jsou zde dány podmínky dle § 393 odst. 3 IZ k odmítnutí návrhu podaného dlužnicí. Protože bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice a jiný způsob jejího úpadku než konkurs již nepřichází v úvahu, shledal odvolací soud správným i bod IV. výroku, jímž soud I. stupně na majetek dlužnice prohlásil konkurs.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud proto odvolání dlužníka proti bodům II. a IV. výroku důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a usnesení soudu I. stupně v obou napadených bodech výroku jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 11. září 2014

Mgr. Luboš Dörfl, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová